Archiv článků: biologie

Výzkum mezidruhových kříženců pomůže ve šlechtění odolnějších plodin

Jeden z rodičovských genomů je stabilnější a druhý je naopak náchylnější k různým eliminacím. Olomoučtí odborníci z Ústavu experimentální botaniky AV ČR zjistili, proč u některých kříženců trav začne časem dominovat genom jednoho z rodičů. Objev, při kterém vědci mimo jiné využili konfokální superrozlišovací mikroskop, jediný svého druhu v České …

více »

Barevné vzory: sexuální signál, nebo odstrašování?

Zářivé, výrazné barvy a jejich speciální vzory se v přírodě u živočichů vyskytují ze dvou hlavních důvodů: aby přitahovaly sexuální partnery nebo odstrašovaly predátory (což může souviset s tím, že se příslušníci jednoho druhu připodobňují dejme tomu druhu jedovatému; nebo jde o druh, který je skutečně jedovatý nebo cca nepoživatelný …

více »

Vědci zjednodušili systém dělení druhů houby aspergilus

Méně je více. Proti hlavnímu proudu současného třídění hub na menší, úzce definované druhy se vydali vědci z Univerzity Karlovy a Mikrobiologického ústavu AV ČR. Na základě analýzy zhruba osmi set vzorků hub rodu Aspergillus, významné pro potravinářství, medicínu nebo biotechnologie, navrhli výrazně jednodušší systém členění. Snížení počtu druhů bude …

více »

Alkobioza: nově objevený typ soužití řas a hub

Nejedná se o lišejník, protože houbový partner není potravně závislý na své řase. Vědci Botanického ústavu AV ČR popsali symbiotický vztah mezi houbami a řasami, který byl doposud ve vědeckém světě přehlížen. Pro soužití řas s kornatcovitými stopkovýtrusými houbami, které se zcela běžně vyskytuje v lesích mírného pásu, zavedli nový termín …

více »

Ještěrky se samy očkují proti mravenčímu jedu

Konzumace ohnivých mravenců může ještěrkám pomoci získat určitou imunitu proti jejich jedu, což se jím hodí při budoucím štípnutí. Vědci z Pensylvánské univerzity zjistili, že když byly ještěrky (konkrétně druh Sceloporus undulatus, leguánek stepní) krmeny ohnivými mravenci, ovlivnilo to tři faktory jejich imunity. Došlo ke zvýšení počtu jednoho typu bílých …

více »

Investice do spermií ubírá vlaštovkám na délce života

Díky využití unikátních demografických dat mohli vědci vůbec poprvé testovat vztah mezi mírou investicí do spermií a přežíváním samců ve volně žijící populaci vlaštovky obecné. Experti z Ústavu biologie obratlovců AV ČR potvrdili, že produkce velkého množství spermií může vést ke zkrácení délky života samců a být tedy poměrně nákladná. …

více »

Papoušci jsou ještě chytřejší, chápou víc nástrojů jako sadu

Papoušek kakadu Goffinův používá pro splnění složitějších úloh více nástrojů v podobě sad. Více nástrojů si také dokáže předem přinést na budoucí „pracoviště“. Až dosud vedle člověka něco podobného předvedli pouze šimpanzi. U populací šimpanzů v severním Kongu bylo zaznamenáno, že povrch termitiště prorážejí jedním, těžším typem klacku a pak …

více »

Jaká byla LUCA

LUCA /poslední společný předek všech současných organismů/ s největší pravděpodobností disponovala bílkovinami a DNA: používala už univerzální genetický kód a DNA se po přečtení přepisovala do RNA, která se následně překládala do bílkovin na ribozomech, oněch ohromných molekulárních továrnách, jež sestavují bílkoviny ve všech známých buňkách. Pozoruhodné molekulární soukolí nutné …

více »