Tag Archives: atmosféra

K výbojům TGF dochází na počátku pulsní proudové fáze blesku, která následně vytvoří elfa. Pohled na blesk, který za bouře prořízne oblohu a propojí oblaka se zemí, někoho fascinuje a jiného zase děsí. Vědci se však na celý jev dívají mnohem podrobněji. Většina této energické aktivity se odehrává vysoko nad …

Především na základě dat se sondy Cassini se dosud soudilo, že duny na Titanu vznikají účinkem deště organických látek, respektive že se jedná prostě o uhlovodíky, které napršely a poté zmrzly (myslí se tím delší uhlovodíky než metan a etan, ale i tyto těžší látky se v atmosféře Titanu podařilo …

Ve slovníku odborné i laické veřejnosti slovo turbulence zdomácnělo. Jeho individuální výklady se vzájemně různí ještě více, než jest zdrávo. Nejčastěji je spojováno s pohybem tekutin, ale i s chováním různých systémů, včetně lidské společnosti. Slovo je odvozeno z latinského slovesa turbó, které lze volně přeložit jako uvést ve zmatek, …

Prý za to může nejen nižší gravitace, ale i protáhlejší oběžná dráha planety. Na Marsu nejen tekly řeky, rudá planeta byla kdysi pokryta i moři. Od té doby však Mars minimálně 80 % své vody ztratil. Standardně se to vykládá tak, že na vině je prostě menší hmotnost a tedy …

Když budete hledat informace o vzniku tornáda, najdete následující mechanismus: tornádo má základnu na oblaku a odtud spouští dolů jakýsi rotující chobot, respektive mrak hraje roli nálevky. Tornádo na české Wikipedii Nová měření tornád provedená v Kansasu a Oklahomě prý ale naznačují, že tyto útvary/jevy vznikly těsně nad zemí. Vědci …

Jak vypadala atmosféra dávné Země? Pořádně nevíme, respektive shoda panuje asi jen v tom, že zde prakticky chyběl kyslík a plno bylo naopak oxidu uhličitého. Na množství metanu, čpavku nebo dusíku či kyanovodíku už panují různé názory. Ale jak to bylo před miliardami let s atmosferickým tlakem? Srovnání s dalšími …

Výzkum vědců z univerzity v Göttingen a z VŠCHT Praha odhaluje vznik ledových nanočástic v atmosféře. Kolik molekul je potřeba k vytvoření nejmenšího krystalku ledu? Na tuto doposud nevyřešenou otázku nyní odpovídá tým vědců z Göttingen a z Prahy: ledový nanokrystal musí mít alespoň 275 molekul vody. Pochopení struktury malých …

K lepšímu pochopení vzniku ozonových děr, které v rámci komplexních procesů souvisejí s vytvářením polárních stratosférických mraků, přispívají výsledky týmu badatelů z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského (ÚFCH JH) Akademie věd ČR. Nedávno byly publikovány v prestižním mezinárodním odborném měsíčníku The Journal of Chemical Physics. Materiál, jenž se v červenci …

V prosinci 2010 byl ukončen zatím nejvýznamnější evropský projekt EUCAARI o aerosolech, který přinesl nové poznatky o vlivu aerosolů a stopových plynů na oblaka a klima. V konsorciu 48 výzkumných institucí z 25 zemí se na něm podíleli i čeští badatelé z Laboratoře chemie a fyziky aerosolů Ústavu chemických procesů …