Archiv článků: astrofyzika

Právě zveřejněné výsledky studie DES (Dark Energy Survey) představují práci více než 400 astrofyziků, astronomů a kosmologů z více než 25 vědeckých institucí. Šesti let trvající výzkum si kladl za cíl pochopit povahu temné energie a změřit rychlost rozpínání vesmíru. Vědci zjistili, že hustota temné energie ve vesmíru se podle …

A jak to souvisí s temnou hmotou? Od první detekce v roce 2015 zaznamenaly detektory LIGO a Virgo přibližně 100 gravitačních vln. Určení zdrojů těchto gravitačních vln závisí na porovnání dat z detektorů s teoretickými modely, „šablonami“ (templáty) pro vlny vysílané jednotlivými typy zdrojů, tedy např. splývání černých děr, neutronových …

Jádra neutronových hvězd mají obrovskou hustotu; v kouli o průměru 25 km jsou stlačeny až dvě hmotnosti Slunce. Dlouhodobě otevřeným problémem je, zda obrovský centrální tlak v neutronové hvězdě může stlačovat neutrony (i protony) do fáze tzv. studené kvarkové hmoty. V tomto exotickém stavu hmoty by již jednotlivé protony a …

Černé díry jsou obvykle vnímány jako objev 20. století. Na jeho počátku, v roce 1916 publikoval Albert Einstein obecnou teorii relativity, jejíž rovnice použil k výpočtům jeho kolega, fyzik Karl Schwarzschild. Tomu se podařilo matematicky popsat sférické části prostoročasu, zakřivené kolem koncentrované hmoty natolik, že se stává neviditelnou pro vnější …

V hypotetickém scénáři by malé primordiální černé díry mohly být zachyceny nově vznikajícími hvězdami. Mezinárodní tým pod vedením vědců z Ústavu Maxe Plancka pro astrofyziku nyní modeloval vývoj těchto tzv. Hawkingových hvězd a zjistil, že mohou mít překvapivě dlouhou životnost a v mnoha ohledech se podobají normálním hvězdám. Příslušná studie …

Neutrinová observatoř IceCube zveřejnila nový výsledek svého pátrání po temné hmotě. IceCube nedokáže detekovat temnou hmotu přímo, ale mohla by detekovat lokální efekty temné hmoty, které produkují neutrina. Jeden z hlavních modelů předpokládá, že temnou hmotu tvoří hmotné částice, které interagují převážně mezi sebou a jen slabě s částicemi běžné …

Astrofyzikové dosud předpokládali, že obří černé díry nacházející se v centrech galaxií rostou spíše pomalu. Nové simulace ale naznačují, že to může být jinak. Podle nových 3D simulací s vysokým rozlišením obří rotující černé díry zkroutí okolní časoprostor a rychle roztrhají akreční disk, který je obklopuje. Disk rotujícího plynu a …

Kolem hodnoty Hubbleovy-Lemaîtrovy konstanty, která má popisovat rychlost rozpínání vesmíru, panuje mezi kosmology takzvané „Hubbleovo napětí“ způsobené různými metodami měření a jejich rozdílnými výsledky. Studie publikovaná v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society nyní předkládá řešení těchto neshod s využitím alternativní gravitační teorie. Rozpínání vesmíru způsobuje, že se galaxie …

Částicová fyzika je podivnější, než by se mohlo zdát. Vědci z mezinárodní observatoře Telescope Array, kde je zapojen také vědec z Fyzikálního ústavu AV ČR, zachytili extrémně energetickou částici, která byla pojmenována „Amaterasu“ podle japonské nebeské bohyně Slunce. Původ takto vysokoenergetické částice zůstává záhadný, protože zpětné sledování směru příletu nevede …

V roce 1991 experiment Fly’s Eye na University of Utah detekoval kosmické záření s nejvyšší energií, jaké kdy bylo pozorováno. Energie částice později označená Oh-My-God astrofyziky šokovala. Nic v naší galaxii (tedy nic, o čem bychom věděli) nemělo takovou sílu, aby ho mohlo vyprodukovat. Částice měla větší energii, než se …