Archiv článků: biochemie

Většina antioxidantů přerušujících řetězovou reakci funguje v zásadě stejně jako vitamin C: darováním elektronů. Řada nejznámějších antioxidantů, například karotenoidy, flavonoidy, fenoly a taniny, se musí získávat stravou z rostlin. Jejich relativní význam pro tělesnou antioxidační rovnováhu se určuje těžko, nicméně se předpokládá, že celkově jsou zodpovědné za příznivé efekty konzumace …

Vědcům se podařilo objasnit jedinečný molekulární mechanismus, který umožňuje bakteriím udržet pro život nezbytný tok genetické informace z DNA do RNA. Objevili tak nové možnosti pro vývoj potřebných antimikrobiálních látek proti závažným patogenům, jako jsou třeba původci tuberkulózy. Výsledky práce vědeckých týmů z Mikrobiologického a Biotechnologického ústavu AV ČR ve spolupráci s francouzskou laboratoří …

Dosud se soudilo, že cystein, jedna z 20 aminokyselin tvořících proteiny, může abiotickými cestami vznikat jen dost obtížně. Často se proto předpokládalo, že na počátku života tato aminokyselina neexistovala a nebyla kódována v genomu – nakonec i samotný genetický kód je nejspíš výsledkem postupné evoluce. Viz také: Evolučně nejstarší aminokyseliny: …

Překvapivý výsledek přinesl společný výzkum fyziků a biologů z Univerzity Karlovy a několika zahraničních pracovišť. Vědecký tým odhalil ve fotosyntetických mikroskopických řasách velké množství guaninu v krystalické podobě, který mikroorganismy využívají jako záložní zdroj dusíku pro svůj růst. Přítomnost této látky ve vývojově nepříbuzných druzích mikrořas, potažmo i v jiných …

Vědci připravili bakterie s fluorescentními proteiny. Vědci pod vedením Josefa Lazara z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB) prokázali, že molekuly fluorescentních proteinů se chovají jako antény, jejichž optické vlastnosti, tedy to, jak dokáží pohlcovat a vyzařovat světelné záření, závisí na jejich prostorové orientaci. Fluorescentní proteiny, původně objevené …

Představme si „fyzikální“ systém třeba z elektronů – částice se buď přitahují, nebo odpuzují, interakce je ale symetrická. A teď pro změnu vlk pronásledující zajíce. Vlk je k zajíci „přitahován“, zajíc od vlka naopak „odpuzován“. Samozřejmě, že takové fungování živých organismů vytvořila evoluce/přírodní výběr (jak dopadli zajíci k vlku přitahovaní …

Co se týče samotné objemové hustoty dat, DNA umožňuje uložit řádově milionkrát více bitů než současné pevné disky (u disku asi 1,25 terabajtu na krychlový cm, v případě DNA 1,25 exabajtu – což je zhruba objem dat, který nyní mají Google, Amazon, Microsoft a Facebook). Saptarshi Biswas z Meghnad Saha …

Nitroxidy vykazují zvláštní magnetické chování a jejich magnetická komunikace s centry dusík-vakance v diamantech se projevila jako změna v optických vlastnostech center. Redoxní reakce hrají zásadní roli při udržování metabolických a dalších procesů v živých buňkách. Pro lepší pochopení těchto procesů se vědci snaží vyvinout různé nanosondy použitelné přímo v …

Na dnech oceánů dokonce nacházíme shluky oxidů manganu až o velikosti grapefruitu, vzhledem k cenám manganu a jeho koncentraci v těchto útvarech se zvažuje i jejich těžba. Na Caltechu objevili bakterii živící se redoxními reakcemi manganu. Jde o chemoautotrofa, který tímto způsobem získává energii/elektrony potřebné k redukci oxidu uhličitého do …

Tedy částečně samozřejmě míněno v uvozovkách. Má tím být řečeno, že než hledat kopie naší Země, větší pravděpodobnost života by mohla být na exoplanetách trochu odlišných. Dirk Schulze-Makuch z Washington State University spolu s kolegy (Rene Heller z Max Planck Institute, Edward Guinan z Villanova University) identifikovali 24 „superobyvatelných“ planet …