Nově objevené gravitační vlny mají být zdaleka nejsilnější, jaké kdy byly zaznamenány: Přinášejí zhruba milionkrát více energie než jednorázové záblesky gravitačních vln ze splynutí černých děr a neutronových hvězd, které byly dosud detekovány experimenty jako LIGO a Virgo. Vědci ze Severoamerické observatoře pro gravitační vlny (Nanohertz Observatory for Gravitational Waves, …
více »Poprvé se podařilo rozlišit dvě superhmotné černé díry v páru
V centrech většiny galaxií se nacházejí superhmotné černé díry s hmotností řádově miliard Sluncí. Astronomové je pozorují jako jasná galaktická jádra (kvasary/blazary), kde supermasivní černá díra pohlcuje hmotu z víru kolem obíhající hmoty (akreční disk). Galaktické jádro jasně září v prakticky celém elektromagnetickém spektru a produkuje i intenzivní výtrysky hmotných …
více »Kokony umírajících hvězd mohou být zdrojem pozorovatelných gravitačních vln
Astrofyzici dosud detekovali gravitační vlny pouze z fúzí binárních systémů – ze splynutí dvou černých děr, dvou neutronových hvězd, nebo jejich kombinace. Gravitační vlny původem z jediného zdroje se dosud zachytit nepodařilo. Nyní vědci z Northwestern University (vedoucí studie Ore Gottlieb) navrhují podívat se za tímto účelem na nový typ …
více »Černá díra, nebo bosonová hvězda?
Astronomové objevili další hvězdu, která je podle všeho součástí páru, jehož druhého člena nevidíme. Běžným vysvětlením takové situace bývá černá díra. V tomto případě ale data z průzkumu Gaia (provozuje Evropská vesmírná agentura) ukazují podivnost: příslušná hvězda má 0,93 % hmotnosti Slunce a obdobné chemické složení. Není ničím zvláštní, tedy …
více »Další měření rychlosti rozpínání vesmíru: co říkají o Hubbleově konstantě gravitační čočky
Jak se zde již několikrát psalo, měření rychlosti rozpínání vesmíru (Hubbleovy konstanty) různými metodami vedou k různým výsledkům. Rozdíl kolem 10 % sice znamená, že příslušné hodnoty jsou „v zásadě dobře“, ale současně se tím ukazuje, že zde přetrvává nějaký problém, jemuž pořádně nerozumíme. Dvě základní metody jsou založeny na …
více »Temná hmota může tvořit i temné atomy
Některé z modelů temné hmoty počítají s tím, že není (nemusí být) tvořena jediným druhem částic, které zaplavují vesmír vedle hmoty viditelné. Místo toho může i temná hmota být složena z různých druhů částic. Mohou také existovat dosud neznámé síly, které působí pouze mezi částicemi temné hmoty. Jinak řečeno, temná …
více »Co žere vesmír?
Vypadá to, jako by nějaký vesmírný obr ukousl z kosmu gigantické sousto, po kterém zbylo jen superprázdno. Jakmile sonda COBE ukázala skvrnitou oblohu plnou CMB, daty se začali zabývat teoretičtí kosmologové. Jsou ty skvrny jen náhodné? Jsou větší skvrny nějak výraznější než ty menší, a pokud ano, lze tento rozdíl …
více »Mapování temné energie neukázalo žádné její změny v prostoru ani v čase
O temné energii nevíme prakticky nic, její existence pouze vyplývá z toho, že pozorujeme zrychlující se rozpínání vesmíru, které jinak neumíme vysvětlit. Je např. temná energie konstantní v prostoru a v čase? (Poznámka: terminologicky se obvykle temná energie ztotožňuje s jedním členem v Einsteinových rovnicích, který by byl konstantní – …
více »Dva prstence kolem černých děr? Mohla by za ně skrytá hmota!
Opavští fyzikové ve spolupráci se zahraničními vědci studují doposud nevysvětlené vlastnosti proměnného rentgenového záření pocházejícího z blízkosti superhmotných černých děr. Závěry nového výzkumu vědce vedou mimo jiné také k zajímavým informacím o rozložení a interakci doposud málo probádané skryté hmoty ve vesmíru. Jedním z důsledků výzkumu je možná existence dvou …
více »Kvasary mají vznikat při srážkách galaxií
Kvasary, velmi silně zářící objekty, známe už asi 60 let, jejich podstatě ale dosud přesně nerozumíme. Podle převládající teorie jde o aktivní jádra velmi starých galaxií (protože mají obrovský rudý posuv, jsou od nás tedy vesměs velmi daleko), kdy záření vzniká v důsledku toho, jak obří černá díra ve středu …
více »