Cihla je na základě interpretace nápisu datována do období vlády Nebukadnesara (Nabuchodonozora) II. (cca 604 až 562 př. n. l.). Credit: Slemani Museum

Klínopisné nápisy odhalily podivnou magnetickou anomálii

Podle nové studie, na níž se podíleli vědci z University College London, ukázaly starověké cihly se jmény mezopotámských králů nové poznatky o záhadné anomálii v magnetickém poli Země před cca 3 000 lety.

Výzkum popisuje, jak se změny v magnetickém poli Země otiskly do zrnek oxidů železa v babylonských cihlách z pálené hlíny; vědci dokázali tyto změny rekonstruovat ze jmen králů, které byly na cihlách vyryty v klínovém písmu.
Autoři studie uvádějí, že využití „archeomagnetismu“ může pomoci datovat artefakty, u nichž to dosud nebylo možné.
Spoluautor práce Mark Altaweel (UCL) uvádí: „Při určování chronologie ve starověké Mezopotámii jsme často závislí na metodě radioaktivního uhlíku. Některé z nejběžnějších kulturních pozůstatků, jako jsou cihly a keramika, však obvykle takto datovat nelze, protože neobsahují organický materiál. Naše studie pomáhá vytvořit důležitou datovací základnu, která umožňuje ostatním využívat absolutní datování pomocí archeomagnetismu.“

Síla magnetického pole Země se do cihel s obsahem oxidů železa otiskla, když je před tisíci lety cihláři poprvé vypálili. V době jejich výroby bylo na každé cihle napsáno jméno vládnoucího krále, které archeologové datovali do řady pravděpodobných časových období. Jména a naměřená magnetická síla zrnek oxidu železa společně umožnily vytvořit časovou osu změn síly magnetického pole Země. Vědcům se přitom podařilo potvrdit existenci „geomagnetické anomálie levantské doby železné“, tedy období, kdy bylo magnetické pole Země v okolí dnešního Iráku z nejasných důvodů přibližně mezi lety 1050 až 550 př. n. l. neobvykle silné. Důkazy o této anomálii byly zjištěny až v Číně, Bulharsku a na Azorských ostrovech, ale údaje ze samotného Blízkého východu byly až dosud kusé.
Vědci pak dále zjistili, že jejich technika se shoduje s datováním vlády králů, které je archeologům známé jako krátká chronologie (poznámka: tj. data relativně mladší; nejčastěji se dnes používá tzv. střední chronologie).
A nakonec, z pěti vzorků z doby vlády krále Nebukadnesara v letech 604-562 př. n. l. se zdá, že zemské magnetické pole se zřejmě dramaticky změnilo během relativně krátkého časového úseku.

Howland, Matthew D. et al, Exploring geomagnetic variations in ancient mesopotamia: Archaeomagnetic study of inscribed bricks from the 3rd–1st millennia BCE, Proceedings of the National Academy of Sciences (2023). DOI: 10.1073/pnas.2313361120
Zdroj: University College London / Phys.org, přeloženo / zkráceno

Data z doby ledové ukazují menší vliv oxidu uhličitého na teplotu Země

Analýza klimatu doby ledové snižuje riziko nejhoršího možného scénář oteplení v důsledku růstu koncentrace CO₂. …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close