Superhmotné černé díry najdeme v centrech prakticky všech galaxií, i těch vzdálených, pocházejících tedy z raného vesmíru a ještě mladých. Z toho lze odvozovat, že existují již na samém počátku vývoje galaxie, možná dokonce fungují jako krystalizační centrum, kolem něhož se pak samotná galaxie formuje. Jenže jak tyto objekty vlastně …
více »
Díky nejnovějšímu katalogu družice Gaia Evropské kosmické agentury (ESA) se mezinárodnímu týmu vedenému astronomy z Paris Observatory–PSL a CNRS podařilo dosáhnout dosud nejpřesnějšího měření hmotnosti Mléčné dráhy. Studie podle jejích autorů otevírá důležité otázky týkající se kosmologie, zejména pokud jde o množství temné hmoty obsažené v naší galaxii. Celkovou hmotnost …
více »
Oběžné dráhy 27 hvězd obíhajících těsně kolem černé díry v centru naší Mléčné dráhy jsou natolik chaotické, že vědci nedokážou s jistotou předpovědět, kde se budou nacházet maximálně za přibližně 462 let. Toto zjištění vyplynulo ze simulací tří astronomů z Nizozemska a Velké Británie. Simulovat 27 hvězd, jejich vzájemné interakce …
více »
Temná hmota by se mohla hromadit v neutronových hvězdách a přeměňovat je na černé díry. A jak to souvisí s gravitačními vlnami? Tým teoretických fyziků z Tata Institute of Fundamental Research v Bombaji, Indian Institute for Science v Bengalúru a Kalifornské univerzity v Berkeley navrhl novou metodu zkoumání temné hmoty. …
více »
Průzkum Kansaské univerzity založený na datech z Vesmírného dalekohledu Jamese Webba odhalil, že aktivní galaktická jádra (supermasivní a aktuálně rostoucí/aktivní černé díry, AGN) jsou vzácnější, než astronomové dříve předpokládali. Aktivní galaktická jádra se vyznačují silnými výtrysky, které aktivně nasávají plyny a vykazují svítivost, jež u typických obřích černých děr v …
více »
Rudý posuv a problém rychlosti vzniku galaxií v raném vesmíru. Nejistota kolem horkého velkého třesku. Proč žijeme v prázdnotě KBC. Na několik otázek souvisejících s temnou hmotou a modelem MOND odpovídá zastánce druhého konceptu, prof. RNDr. Pavel Kroupa, Ph.D., astrofyzik českého původu, působící dnes na Univerzitě v Bonnu a na pražském …
více »
Nová studie tvrdí, že Newtonův (ani Einsteinův) gravitační zákon nedokáže vysvětlit, s jakým zrychlením kolem sebe obíhají volné (od sebe vzdálené, „široké“, wide) dvojhvězdy. Při extrémně nízkých zrychleních má být proto potřeba doplnit gravitační zákon o nový, dodatečný člen. Výzkum se přímo netýká temné hmoty, ovšem MOND (modifikovaná newtonovská mechanika) …
více »
Pokud je černá díra součástí binárního systému, nabízí se celá studna objevů. Studentka Teoretické fyziky na Fyzikálním ústavu SU v Opavě, Zuzana Turoňová se ve své doktorandské práci zaměřila na výzkum specifických vlastností rentgenových binárních systémů, ve kterých jednou ze složek je černá díra. Tento zajímavý výzkum, jehož cílem je …
více »
Webbův dalekohled v poslední době několikrát potvrdil existenci velmi hmotných černých děr už ve velmi raném vesmíru. Jak mohly černé díry v době méně než miliardu let po velkém třesku tak rychle narůst – do hmotnosti v miliardách Sluncí? Chi-Hong Lin a Ke-Jung Chen z Čínské akademie věd a Chorng-Yuan …
více »
Jak „všichni víme“, od velkého třesku uplynulo asi 13,5 miliardy let. Model Lambda-CDM z roku 2021 tento výsledek dále upřesňuje na 13,797 miliard let. Fyzik Rajendra Gupta z University of Ottawa nyní ale došel k hodnotě 26,7 miliard let, tedy skoro dvojnásobku. Jak se to stalo? Úvodní motivací byla existence …
více »
Sciencemag.cz
