Astronomové s pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu pozorovali dosud nejmenší exoplanetu, v jejíž atmosféře se podařilo detekovat vodní páru. Planeta GJ 9827d má průměr jen přibližně dvojnásobku Země. GJ 9827d objevil v roce 2017 vesmírný dalekohled Kepler. Oběh kolem červené trpasličí hvězdy dokončí každých 6,2 dne. Hvězda GJ 9827 leží 97 …
více »Studie se neshodují, podle nové je temné hmoty v jádře Mléčné dráhy méně
Fyzikové z MIT měřením rychlosti hvězd v celé galaxii Mléčná dráha zjistili, že hvězdy vzdálenější od galaktického disku se pohybují pomaleji, než se očekávalo, ve srovnání s hvězdami, které jsou blíže středu Galaxie. Tato zjištění přinášejí možnost, že gravitační jádro Mléčné dráhy může být lehčí a obsahovat méně temné hmoty, …
více »Srážky neutronových hvězd a výbuchy kilonov mají umožnit přesné měření vzdáleností ve vesmíru
Jak se zde již několikrát psalo, velkých problémem současné astrofyziky a kosmologie jsou rozdílné hodnoty Hubbleovy konstanty, která je mírou rychlosti rozpínání vesmíru. Měření pomocí standardních svíček (supernov typu Ia, cefeid) a reliktního záření vedou k odlišným výsledkům. Proto se objevují pokusy najít nějakou další metodu a zjistit, k čemu …
více »Nejlehčí černá díra – nebo nejtěžší neutronová hvězda?
Mezinárodní tým astronomů objevil v Mléčné dráze nový objekt neznámého typu, který je těžší než nejtěžší známé neutronové hvězdy a zároveň lehčí než nejlehčí známé černé díry. Pomocí radioteleskopu MeerKAT našli astronomové z několika institucí včetně Manchesterské univerzity a německého Ústavu Maxe Plancka pro radioastronomii objekt na oběžné dráze kolem …
více »Objev druhé ultra velké struktury ve vzdáleném vesmíru má být výzvou pro kosmologii
Velký prstenec (Big Ring) na obloze je od Země vzdálen 9,2 miliardy (billions) světelných let. Jeho průměr je asi 1,3 miliardy světelných let a obvod asi 4 miliardy světelných let. Kdybychom mohli vyjít ven a podívat se na něj přímo, průměr Velkého prstence by byl velký asi jako 15 úplňků …
více »ESA se chystá na návrat k Venuši
Směrem k Venuši odstartuje v roce 2031 evropská sonda EnVision, která bude pomocí optických, spektrálních a radarových přístrojů mapovat povrch a atmosféru druhé planety Sluneční soustavy. Nově se do přípravy této sondy zapojují čeští vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, Geofyzikálního ústavu AV ČR a České geologické …
více »Supermasivní černé díry v centrech raných galaxií jsou mnohem hmotnější
V blízkých („současných“, „dospělých“) galaxiích, jako je naše Mléčná dráha, celková hmotnost hvězd výrazně převyšuje hmotnost centrální černé díry v poměru přibližně 1 000 : 1. V nově objevených vzdálených („raných“, „mladých“, „starých“) galaxiích však tento podílí klesá na 100 nebo 10 : 1, a dokonce na 1 : 1, …
více »Podivný hnědý trpaslík s polární září
Astronomové pomocí Webbova dalekohledu objevili hnědého trpaslíka s infračerveným vyzařováním metanu, které je pravděpodobně způsobeno energií v horních vrstvách atmosféry. Jedná se o neočekávané zjištění, protože hnědý trpaslík W1935 je chladný a nemá hostitelskou hvězdu, takže není jasné, kde se energie pro horní vrstvy atmosféry vůbec bere. Vědci se domnívají, …
více »Astrofoto měsíce: Zdánlivý pohyb Slunce na obloze
Keltské svátky Alban Arthuan, Alban Eilir, Alban Hefin a Alban Elved, oslavy Svatojánské noci, slovanské dožínky, Zardanův sloup na Vyšehradě i megalitické stavby či kamenné řady od Skotska po Kounice a snad i dále, perské oslavy Nourúzu, křesťanské vánoce, velikonoce (ano, i ty sem patří), astronomické slunovraty a rovnodennosti a …
více »Hustota temné energie nemusí být konstantní
Právě zveřejněné výsledky studie DES (Dark Energy Survey) představují práci více než 400 astrofyziků, astronomů a kosmologů z více než 25 vědeckých institucí. Šesti let trvající výzkum si kladl za cíl pochopit povahu temné energie a změřit rychlost rozpínání vesmíru. Vědci zjistili, že hustota temné energie ve vesmíru se podle …
více »