Díky dalekohledu Kepler můžeme rozdělit exoplanet podle několika kritérií do různých skupin. Právě zásluhou tohoto lovce exoplanet vznikly kategorie jako planety s ultrakrátkou oběžnou dobou, kompaktní systémy, cirkumbinární exoplanety, mini-neptuni a další. V nejbližších letech by vědci rádi začali podobně škatulkovat exoplanety také podle jejich atmosfér. Angelos Tsiaras z londýnské …
více »Pozorován optický protějšek zdroje gravitačních vln
Díky celosvětovému úsilí a rychlé reakci nejen observatoří ESO, ale i dalších pozemních i kosmických zařízení, se poprvé v historii astronomům podařilo pozorovat gravitační vlny a elektromagnetické záření z téhož zdroje. Dne 17. srpna 2017 se dvojici detektorů LIGO (Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory, NSF, USA) spolupracující s interferometrem Virgo (Itálie) …
více »Objeveny prstence u trpasličí planety Haumea
Prstence nemají jen obří světy jako Saturn, Uran či Neptun. Astronomové objevili prstence také u trpasličí planety Haumea. Jedná se o nejvzdálenější známé prstence ve Sluneční soustavě. Trpasličí planetu Haumea našel v roce 2004 Michael Brown, který už uvedl, že existenci prstenů u tohoto objektu nečekal. Haumea má velikost 900 …
více »Astrofoto: Velké americké zatmění
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2017 obdržel snímek „Vteřiny před a po zatmění“, jehož autorem je Stanislav Daniš. Velké americké zatmění. Tak jej, pro nás přeci jen trochu velikášsky, nazvali sami Američané. Na druhou stranu se jim není co divit. Pás totality, tedy oblast viditelnosti úplného zatmění, se táhla …
více »Kronos asi žral! Astronomové objevili zvláštní pár hvězd podobných Slunci
Astronomové se podívali na dvě hvězdy: HD 240430 a HD 240429, kterým dali přezdívky Kríos (HD 240429) a Kronos (HD 240430) podle bratrů z řecké mytologie. Hned si povíme, proč zvolili zrovna tato jména. Obě hvězdy jsou součástí binárního systému. Obíhají okolo sebe ve vzdálenosti asi 2 světelných let. Obě …
více »ALMA a Rosetta detekovaly ve vesmíru chlormetan
Organické sloučeniny halogenů nejsou indikátorem života – byly pravděpodobně již součástí takzvané ‚primordiální polévky‘, na Zemi i exoplanetách. Pozorování provedená pomocí radioteleskopu ALMA a kosmické sondy Rosetta odhalila přítomnost chlormetanu (molekuly známé také pod názvem Freon-40) v plynu vyskytujícím se v okolí mladé hvězdy i kometárního jádra. Sloučeniny halogenů vznikají …
více »Záhada methanu na Marsu: důkaz života nebo jen chemie?
Objev methanu v atmosféře Marsu vyvolal svého času diskuze o existenci života na rudé planetě. Mikroby aktivně produkujících tento v atmosféře Marsu jinak nestabilní plyn se jevili jako pravděpodobné vysvětlení nejen jeho přítomnosti, ale také proměnlivé koncentrace v závislosti na ročním období. Profesor Svatopluk Civiš a jeho spolupracovníci z Ústavu …
více »Hubble se podíval na TRAPPIST-1 a dal životu naději
Planetární systém TRAPPIST-1 patří mezi ty nejslavnější. Okolo ultrachladného trpaslíka obíhá sedm planet podobných Zemi. Nevíme nic o složení jejich atmosfér ani o situaci na povrchu. Mohla by se na některé z planet nacházet voda v kapalném skupenství? Odpověď závisí na třech věcech: počátečních podmínkách, vývoji a současných podmínkách (složení …
více »Přinese smrt? Podívejte se na pohyb hvězdy Gliese 710, která nás v budoucnu mine
Evropská kosmická agentura uveřejnila pěkná videa, která zachycují událost, k níž v budoucnu dojde. První video ukazuje vlastní pohyb hvězd v období asi za 1,1 až 1,5 milionů let. V kolečku je hvězda Gliese 710, jejíž dráhu vidíme později znázorněnou a je také hrdinkou druhého videa. Za 1,3 milionů let …
více »Záhada KIC 8462852 je zase o něco větší
KIC 8462852 nepřestává fascinovat astronomy. Se záhadnými poklesy jasnosti jedné z momentálně nejslavnějších hvězd v Galaxii vědci příliš nepohnuli. Spíše naopak. Záhada je zase o něco větší. Připomeňme, že u U KIC 8462852 byly objeveny tři možné druhy poklesů jasnosti: Nejdříve to bylo několik velkých – objevených Keplerem, které vše …
více »