Archiv článků: biologie

Eukaryotické buňky vznikly někdy před 2 miliardami let, možná trochu později. Nové studie se pokoušejí tento období mezi tímto datem a prvními známými mnohobuněčnými faunami lépe pochopit na základě fosilního záznamu metabolitů v dávných horninách. Výsledkem výzkumů je tvrzení, že do doby před asi miliardou let žily organismy odlišné od …

Ačkoliv mají genobanky zásadní význam pro záchranu druhové rozmanitosti, jejich zaměstnanci jsou při manipulaci s tisícovkami semen rostlin stále odkázáni na ruční práci. Vyvinout nové automatizované systémy je proto úkolem vědců z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci, kteří na něm spolupracují s největší …

Masturbace, uvádí se, je běžná napříč živočichy, ale zvláště rozšířená je prý mezi primáty, včetně lidí. Historicky bylo toto chování považováno buď za patologické, nebo za vedlejší produkt sexuálního vzrušení. Zaznamenaná pozorování byla příliš roztříštěná na to, aby bylo možné pochopit rozšíření masturbace, její evoluční historii nebo (eventuální) adaptivní význam. …

Čeští a němečtí výzkumníci se spojili, aby zaplnili bílé místo ve znalosti DNA rostlin. Zjistili, jak je uspořádána dědičná informace v chromozomech ječmene v průběhu buněčného dělení. O novém objevu, který je zásadní pro další výzkum dědičné informace rostlin, informoval prestižní časopis Nucleic Acids Research. Chromozomy si lze představit jako …

Jednobuněčná řasa, která byla více než padesát let uložená v univerzitní sbírce v německém Goettingenu, se ukázala jako skutečná evoluční podivínka. Dlouhodobě spolupracující vědci z Univerzity Britské Kolumbie v kanadském Vancouveru, Ostravské univerzity a Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích po jejím detailním prozkoumání zjistili, že v sobě řasa …

Běh událostí kolem nového malého tapíra má podobnou zápletku jako historie „objevu“ pekariho obrovského. Také v tomto případě byly zohledněny znalosti a pozorování místních lovců a ani tady nestál stranou Marc van Roosmalen. Podle obecně přijímaných, řekněme tradičních názorů žijí v Jižní a Střední Americe tři druhy tapírů – tapír …

Louka nikoliv jako místo střetu jednotlivých rostlinných výhonků, ale jako prostředí konfrontace rozvětvených rostlinných „klanů“. Do jaké míry to mění pohled na fungování celého lučního ekosystému? Odpověď vyžaduje jednu klíčovou znalost – o jaké zdroje se tu vlastně hraje. Na rozdíl od intenzivně obhospodařovaných luk, kde se k půdnímu povrchu …

Jedovatí ptáci existují, alespoň na Nové Guineji jich již zoologové znají hned několik. Vědci z Kodaňské univerzity Dánského přírodovědného muzea teď rozšířili jejich seznam o dva další druhy. Pištec žlutošíjný (Pachycephala schlegelii, regent whistler) a pištec rezavošíjný (Aleadryas rufinucha, rufous-naped bellbird) vědce překvapili. Jsou totiž v této části světa celkem …

To, zda lze v evoluci vysledovat nějaké obecné zákony, je otázka poněkud sporná (mj. to pak souvisí i s tím, jak je evoluce předvídatelná). V rámci nového výzkumu se vědci snažili najít nějaké korelace alespoň v rámci jediné skupiny – u placentálních savců od počátku třetihor. Na základě analýzy 3D …

Rostliny během svého života ovlivňují půdní prostředí, které následně ovlivňuje růst nových rostlin. Vědce Botanického ústavu Akademie věd ČR zajímalo, co vše si o rostlinách pamatuje půda druhově bohatého trávníku horské louky. Zjistili, že půda si dokáže pamatovat předchozí generaci rostlin, ale jen málo. Paměť je obvykle částečně přemazána efekty …