Připravené molekuly s radioaktivní značkou je možné sledovat i přímo v živém organismu. V laboratoři Dr. Aleše Marka z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR připravují vědci radioaktivně značené peptidy v takové kvalitě a tak rychle, že jsou poptáváni i ze světových výzkumných institucí. Povedlo se jim zdokonalit postup, který vede k jednoduchému, …
více »
Pozemský život mohl nějakým způsobem vznikat „na pyritu“. Řada enzymů má aktivní místa tvořená sírou a železem, která hrají klíčovou roli při přenosu elektronů. Mezinárodní tým vědců nyní zveřejnil studii upozorňující na možnou roli sulfidů železa při vzniku života v pozemských horkých pramenech. Podle výzkumníků mohly sulfidy katalyzovat redukci plynného …
více »
RNA může pomoci umístit a udržet poškozené konce DNA na místě, a tím usnadnit proces opravy. Francesca Storici z Georgia Tech a její kolegové objevili dosud neznámou roli RNA. Jejich poznatky by mohly vést ke zlepšení léčby nemocí, jako je rakovina a neurodegenerativní poruchy; výsledky mají také ale obecnější význam …
více »
Tubulinový kód je abeceda, kterou buňka řídí chování své kostry – mikrotubulů. Tento kód ovlivňuje vývoj neuronů i plasticitu mozku (schopnost měnit sílu spojení mezi neurony) a jeho poruchy souvisejí s neurodegenerativními nemocemi, například Parkinsonovou a Alzheimerovou chorobou. Vědci z Biotechnologického ústavu AV ČR v centrum BIOCEV ve spolupráci se …
více »
Tepelný stres je spojený s výskytem tropických dnů a nocí hlavně v letních měsících. Při zvýšených teplotách kuřata méně žerou, tudíž méně rostou a část energie používají na termoregulační chování. To se u kuřat projevuje tak, že mají odtažena křídla od těla, zrychleně dýchají a více pijí. Vědecký tým z …
více »
Na počátku vývoje Země neobsahovala atmosféra žádný kyslík. Přesto se železo rozpuštěné v oceánech oxidovalo v gigantických množstvích a ukládalo se jako hornina. Dnes se s ním můžeme setkat například v podobě pásové železné rudy v Jižní Africe. Nová studie zkoumá, jak různé bakterie vylučují nerozpustné železo v rámci svých …
více »
Duální vazebný mód zpochybňuje tradiční představu, že proteinové interakce mají jen jednu pevně danou podobu. Vědci z CEITEC Masarykovy univerzity ve spolupráci s Akademií věd ČR a Univerzitou v Řezně popsali nový mechanismus, jakým spolu uvnitř lidských buněk komunikují proteiny. Zjistili, že určitý úsek bílkoviny (tzv. ligand) se může vázat …
více »
Tým vedený prof. Janem Konvalinkou připravil látku, která v laboratorních podmínkách ničí kvasinkovou houbu Cryptococcus neoformans (kryptokokus), smrtelně nebezpečnou pro lidi s oslabeným imunitním systémem. Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR vyvinuli novou metodu syntézy makrocyklických sloučenin – malých molekul ve tvaru prstence. Díky tomu získali mimořádně nadějnou sloučeninu, která …
více »
Mechanismus regulace enzymu E3 ubikvitin ligasy Nedd4-2 poprvé podrobně popsal tým Veroniky Obšilové z Fyziologického ústavu AV ČR a Tomáše Obšila z katedry fyzikální a makromolekulární chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Studie vyšla v prestižním časopise Nature Communications. Sodík je životně důležitý prvek, ale jeho nadbytek tělu škodí – způsobuje …
více »
Vědci z University of Barcelona zjistili, že RNA při nízkých teplotách funguje jinak a skládá se odlišným způsobem – ale není neaktivní. Studie odhalila, že sekvence RNA, které normálně vytvářejí nejčastěji vlákna, respektive vlásenky, začínají při teplotě pod 20 °C zaujímat jiné, kompaktnější struktury. „Všechny studované molekuly RNA mají při …
více »
Sciencemag.cz
