Archiv článků: biologie

Vědci testovali koně v kabátech, aby porovnali různé možnosti pruhování zeber

Výklady zebřího pruhování jsou mezi biology oblíbeným tématem. Podle nejčastějších teorií má pruhování mást, ať už šelmy nebo bodavý hmyz. Nechybí ale třeba ani názor, že vzor souvisí s termoregulací. Nová studie nyní porovnávala různé varianty pruhování. Speciálně vzor, kdy jsou mezi barvami ostré přechody a tmavé pruhy jsou úzké …

více »

O hýlovi a bakterii: Evoluce infekčních chorob

Evoluce infekčních chorob zvláště nyní, po globální pandemii COVID-19 přitahuje pozornost vědců z celého světa. Nové nemoci (tzv. emerging diseases) jsou často zrádné v tom, že schopnost vyvolat onemocnění (virulence) v evoluci patogena rychle vzroste, což má u nového hostitele významný vliv na projevy nemoci. Kolektiv převážně amerických vědců sledoval …

více »

Odhalili, jak rostliny řídí tvorbu a dopravu svých hormonů

Hotové hormony zpětně ovlivňují propustnost plasmodesmat, čímž regulují transport svých prekurzorů. Odborníci ze společného pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR a Univerzity Palackého v Olomouci se podíleli na objevu, který podstatně rozšiřuje znalosti o důležitých rostlinných hormonech – brassinosteroidech. Mezinárodní tým ukázal, že prekurzory – látky, z nichž rostlina vytváří …

více »

Tropičtí motýli si „dokáží udržet chladnou hlavu“, i když jsou teploty příliš vysoké

Schopnost udržet si nižší tělesnou teplotu i za vysokých teplot okolního vzduchu se nazývá termoregulace. Tradičně se očekávalo, že živočichové žijící v proměnlivých prostředích mírného pásu budou mít lepší termoregulační schopnosti než jejich příbuzní v tropech. Avšak vědci zjistili opak – tropičtí motýli mají větší schopnost termoregulace než motýli z …

více »

Ďábel tasmánský prý na nakažlivou rakovinu nevymře

Nakažlivá rakovina, která v posledních 30 letech vyhubila dvě třetiny ďáblů tasmánských, se zřejmě vyvíjí směrem ke koexistenci se svým hostitelem. Alespoň k tomuto závěru došel výzkum vedený University of Tasmania za účasti vědců z Austrálie, Francie a USA. Genetické změny v populaci obličejových nádorů (DFTD, devil facial tumor disease) …

více »

Exosomy z plzáků pro medicínu i biotechnologie

Plzák španělský patří bezesporu mezi nenáviděné a opovrhované invazivní škůdce střední Evropy. Nemilosrdně likviduje ekonomicky významné rostliny a nepohrdne ani rodinnými zahrádkami. V České republice snad nenaleznete zahrádkáře, který by neznal alespoň jeden naprosto unikátní způsob, jak plzáky usmrtit (od prostého nabodávání na grilovací vidlice, sypání soli až po topení …

více »

Objevili unikátní protein uvnitř prvoka, má vztah ke vzniku symbiózy

Čeští a němečtí biologové objevili nový protein, který je klíčový pro propojení parazitického prvoka a bakterie. Jejich objev pomůže v budoucnu vědcům lépe pochopit, jak na buněčné úrovni vznikla spolupráce mezi různými organismy. Prvok Novymonas esmeraldas patřící do skupiny trypanosomatidů je nejbližším příbuzným prvoků z rodu Leishmania, jehož zástupci způsobují …

více »

Zoo Praha jako první v Evropě rozmnožila želvy dlaždicovité

Zoo Praha slaví mimořádný chovatelský úspěch. Tým kurátora Petra Velenského dokázal rozmnožit extrémně choulostivé želvy dlaždicovité. Dvě mláďata těchto houbožravých plazů se zde vylíhla jako vůbec v první zoo na celém kontinentě. Do nedávna byly přitom světově považovány dokonce za nechovatelné. Cesta k mláďatům byla trnitá. „Bez nadsázky mohu říct, že za odchovem …

více »

Výzkum bobra: vědci se zaměřili i na kvalitu masa

Bobří konzerva i klobása představují způsob, jak v domácnosti lovce z potenciálně rizikové suroviny získat zdravotně nezávadnou potravinu. Bobr evropský je v České republice chráněným druhem, smí se ale lovit v regionech, kde hospodářsky škodí, například v povodí Vltavy nebo v jižních Čechách. Na rozdíl od jiné zvěřiny se však …

více »

Před moderními eukaryoty zřejmě existoval ztracený protosterolový svět

Eukaryotické buňky vznikly někdy před 2 miliardami let, možná trochu později. Nové studie se pokoušejí tento období mezi tímto datem a prvními známými mnohobuněčnými faunami lépe pochopit na základě fosilního záznamu metabolitů v dávných horninách. Výsledkem výzkumů je tvrzení, že do doby před asi miliardou let žily organismy odlišné od …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close