Archiv článků: biologie

Psi a zrcadlo, pes a rozpoznání vlastního pachu. Zrcadlový test se pokládá za důkaz „sebeuvědomění“. Zvířata, která se v zrcadle poznají, disponují nějakým abstraktním konceptem sebe sama, alespoň to předpokládáme. V zrcadlovém testu uspějí lidoopi, delfíni i krkavcovití ptáci, psi však nikoliv – na zrcadlo někdy štěkají (vnímají tedy jako …

Modrozelený svět hlubokomořských ryb má svá specifika, snižuje se světelná intenzita a zužuje barevné spektrum. Mezinárodní tým vědců, zahrnující i hlavní ko-autorku Zuzanu Musilovou z PřF UK, nedávno objevil, že některé hlubokomořské ryby vlastní unikátní sadu svěločivných pigmentů, které jim pravděpodobně umožňují jistou formu barevného vidění i ve velkých hlubinách. …

Jmelí bílé, které většina lidí zná jako oblíbenou vánoční dekoraci, vážným způsobem likviduje tisíce dřevin na Moravě. Šíření jmelí se v poslední době stává závažným problémem, který významně limituje životnost a použitelnost některých druhů dřevin ve městském prostředí, ale i v lesním hospodářství. Jmelí parazituje na hostitelském stromu. Po úspěšné …

Zubr evropský žil na většině území dnešní Evropy od středního pleistocénu. Od středověku byl systematicky vybíjen a jeho stavy neustále klesaly. Počátkem 20. století, po 1. světové válce, byl v přírodě zcela vyhuben. Pouze 54 kusů přežilo v zajetí v zoologických zahradách a soukromých chovech. Pokus o záchranu zubra před vyhynutím Ve dvacátých letech …

Architektura důmyslných pastí bublinatek. Bublinatky (Utricularia) jsou masožravé rostliny, které obvykle dávají přednost suchozemskému prostředí. Při lapání kořisti ale vsadily na specifické vodní pasti, které představují malé duté váčky vzniklé přeměnou listů. Stěny těchto měchýřků jsou většinou velmi tenké a pružné, což bublinatkám umožňuje podtlakem nasávat vodu s drobnými vodními …

Pokud se objev u jednoho druhu obrněnek potvrdí, šlo by o velké překvapení. Mitochondrie o většinu svého genetického materiálu přišly a často se diskutuje o tom, co zabránilo přesunu veškerých genů těchto původně samostatně žijících bakterií do jádra eukaryotické buňky. Otázku nám může ještě zkomplikovat, pokud se potvrdí následující objev: …

Obourodičovská péče se vyvinula nikoliv navzdory vícenásobnému páření samice, ale právě díky němu. U obratlovců včetně člověka často spolupracují na péči o potomstvo oba rodiče. U blanokřídlého hmyzu je ovšem mnohem obvyklejší tzv. eusocialita, při které se společně na péči podílí více samic, byť se množí jen jedna z nich, …

Mitochondrie nebo chloroplasty o většinu svých genů přišly, ne ale o všechny. Proč proces nemohl proběhnout až do konce? Především – u některých organel zřejmě proběhl a některá eukaryota už ani mitochondrie s vlastním genomem nemají (ale původně přítomné byly). Udržovat replikační mašinérii mimo jádro je pro buňku náročné, protože …

Žabí samci si při lákání samic kvákáním šetří síly. Snaží se synchronizovat vydávané zvuky – zmlknout v okamžiku, kdy kváká příliš mnoho jiných žab. Matematický model popisující kvákot by prý mohl pomoci zefektivnit senzory v systémech Internetu věcí (IoT), kdy je třeba kvůli omezené šířce pásma neposílat data ze všech …

Na hraně slyšitelnosti je pro člověka zvuk, který pod vodou vydávají dva druhy evropských čolků – čolek horský a čolek obecný. Zvukové projevy jako první zaznamenal a popsal tým Lumíra Gvoždíka z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR. Výsledky studie také ukázaly překvapivou podobnost čolčího klikání jak mezi druhy, tak mezi …