Archiv článků: biochemie

Otázka možného života v mracích Venuše se opět dostala do centra vědeckého zájmu. Tentokrát se astrobiologové soustředili na otázku, zda by s životem nemohlo souviset neobvyklé chování sloučenin síry (v minulých studiích na toto téma byl centrem úvah např. fosfan PH3). Žádné signatury nějak přesvědčivě naznačující život se však nakonec …

Štíři (škorpioni) se sice považují za jakési živé fosilie, to ale neodpovídá realitě. Například jed působící na savce si vytvořili až relativně nedávno. Nová genetická analýza tvorby toxinů štírů odhaluje evoluci štířího jedu a může být přínosem i z hlediska jeho využívání v lidské medicíně. Vědci sestavili sestavil dosud nejpodrobnější …

Shlukování amyloidu beta (vedle proteinu tau jedna z látek spojená se vznikem a postupem Alzheimerovy nemoci, s nejasnou kauzalitou) způsobuje podle výsledků nového výzkumu přehřívání buněk. Výzkumníci z Cambridgeské univerzity použili senzory dostatečně malé a citlivé na to, aby detekovaly změny teploty uvnitř jednotlivých buněk. K přehřívání docházelo přímo v …

Vědci popsali enzym, který má pomáhá rozkládat tereftalát (TPA), jeden z chemických stavebních kamenů polyethylentereftalátu (PET). Autoři nové studie Jen DuBois z Montana State University a John McGeehan z University of Portsmouth se již v roce 2018 podíleli na objevu enzymů (PETáza a MHETáza), které dokážou rozkládat PET na TPA …

Vědci dokázali upravit metodu CRISPR-Cas9 tak, aby umožňovala upravovat genetickou informaci švábů. Nová, údajně jednoduše proveditelná a efektivní technika se označuje jako „přímý rodičovský“ CRISPR (direct parnetal, DIPA-CRISPR). Spočívá k editování genomu dospělých samic tak, aby se změny přenesly na vajíčka, nikoliv samotných embryí. Hlavní autor studie Takaaki Daimon z …

Jak vznikne život z neživé hmoty? Vědci simulovali procesy probíhající před čtyřmi miliardami let po dopadu asteroidu na Zem. Zjistili, že kvantové tečky uvolněné z těžkých kovů v asteroidech mohou v prostředí organických látek a při působení UV záření plnit funkci jednoduchých enzymů, které jsou rozhodující pro fungování živých organismů. …

Se vznikem pozemské kyslíkové atmosféry je zdánlivě všechno jasné. Vytvořily ji fotosyntetizující organismy, nicméně v atmosféře se kyslík začal hromadit až se zpožděním, protože nejprve se spotřebovával na oxidaci sloučenin železa a manganu rozpuštěných v oceánech (nižší oxidační stupně rozpustné, vyšší ne). Nicméně i potom hladina kyslíku v atmosféře různě …

I když není příliš pravděpodobné, že by v prostředí komet/asteroidů mohla vzniknout nukleová kyselina jako celek, jednotlivé dusíkaté báze ano a na dávnou Zemi mohly být tedy dopraveny už předsyntetizované; jak dopadem meteoritu, tak snad i spadem prachu. Tým, který vedl Yasuhiro Oba z japonské Hokkaido University, nyní v této …

Dnes kyanid funguje pro pozemský život jako jed, nicméně při vzniku života mohl umožňovat fixaci oxidu uhličitého a jeho přeměnu na organické sloučeniny. Tvrdí to alespoň nová studie, jejímž hlavním autorem byl Ramanarayanan Krishnamurthy ze Scripps Research Institute (na tomto ústavu se hodně zabývají i dalšími tématy souvisejícími se vznikem …

Tvar buňky ovlivňuje její fyzikální a chemické vlastnosti. Různé typy buněk mají různé tvary, které podporují jejich efektivní fungování. Jaký tvar měly úplně první buňky, když se začal vyvíjet život? Prý se předpokládá, že byly kulovité, aniž se o tom ale samozřejmě ví něco speciálního a ještě těžší je takový …