Archiv článků: astrofyzika

Dalekohledy FRAM hledají zdroje gravitačních vln

V rámci projektu GRANDMA nebyl při pozorovací kampani nalezen optický protějšek gravitační vlny. Gravitační vlny vznikají při pohybu urychlovaných těles, tedy i při chůzi, když jedete autem, nebo když Země obíhá kolem Slunce. Astronomové používají detekované gravitační vlny ke studiu jejich zdrojů. Za vznikem většiny zachycených gravitačních vln byla pravděpodobně …

více »

Objevena nejméně hmotná galaktická černá díra

Jak vznikly supermasivní černé díry v jádrech současných galaxií? Tvořily se už krátce po velké třesku, tzv. přímým kolapsem, nebo postupně? První verzí se myslí přeskočení fáze hvězdy, kdy ke zhroucení hmoty do černé díry došlo už u hustého materiálu raného vesmíru. Druhá varianta by znamenala kolaps hvězdy sice obrovské, …

více »

Rozervaná neutronová hvězda odhalí exotickou hmotu ve svém nitru

Neobvyklá dvojice neutronových hvězd by mohla fungovat i jako další metoda pro určení Hubbleovy konstanty. Tým vědců z University of East Anglia a dalších institucí objevil nový pulzar („kosmický maják“, rychle rotující neutronová hvězda vyzařující především v rádiové oblasti) PSR J1913 + 1102, který má řadu neobvyklých vlastností. Tato neutronová …

více »

Mohou člověka zabít neutrina?

Může někdo schytat smrtelnou dávku neutrinového záření? Otázka je na první pohled nesmyslná. Neutrina jsou všudypřítomná, ale s běžnou hmotou prakticky neinteragují. Máme velký problém, abychom je vůbec dokázali zachytit, a musíme za tímto účelem budovat sofistikovaná zařízení. Jak by nám potom neutrina mohla jakkoliv ublížit? (R. Munroe uvádí i …

více »

Největší neutronová hvězda? Nebo nejmenší černá díra?

Nejtěžší známé neutronové hvězdy mají hmotnost asi 2,5 Sluncí, nejlehčí spolehlivě známé černé díry asi 5 Sluncí. Ale co mezi tím? Kupodivu na objekty tohoto typu téměř nenarážíme. Někde zde ale musí existovat limit určující, zda se po fázi supernovy hmota smrští do podoby neutronové hvězdy nebo dojde k radikálnějšímu …

více »

V centru některých galaxií může být černých děr více

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Analýza periodických pulzů gama záření z aktivních jader (blazarů) netypických galaxií vede vědce k hypotéze, že tyto galaxie by mohly ve svých centrech skrývat nikoliv jednu, ale hned dvě černé díry. Zatím jde ovšem stále o teorii bez přímého důkazu. Studie založená na pozorováních z Fermiho dalekohledu (Fermi Large Area …

více »

Hledali temnou hmotu, možná našli sluneční axiony

Projekt Xenon se zaměřuje na hledání temné hmoty. Nové výsledky z těchto experimentů ukázaly výskyt nejasných „událostí“ – nemusí vůbec znamenat samotnou temnou hmotu, nicméně i jejich jiné nabízející se interpretace jsou z pohledu teoretické fyziky zajímavé. Podzemní detektor XENON1T fungoval v letech 2016–2018 v Itálii (v INFN Laboratori Nazionali …

více »

V plazmatu simulovali vznik záření pulsarů

Pulsarům stále příliš dobře nerozumíme. Tyto rychle rotující neutronové hvězdy vyzařují ze svých magnetických pólů silné rádiové záblesky. Při objevu pulsarů se dokonce uvažovalo, zda by se nemohlo jednat o signály mimozemské civilizace. Pulsary kvůli jejich blikání někdy přirovnáváme k hvězdným majákům. Na mechanismu, který za vznikem výtrysků záření stojí, …

více »

Mohou černé díry vznikat i bez exploze supernovy?

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Zdá se, že některé těžké hvězdy se mohou do podoby černé díry zhroutit zcela tiše, tvrdí alespoň Ariadna Murguia-Berthier z University of California v Santa Cruz, Ilya Mandel z Monash University a jejich kolegové. Hvězdy vytvářejí energii jadernou fúzí lehčích prvků na těžší až po železo. Tato energie udržuje hvězdu …

více »

Chaos bez atraktorů a disipativních systémů

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Rušivý vliv třetí planety na vzájemné působení Slunce a druhé planety musí být dostatečně malý a za druhé nesmí být oběžné časy obou planet v jednoduchém poměru k sobě. Konec 19. století Slavná pařížská akademie nauk vře bouřlivou diskusí. Právě totiž skončila přednáška pana Henri Poincarého, slovutného matematika, fyzika a …

více »