Archiv článků: astronomie

Fyziky zmátl záhadný signál: pozoruhodně silný a energetický proud neutrin doprovázený překvapivě slabou emisí gama záření původem z galaxie NGC 1068 (Squid, Chobotnice). Neobvyklou emisi zaznamenaly detektory IceCube Neutrino Observatory v Antarktidě. Neutrina zřejmě vznikla nějakým dosud neznámým procesem. Předpokládá se (předpokládalo se), že energetická neutrina z aktivních galaktických center …

V nadcházejících dnech se odehraje neobvyklá událost, která připomene éru kosmického soupeření velmocí. Mezi 8. a 12. květnem 2025 by měla vstoupit do zemské atmosféry nefunkční sovětská sonda Kosmos 482. Tato více než 50 let stará sonda, pozůstatek ambiciózního vesmírného programu studené války, ztratila kontrolu krátce po startu v roce …

„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu nelichotivým, v 60. letech minulého století. Ačkoliv některé filmy z produkce nízkonákladových filmových studií dosáhly jisté obliby, obecně zůstalo hodnocení většiny z nich nevalné. Ovšem historie jména „Spaghetti nebula“ se začala …

Singularity vědci nemají rádi. Již nějakou dobu proto pracují na alternativních modelech černých děr, které je neobsahují. Nová studie Institute for Fundamental Physics of the Universe v Terstu podává přehled o současném stavu poznání v této oblasti. Popisuje dva alternativní modely a navrhuje testy, jimiž se jednotlivé verze (pseudo)černých děr …

Mezinárodní tým vědců (hlavní autorka Blakesley Burkhart z Rutgers University v New Brunswicku) objevil potenciálně hvězdotvorný oblak, který je jednou z největších jednotlivých struktur na obloze a nachází se navíc kousek od nás. Proč jsme ho pak dosud neznali? Má jít totiž o první případ, kdy byl molekulární oblak detekován …

Americká sonda Lucy přinesla blízké pohledy na zajímavě tvarovaný fragment planetky, který se zformoval asi před 150 miliony lety. Sonda již na Zemi posílá snímky, které byly pořízeny během jejího průletu. Lucy se 20. dubna 2025 přiblížila k planetce Donaldjohanson na přibližně 960 kilometrů. U této planetky byly již dříve …

Ačkoli víme, že v centru většiny galaxií najdeme supermasivní černé díry (s hmotností v milionech Sluncí nebo i o několik řádů více), jejich pozorování je z podstaty věci problémem. Na rozdíl od oblíbené představy o černých dírách, které neustále požírají okolní hmotu, mohou tato gravitační monstra trávit dlouhá období v …

Astronomové sčítající veškerou běžnou hmotu (hvězdy, další hmotu v galaxiích, plyn mezi galaxiemi…) v dnešním vesmíru docházeli dosud k rozpačitému závěru: více než polovina normální hmoty – tedy polovina z 15 % hmoty vesmíru, která není temnou hmotou – totiž chybí. Hvězd a plynu, které vidíme, je málo. Nová měření …

Jako Hubblovo napětí (tension) se označuje problém, kdy různé metody stanovení Hubbleovy konstanty dávají rozdílné výsledky. Neliší se od sebe sice řádově, ale více, než by bylo v mezích nějaké statistické chyby. Hubbleova konstanta odpovídá rychlosti rozpínání vesmíru a stanovuje se především dvěma způsoby: podle supernov a podle map reliktního …

Na základě dat z vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST) astronomové pod vedením University of Cambridge detekovali chemické otisky dimethylsulfidu (DMS) a/nebo dimethyldisulfidu (DMDS) v atmosféře exoplanety K2-18b, která obíhá kolem své hvězdy v obyvatelné zóně. Na Zemi jsou DMS a DMDS produkovány pouze biologickou cestou, především mikrobiálním životem, jako je …