Archiv článků: benzen

Alternativa mokré chemie: benzenové kruhy se snadno spojily na povrchu zlata

Chemické syntézy v kapalinách a plynech probíhají v trojrozměrném prostoru, atomy a molekuly se zde srážejí náhodně. Na povrchu zlata v podmínkách ultravysokého vakua se sousední molekuly naproti tomu „potkávají“ s mnohem vyšší pravděpodobností. Díky tomu lze tímto způsobem uskutečnit i reakce, které by v kapalinách vůbec neprobíhaly. Další výhodou …

více »

Pomocí dusíku vylepšili syntézu diamantových nanovláken

Diamantová nanovlákna jsou tvrdá jako diamant a pružná jako plast. Jediný problém, bránící jejich většímu využití, představovala až dosud obtížnost výroby. Výzkumníci pod vedením Samuela Dunninga a Timothyho Strobela z Carnegie (na práci se dále podíleli Bo Chen z Donostia International Physics Center a Li Zhu z Rutgers University) nyní …

více »

Největší aromatická molekula má 162 delokalizovaných π elektronů

Jako aromatické se označují sloučeniny obsahující delokalizované π elektrony, hlavně sloučeniny odvozené od benzenu, ale aromatické mohou být i heterocyklické sloučeniny. S vůní to nic společného nemá. Podmínkou aromaticity jsou střídající se jednoduché a dvojné vazby (které ale „splynou“ do toho, co v molekule benzenu kreslíme kroužkem), rovinná molekula a …

více »

Saturn z uhlíku

Tedy nejde o planetu, ale její analogii v nanoměřítku: chemickou strukturu z koule obklopené plochým prstencem. Uvnitř se skrývá fulleren C60, kolem pak kruh ze 6 spojených antracenů. Unikátní na této struktuře má být to, že nejde o „kouli zavřenou v jiné kouli“, ale opravdu v prstenci. 6 antracenů, respektive …

více »

Pyramida s šestivazným uhlíkem

Jak by uhlík mohl být šestivazný, když má 4 valenční elektrony? Působí to jako nesmysl, ale z benzenového „kruhu“ se prý lze dostat i k takto podivné sloučenině. Historie šestivazného uhlíku se začala psát už v 70. letech. Vědci tehdy vzali hexamethylbenzen (normální benzen s vodíky nahrazenými skupinami CH3, uhlík …

více »

Uhlíkové nanotrubičky s benzenem zvládnou emisi jediného fotonu

Jednofotonová emise je klíčovou složkou řady kvantových technologií, zvláště kvantových komunikací. Američtí a japonští fyzici vymysleli způsob, jak vysílat jednotlivé fotony při pokojové teplotě a na vlnových délkách, které jsou použitelné v telekomunikacích. K jednofotonové emisi došlo, když laserem ozařovali uhlíkové nanotrubice, které měly speciální defekty. Jejich výzkum by mohl …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close