Foto: Pixabay. Pixabay License. Volné pro komerční užití.

Lososová dieta má své limity

Kultury pacifického pobřeží Severní Ameriky, zejména na severozápadu oblasti (Tlingiti, Haidové, Nutkové…), byly založené především na rybolovu. Uvádí se, v některých řekách bylo při tazích lososů tolik, že se po nich dalo přejít suchou nohou na druhý břeh (asi jde o nadsázku). Losos je dnes celkem drahý a platí za pochoutku a rybu velmi zdravou, lososová dieta proto může působit jako žádoucí nebo alespoň přijatelná.
Jak ale ukazuje nový výzkum, na lososovi Indiáni přežít nedokázali (respektive na lososovi s doplněním nezbytných vitamínů, tj. s minimem rostlin). Tato ryba stále obsahuje ve vztahu k tukům příliš mnoho bílkovin. Jak známo, libovým masem se člověk nakonec „otráví“, výsledkem je toxický a potenciálně smrtelný stav organismu, který se dostaví už během několika týdnů. Tento problém je dobře znám i ze zkušeností různých průzkumníků, zálesáků, traperů… (Viz také: Rozdílný jídelníček snížil náklady na domestikaci vlka)
Z tohoto důvodu museli místní Indiáni lososa doplňovat, ať už rostlinami s obsasem škrobů nebo ještě tučnějším masem, a to i za předpokladu, že získat další potraviny bylo ve srovnání s lovem ryb mnohem obtížnější, eventuálně že šlo o potraviny, které ve srovnání s lososem působí vysloveně neatraktivně. Podíl libového masa nemohl přesáhnout cca 35 % (poznámka: míněno zřejmě z hlediska energetického příjmu), u dětí či kojících žen je tento maximální podíl ještě nižší.
V Kalifornii proto lidé konzumovali např. mouku ze žaludů, dále na sever hlízy rostliny kamas (ladoník, patří do skupiny chřestovitých). Ještě více na severu, kde byla nabídka rostlin omezená, alespoň rybáři lovili rybu kolušku nebo vodní savce, hlavně tuleně a mrože; všechna tato masa obsahují více tuku/méně bílkovin než losos. Dokonce probíhal i obchod s produkty z losů a sobů, kdy obyvatelé pobřeží dováželi tučný morek, nebo se z lososa zpracoval pouze rybí tuk a maso vyhodilo (poznámka: nebo se mohlo dávat psům, kteří nemají takový problém přežít na skoro samých bílkovinách; Indiáni na severozápadu Severní Ameriky ze psí srsti mimochodem tkali).

Shannon Tushingham et al, How ancestral subsistence strategies solve salmon starvation and the „protein problem“ of Pacific Rim resources, American Journal of Physical Anthropology (2021). DOI: 10.1002/ajpa.24281
Zdroj: Washington State University/Phys.org a další

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Podívat se lze i za černou díru

Za černou dírou není vidět nic, protože procházející světlo samozřejmě pohltí. Jenže objekty s gravitací …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close