Archiv článků: bílkoviny

Víme, že medvěd má rád med a panda bambus. Platí to ale pro medvědovité obecně, ba lze říct, že mnoho druhů o maso/bílkoviny moc nestojí. Vyplývá z toho pak i to, že mnohé druhy medvědovitých by se v zoologických zahradách mohly krmit jinak a zvířata by pak zřejmě v průměru …

RNA svět představuje vlivnou teorii popisující vznik pozemského života a otázku, zda byla dříve DNA nebo proteiny. RNA v tomto – částečně i experimentálně potvrzeném – modelu může hrát roli jak enzymu, tak i nosiče genetické informace, tj. zařídit si sama vlastní replikaci. Problém slepice a vejce by se tak …

Methionin je esenciální aminokyselinou, takže nějaký jíst musíme. Jenže se zdá, že čím méně, tím lépe, alespoň za určitých okolností. Problém je, že methionu se těžko vyhýbat, je obsažen v produktech živočišného původu, ale třeba i v semenech, obilninách apod. Thomas W. Gettys z Pennington Biomedical Research Center uvádí, že …

Všechny úkony spojené s RNA sestřihem zajišťují ohromné molekulární nůžky, tzv. sestřihový komplex. Tým vědců z Ústavu molekulární genetiky AV ČR ve svém novém výzkumu popsal bílkovinu, která zajišťuje správné skládání, a tím funkci tzv. sestřihového komplexu, jednoho z největších molekulárních komplexů v lidských buňkách složeného ze 150 různých komponent. …

Kultury pacifického pobřeží Severní Ameriky, zejména na severozápadu oblasti (Tlingiti, Haidové, Nutkové…), byly založené především na rybolovu. Uvádí se, v některých řekách bylo při tazích lososů tolik, že se po nich dalo přejít suchou nohou na druhý břeh (asi jde o nadsázku). Losos je dnes celkem drahý a platí za …

Lidé na rozdíl od vlků ani psů nesnesou stravu založenou na bílkovinách, proto jim libové maso přebývalo, tvrdí nová studie. Po domestikaci vlka jsme ochočená zvířata změnili z šelem na všežravce (i když ani vlk není výhradně masožravec). Pokud srovnáme genomy domácích psů a vlků, zjistíme, že hlavní rozdíly existují …

Dosud se soudilo, že cystein, jedna z 20 aminokyselin tvořících proteiny, může abiotickými cestami vznikat jen dost obtížně. Často se proto předpokládalo, že na počátku života tato aminokyselina neexistovala a nebyla kódována v genomu – nakonec i samotný genetický kód je nejspíš výsledkem postupné evoluce. Viz také: Evolučně nejstarší aminokyseliny: …

Snadná doprava léčiv přímo do buněk je jedním z velkých cílů farmaceutického průmyslu. Procesům, které probíhají v buněčné membráně a jsou zodpovědné za transport látek do buňky a z buňky ven přitom stále z velké části nerozumíme na detailní molekulové úrovni. Vědecký tým Pavla Jungwirtha z Ústavu organické chemie a …

Protein Evi2b je důležitý pro normální vývoj myeloidních buněk, souvisí se vznikem akutní myeloidní leukemie. Podstatnou část imunitního systému tvoří různé druhy bílých krvinek. Všechny typy těchto buněk, ale také červené krvinky a krevní destičky, pocházejí z krvetvorných kmenových buněk přítomných v kostní dřeni. Kmenové buňky se ve dřeni udržují v malém počtu …

Nový objev může být klíčem k porozumění vzniku autoimunitních onemocnění u člověka. Dlouhodobá spolupráce mladého molekulárního biologa Zdeňka Parise z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR s kolegy ze dvou laboratoří v USA přinesla brilantní výsledek – objev dvoukrokového mechanismu pro úpravu RNA, která se zúčastňuje tvorby bílkovin v buňce. …