Původ tak dlouhé periody signálu zůstává záhadou; hlavními podezřelými jsou dva typy hvězd – bílí trpaslíci a neutronové hvězdy. Australští vědci z University of Sydney a australské národní vědecké agentury CSIRO objevili něco, co je pravděpodobně neutronová hvězda. Je ale rozhodně podivná, takže kdoví. Žádná jiná neutronová hvězda vysílající rádiové …
více »Za podivnou magnetosféru Uranu asi mohla náhoda – sluneční vítr
Stará data ze sondy Voyager 2 řeší několik záhad planety Uran. Když sonda NASA Voyager 2 v roce 1986 prolétla kolem Uranu, poskytla vědcům první – a zatím jediný – blízký pohled na tuto planetu. Vedle objevu nových měsíců a prstenců se vědci setkali s novými záhadami. Nabité částice v …
více »Webbův dalekohled vysvětluje původ Krabí mlhoviny
Tým vědců využil Vesmírný dalekohled Jamese Webba k rozboru složení Krabí mlhoviny. Mlhovina je pozůstatkem po supernově, nachází se ve vzdálenosti 6 500 světelných let v souhvězdí Býka. Pomocí přístrojů MIRI (Mid-Infared Instrument) a NIRCam (Near-Infrared Camera) na Webbově dalekohledu astronomové shromáždili data, která pomáhají objasnit historii tohoto podivného objektu. …
více »Astrofoto: Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách
Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených částí Sluneční soustavy. Někdy dokonce i z oblastí vzdáleného vesmíru. Každá nová kometa je tak pro astronomy příležitostí k pozorování a studiu materiálu starého miliardy let, který může obsahovat stopy po formování naší Sluneční soustavy …
více »Mise SPHEREx vytvoří nejbarevnější kosmickou mapu všech dob
Chystaný kosmický teleskop bude schopen detekovat více než sto „barev“ ze stovek milionů hvězd a galaxií. Co ale budou astronomové s tolika „barvami“ dělat? Až teleskop SPHEREx odstartuje (nejpozději v dubnu 2025), určitě nebude prvním kosmickým teleskopem, který bude pozorovat stovky milionů hvězd a galaxií. Bude však prvním, který je …
více »Sonda Hera mění trajektorii letu směrem k Marsu
Sonda ESA Hera provedla od startu 7. října svůj první kritický manévr na své cestě k binárnímu systému Didymos. Dne 23. října zažehla Hera své raketové motory na 100 minut, čímž provedla první manévr v hlubokém vesmíru a změnila svoji rychlost o zhruba 146 m/s. Druhý manévr provedený 6. listopadu …
více »Navrhují vznik temné energie v černých dírách
Na první pohled není mezi černými dírami a temnou energií žádná souvislost. Černé díry hmotu polykají, „nerozhánějí“ prostor od sebe jako antigravitace/temná energie. Nová studie si nicméně všímá následující korelace. Na počátku vesmíru byla gravitační síla hmoty nahuštěné vedle sebe obrovská – a přesto docházelo k rychlému rozpínání (inflace). Kde …
více »Vědci odhalili původ meteoritů dopadajících na Zemi
Cílem výzkumu bylo přesně pochopit, ze kterých asteroidů meteority pocházejí. Tým výzkumníků z Univerzity Karlovy, Aix-Marseille Université, European Southern Observatory, Massachusetts Institute of Technology a několika dalších institucí publikoval v časopise Nature dvě přelomové práce o původu meteoritů, které v současnosti dopadají na povrch Země. Meteority jsou způsobem, jakým nám …
více »Nový snímek ESO zachytil na obloze temného vlka
Evropská jižní observatoř (ESO) zveřejnila halloweenský strašidelně nádherný snímek temné mlhoviny, která vytváří iluzi vlčí siluety na barevném vesmírném pozadí. Mlhovina, které se příznačně přezdívá mlhovina Temného vlka, byla zachycena na snímku o velikosti 283 milionů pixelů pomocí dalekohledu VLT Survey Telescope (VST) na observatoři Paranal, ESO v Chile. Mlhovina …
více »Pevatron: V centru Mléčné dráhy vystopovali rekordně silné záření gama
Na observatoři HAWC (High-Altitude Water Cherenkov), která se nachází na mexické hoře Sierra Negra, se vědcům podařilo nahlédnout do extrémní oblasti vesmíru. Mezinárodní výzkumný tým pod vedením Los Alamos National Laboratory pozoroval ultraenergetické záření gama o síle více než 100 teraelektronvoltů a poprvé vystopoval jeho původ až do centra Mléčné …
více »