Archiv článků: biologie

Proč se samci hnědé vdovy nechávají sežrat?

autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Hnědá vdova je jedovatý pavouk snovačka Latrodectus geometricus. U jeho samců bylo přitom nyní pozorováno velmi kuriózní chování: páří se přednostně se staršími samičkami, ačkoliv u těch je větší pravděpodobnost, že po kopulaci samce sežerou. Přitom mladší pavoučice jsou navíc plodnější. Jedním z možných výkladů bylo, že po sexu se …

více »

Proč jsou vodní savci velcí, ale ne zase tolik

Lze velikost živých organismů odvozovat čistě ze zákonů fyziky a chemie? Proč voda nenadnáší nad určitou hranici a jak se vypořádat s výjimkami z pravidel? Studii na toto téma nyní vědci z Stanford University publikovali Proceedings of the National Academy of Sciences. Spodní hranice velikosti teplokrevných vodních organismů je dána …

více »

Kukačky mezi rybami pod lupou

Hostitelské ryby (ty, co se o potomstvo v nevědomosti starají), své vlastní mláďata inkubují v ústní dutině. Peřovec kukaččí (Synodontis multipunctatus) své české jméno získal podle své strategie rozmnožování. Tato ryba totiž podkládá své jikry cichlidám z afrického jezera Tanganika, které jsou příkladnými rodiči svých potomků a starají se o …

více »

Česko má nejstarší rostlinnou makrofosílii světa

Rostlina na svou příležitost „promluvit“ čekala v muzejních depozitářích celých 150 let. Nalezl ji už Joachim Barrande. Vědcům z Národního muzea se podařilo nalézt světový unikát – větévku nejstarší dosud objevené suchozemské rostliny. Její tělo uložené v sopečných uloženinách před 432 miliony lety dokazuje, že tehdejší suchozemská flóra už byla schopna produkovat kyslík …

více »

Halucinogenní houby mohou cílit na hmyz

Jason Slot z Ohio State University a jeho kolegové se zaměřili na jedinou látku, psilocybin. Jejich studie tedy nelze aplikovat na muchomůrku červenou ani na jiné houby obsahující psychoaktivní sloučeniny. I samotný psilocybin se ovšem vyskytuje u řady relativně nepříbuzných druhů hub – a naopak u řady těch příbuznějších ne. …

více »

Počet sad chromozomů rostlin a jejich invazivnost

Vědci studovali genetiku zlatobýlů z původních i invazních populací a uskutečnili s nimi sérii skleníkových i terénních experimentů. V dnešní době se po světě šíří ohromné množství nepůvodních rostlin. Některé z nich v novém prostředí uspějí a zahájí invazi, která ohrožuje původní přírodu a nezřídka přináší i značné finanční ztráty. …

více »

Sebeovládání souvisí s inteligencí – i u šimpanzů

Zdroj: Wikipedia, Anatomy of the Nervous System, licence obrázku public domain

Zdálo by se, že jde o dvě na sobě nezávislé vlastnosti, vždyť inteligence a vůle se v některých metafyzických koncepcích stavějí málem proti sobě. Nicméně ukazuje se, že chytří dokáží mj. také lépe odkládat potěšení. U lidských dětí se jako měřítko sebeovládání používá zejména tzv. bonbonový test, kdy dítě může …

více »

Nejrozsáhlejší online databáze české flóry a vegetace

Všechny dostupné informace o současném rozšíření konkrétních druhů rostlin na území České republiky, jejich vlastnostech, ekologických nárocích i zapojení do rostlinných společenstev jsou nově volně přístupné online na portálu www.pladias.cz. Odborníci i laici na těchto webových stránkách najdou ověřené informace, které představují rozmanitost české květeny na jediném místě. Na přípravě …

více »

Evoluce a funkce fytotransferinů u mořských řas

Schopnost vázat železo se u transferinů a fytotransferinů vyvinula dvakrát zcela nezávisle prostřednictvím konvergentní evoluce. Americko-český tým vědců z Craig Venterova institutu a Scrippsova oceanografického institutu v Kalifornii, Rutgersovy univerzity v New Jersey, Parazitologického ústavu AVČR a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, poodhalil evoluční historii a funkci fytotransferinů u mořských řas. Transferiny (např. …

více »

Dva druhy krkavců nevermore. Splývají v jediný

Havran, zdroj wikipedia, licence obrázku public domain

Krkavec velký (Corvus corax, common raven) prý ukazuje dost výjimečný jev tzv. reverzní speciace. Tvrdí to alespoň Anna Kearnsová (Smithsonian Center for Conservation Genomics na University of Washington) a Kevin Omland (University of Maryland, Baltimore County) ve studii publikované v Nature Communications. Reverzní speciace je prostě opak vzniku nového druhu …

více »