Archiv článků: biologie

Mechanismus vzniku nejtvrdší tkáně v těle. Zubní sklovina je nejtvrdší a nejodolnější tkání v našem těle. Je z 98 % tvořena anorganickými minerály, zejména hydroxyapatitem. Krystalická struktura skloviny je ale na rozdíl od přírodního hydroxyapatitu velice komplexní. Právě složitost uspořádaní jednotlivých mikrokrystalů do jednotlivých svazků a velmi přesné křížení těchto svazků s rozestupy …

Česko-japonský vědecký tým vyvinul unikátní metodu pro identifikaci pravého kaviáru. Kaviár je nejdražším živočišným produktem a je vysoce ceněný na celém světě. Často se proto stává předmětem podvodů, kdy je kaviár z jiných druhů jeseterů či jejich hybridů vydáván za nejhodnotnější kaviár, který pochází z vyzy velké. Až dosud neexistoval …

Drobní korýši přežili v potocích slovenských a moravských Karpat všechny doby ledové. Ačkoli středoevropská krajina nebyla v ledových dobách zřejmě tak pustá a nehostinná, jak si ji představujeme z Burianových obrazů, většina druhů rostlin a živočichů byla tou dobou vytlačena do příhodnějších oblastí, odkud se v dobách meziledových postupně šířila …

Rypoš lysý (naked mole rat, Heterocephalus glaber) představuje opravdový unikát. Žije ve společenství, které spíše než savce připomíná sociální hmyz. Necítí bolest (nemá receptory na povrchu těla, hlava či žaludek rypoše asi bolet může), dokonce není ani pořádně teplokrevný. Prakticky netrpí rakovinou a žije mnohem déle než srovnatelní, jemu příbuzní …

Srovnání sýkor koňader, modřinek a uhelníčků. Neofobie a potravní konzervatismus. Barvy hmyzu. Evropské druhy sýkor bývají různě konzervativní, co se výběru potravy týče. Většinu jejich jídelníčku tvoří malí členovci příležitostně doplnění o semínka a bobule. Potká-li sýkora novou, podezřele zbarvenou kořist, podle druhové příslušnosti projeví různý stupeň počáteční nedůvěry a …

V tropických oblastech mnoho rostlin profituje z poskytování potravy a přístřeší svým mravenčím „partnerům“, kteří je za to chrání před býložravým hmyzem. Není ale mnoho známo o tom, jak může prostředí, ve kterém se nacházejí, ovlivňovat rovnováhu výhod a nákladů v tomto jinak vzájemně prospěšném vztahu. Poskytují rostliny mravencům dostatek …

Jak moc jsou hlavonožci inteligentní? Chovají se jako pes a mohou si brát potravu z ruky? Známe opravdu krakatici vážící tunu? Plus něco o evoluci hlavonožců a jejich taxonomii. Na otázky odpovídá doc. RNDr. Lucie Juřičková, Ph.D. z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UK Praha. Přednáší zde mj. o bezobratlých, malakologii, …

Samice plameňáka kubánského označovaná kódem FHF přicestovala do pražské zoo 5. srpna 1965. Byla nejdéle žijícím zvířetem v zoo a zároveň také patřila mezi nejstarší zvířata, i když její přesný věk nebyl znám. FHF uhynula v sobotu 13. května. Zatím vše nasvědčuje tomu, že příčinou smrti bylo její stáří. „Zamíchaná v hejnu …

O tom, že střevní bakterie výrazně ovlivňují náš zdravotní stav, třeba co se obezity týče, se celkem nepochybuje. Nemusejí ale měnit přímo vstřebávání potravy, zřejmě dokáží cílit i na mozek a lidské chutě. Nakonec na tom není nic zvláštního. S tím, jak parazité různě manipulují chování svých hostitelů, jsme v …

Hlavonožci jsou suverénně těmi nejinteligentnějšími bezobratlými, výzkumy jejich schopností nás fascinují, přitom o evoluci chobotnic vlastně nic nevíme. Hlavonožci jsou ve fosilním záznamu sice bohatě zastoupeni, před vznikem ryb šlo o vrcholové predátory moří ordoviku, z druhohor zase známe hojné amonity a belemnity. To jsou ale všechno hlavonožci se schránkou …