Na rozdíl od Egypta se babylonská písemná kultura, kterou mnozí lidé v minulosti přijali, nedokázala do helénistického světa začlenit. Helénističtí vládcové se proslavili svými velikými knihovnami, z nichž nejznámější je alexandrijská knihovna v ptolemaiovském Egyptě, jež vynikla jako hlavní depozitář řecké literatury a učenosti. Seleukovci rovněž zřídili v pozdním třetím …
více »Tabulka Si.427 má ukazovat zrod babylónské trigonometrie
Babyloňané, jak známo, znali Pythagorovu větu. Tabulka z doby asi 1700 př. n. l. (starobabylonské období) má představovat nejstarší důkaz nejen této znalosti, ale i babylonské goniometrie obecně. Tisková zpráva k příslušné studii mluví o „aplikované geometrii“ a „protogoniometrii“. Tedy nám (laikům) by to asi nepřipadalo jako goniometrie, protože toto …
více »Kdyby věda nevznikla ve starém Řecku…
Alternativní dějiny, Egypt vs. Mezopotámie a kacířský faraon Achnaton. Květnový pražský Svět knihy mj. navštívil německý egyptolog Jan Assmann. Čeští čtenáři mají k jeho textům velmi komfortní přístup, protože od něj u nás vyšlo hned 5 knih. Z hlediska Sciencemagu je zajímavý Assmannův názor na „amarnskou revoluci“ – tedy na …
více »Babylonská goniometrie? A jak to souvisí s Feynmanem
Babylonská tabulka z doby asi 1700 př. n. l., plimpton 322 (P322), prý obsahuje základy trigonometrie zhruba odpovídající našim funkcím sinus a cosinus. Tím by Babyloňané nejen předběhli Řeky, ale na rozdíl od nich mohli mít také nakročeno k chápání geometrie spíše jako podmnožiny algebry… Nicméně netřeba asi příliš zobecňovat …
více »