Dávno před objevy prvních exoplanet astronomové předpokládali a později také věděli, že rovněž okolo jiných hvězd obíhají planety. Jedním z cílů výzkumu exoplanet je ale zjistit, jaké typy planet jsou běžné a které naopak vzácné. Dvě nejběžnější metody jsou bohužel „citlivé“ spíše na planety s krátkou oběžnou dobou – v …
více »Na noční obloze lze pozorovat meteorický roj Kvadrantidy
Prvním významným astronomickým úkazem letošního roku je jeden z největších meteorických rojů Kvadrantidy, který je aktivní od 1. do 10. ledna. Nejlepší podmínky pro pozorování nastanou podle astronomů při dnešním maximu v noci a k ránu. Na tmavé obloze daleko od měst, nejlépe na horách, bude možné sledovat až 60 …
více »Poprvé pozorovány změny počasí na exoplanetě
Astronomové využili data z kosmického dalekohledu Kepler, aby prozkoumali změny počasí v atmosféře exoplanety HAT-P-7b. S tím poprvé v titulku to berte trochu s rezervou, jako konec konců s každým poprvé ve světě exoplanet. Výsledky výzkumu HAT-P-7b jsou ale skutečně hodně zajímavé a historické. Pokud planeta obíhá okolo hvězdy a …
více »Rotující černá díra roztrhala hvězdu
Dalekohledy ESO pomáhají vysvětlit příčiny mimořádně jasného jevu. Až dosud se vědci domnívali, že mimořádně jasný bodový zdroj světla, který zaznamenali v roce 2015 v jedné vzdálené galaxii, byl nejjasnější supernovou, jakou kdy spatřili. Ale následná pozorování objektu, který dostal označení ASASSN-15lh, provedená řadou přístrojů včetně dalekohledů ESO jeho původní …
více »Meteorický roj Kvadrantidy zahájí rok 2017
Rok 2017 bude přát astronomickým úkazům, včetně dobrých pozorovacích podmínek pro několik meteorických rojů. Hned první nich, Kvadrantidy (nebo též Quadrantidy), vrcholí už v úterý 3. ledna 2017 za minimálního rušivého vlivu měsíčního svitu, který zapadne ještě před půlnocí. Na tmavé obloze daleko od měst proto uvidíme v době okolo maxima, …
více »Nejkulatější objekt ve vesmíru
Astronomové pomoci kosmického dalekohledu Kepler objevili ve vesmíru obří a prakticky dokonalou kouli. Kepler je znám jako lovec exoplanet. V principu ale nedělá nic jiného, než poskytuje velmi přesná fotometrická data o desítkách tisíc hvězd. Jinými slovy: velmi přesně a obvykle nepřetržitě po dlouhou dobu měří jasnost hvězd. Získaná data …
více »Před 470 roky se narodil dánský astronom Tycho Brahe
Dánský astronom, astrolog a alchymista Tycho Brahe, který se narodil 14. prosince 1546, byl za svého života považován za nejlepšího a nejpřesnějšího pozorovatele hvězdné oblohy. Brahe při práci kladl důraz na přesná systematická pozorování nebeských těles, pro která také zkonstruoval řadu přístrojů, včetně vlastní měřicí stupnice. Jeho pozorování byla překonána …
více »Astrofotografie: Kompozice planet
Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2016 obdržel snímek „Planety“, jehož autorem je Pavel Prokop. Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem …
více »První známky podivných kvantových vlastností prázdného prostoru?
Pozorování neutronové hvězdy pomocí VLT mohou potvrdit 80 let starou předpověď vlastností vakua. Týmu astronomů pracujícímu s dalekohledem ESO/VLT se ve světle vyzařovaném mimořádně hustou neutronovou hvězdou se silným magnetickým polem zřejmě podařilo zachytit první známky kvantového efektu, jehož předpověď pochází již z roku 1930. Stupeň polarizace pozorovaného světla naznačuje, …
více »Srážka mezihvězdných bublin pomáhá vzniku hvězd
Mezihvězdné bubliny vznikají v okolí velmi hmotných a zářivých hvězd, které dokáží ionizovat okolní plyn. Tým astrofyziček z Masarykovy univerzity a Astronomického ústavu Akademie věd nalezl srážející se mezihvězdné bubliny uvnitř naší Galaxie. Ukázalo se, že díky srážce těchto obřích útvarů, o průměru až 200 světelných let, vznikají v místě …
více »