Vědci nově lépe rozumí tomu, jak lidské buňky skládají molekulární nůžky, které stříhají RNA. Jde o další krok k pochopení toho, jak naše buňky čtou a překládají informaci uloženou ve své DNA. Proces popsal tým expertů z Ústavu molekulární genetiky AV ČR ve svém novém výzkumu. Výsledky nedávno publikoval časopis …
více »Lepší pochopení lidského proteinu RECQ4, který je důležitý pro zachování integrity buněk
Protein RECQ4 obsahuje na začátku své sekvence vnitřně neuspořádanou oblast, což znamená, že nemá definovanou trojrozměrnou strukturu jako zbytek proteinu. Výzkumné skupiny Dr. Konstantinose Tripsianese z CEITEC Masarykovy univerzity a doc. Lumíra Krejčího z Masarykovy univerzity rozšířily poznatky o roli tzv. vnitřně neuspořádané oblasti (IDR) lidského proteinu RECQ4. Fyzikální a …
více »Kratičký peptid s niklem je účinným enzymem
Vědci připravili malou molekulu, která by mohla ukazovat, jak asi vypadaly počátky života – ve smyslu primitivního metabolismu. Jednoduchý peptid nazvaný Nickelback dokáže fungovat jako enzym s účinností připomínající mnohem delší proteiny. Peptid se skládá z 13 aminokyselin a podle vědců jde ještě o molekulu dostatečně jednoduchou na to, aby …
více »Protein, který pomáhá buňkám pojídat sebe sama
Pokud je peroxisom již starý a poškozený, buňka ho obalí dvojitou membránou. Takto zabalený ho přemístí do vakuoly, kde ho v kyselém prostředí rozpustí svými trávicími enzymy. Vědci z Katedry experimentální biologie rostlin PřF UK publikovali v prestižním vědeckém časopise Nature Plants výsledky svého výzkumu, který přináší nové poznatky o …
více »V sinicích, které zabíjely americké orly, našli vědci další silný jed
Jedná se o sloučeniny z rodiny dolastatinů. Mezinárodní tým s jihočeskými vědci z Biologického centra AV ČR, Centra Algatech Mikrobiologického ústavu AV ČR a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích potvrdil výskyt další silně toxické látky ve sladkovodních sinicích v USA. Právě u těchto sinic vědci před dvěma lety objevili nové …
více »Za výběrem levotočivých aminokyselin možná stojí už RNA
Pozemský život používá prakticky výhradně aminokyseliny L. Zkombinovat do peptidu/proteinu aminokyseliny z obou optických izomerů by bylo krajně obtížné, sestavit větší molekulu čistě z aminokyselin D by ale šlo. Rozhodla o výběru jedné formy jen náhoda, mohli bychom v buňce např. najednou zaměnit všechny aminokyseliny a zachovat funkčnost? Nový výzkum …
více »Umělá inteligence může rozpoznávat doklady mimozemského života
Vědci tvrdí, že objevili jednoduchý a spolehlivý test pro zjištění známek minulého nebo současného života, na Zemi i na jiných planetách. Autoři nové studie uvádějí, že jejich metoda založená na umělé inteligenci s 90% přesností rozlišuje moderní a starobylé biologické vzorky od vzorků abiotického původu. „Tato rutinní analytická metoda má …
více »Konopné produkty s HHC mohou snadno zklamat kvůli různé aktivitě izomerů
Kanabinoidy HHC (hexahydrokanabinol) představuje obdobu THC, legislativně ovšem mohou být obě látky posuzovány/regulovány jinak. V ČR jsou např. produkty s HHC aktuálně prodejné. HHC na rozdíl od jiného kanabinolu prodávaného CBD je ovšem psychoaktivní (CBD je spíše analgetikum, antidepresivum… znalci snad odpustí zjednodušení). Neil Garg z Kalifornské univerzity v Los …
více »Olomoucká vědkyně vyvinula novou metodu sponkování a značkování peptidů, která může pomoci při vývoji cílených léčiv
Novou metodu tzv. sponkování peptidů, která nabízí další možnosti jejich využití například v oblasti cílených léčiv či v biologii, vyvinula absolventka doktorského studia na katedře organické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP) Soňa Krajčovičová, v současné době působící na University of Cambridge. Výsledky jejího výzkumu, zaměřeného na sponkování …
více »Vrby z hor se chrání před sluncem, vrby z nížin zase bojují s hmyzem
Během evoluce se rostliny naučily vytvářet ohromující množství nejrůznějších chemických látek, tzv. metabolitů. Používají je k přizpůsobení se nepříznivým podmínkám prostředí či k ochraně před býložravci a patogeny. Zatímco dosud věda zná více než dvě stě tisíc takových látek, současný technologický pokrok jich umožní objevit násobně více. Kde se ale vzala tak …
více »