Genetika karpatských vlků je ovlivněna efektem hrdla láhve, drastickým snížením populační velikosti ve 20. století. V časopise Diversity and Distributions, odborném titulu zaměřeném na biogeografii a ekologii, vychází článek týmu středoevropských vědců, zaměřený na současnou populační strukturu vlka obecného v centru Evropy. Výsledky ukazují, že na tomto území dochází ke …
více »Hmyz využívá toxiny rostlin pro vlastní obranu
Můry rodu Asota jsou pravděpodobně schopné rostlinné alkaloidy ukládat a využívat k obraně před predátory. Vědci z Entomologického ústavu a jejich kolegové spolupracují na inter-disciplinárních projektech zaměřených na ekologické a evoluční dynamiky ovlivňující obranu rostlin a diverzitu býložravého hmyzu. Výsledky jejich výzkumu byly nedávno publikovány v prestižním vědecké časopise Ecology …
více »Stěhování ježčích národů – jak se ježek dostal na Krétu
Dnešní evropská fauna a flóra byla výrazně formována dobami ledovými a meziledovými, které se střídaly během čtvrtohor. Valná většina živočichů obývajících dnes střední Evropu přežila jednotlivé doby ledové v omezených územích s příznivějšími klimatickými podmínkami, než jaké panovaly v okolí. Taková území se nazývají refugia. Příznivější podmínky obnášely nejenom vyšší …
více »Jak se vlastně měří podobnost DNA?
Co znamená, když se řekne, že „Člověk a šimpanz sdílí 98 % svých genů“? Kdybychom chtěli zjistit, jak blízce příbuzná si je jakákoli dvojice druhů, třeba jak jsou si příbuzní ježek a opice, ideálním způsobem, jak to provést, by bylo podívat se na kompletní molekulární „text“ každého genu každého z …
více »Bonobové pomáhají cizincům i bez požádání
Člověk (mnohdy) podrží dveře někomu, kdo jde za ním. Nebo podepře někoho, kdo klopýtne. A to i když dotyčného nezná a dotyčný mu prosbu o pomoc nijak nesignalizuje. Právě poslední omezující podmínka má být důležitá – sami od sebe měli neznámým pomáhat jen lidé. Bonobové to ale dělají také. Jingzhi …
více »Evoluce virů – viry jako upíři a potomci buněčných organismů?
Dopad virů na evoluci biosféry je bezesporu velký, autoři se však liší v pohledu na průběh událostí. Podle některých autorů mohly viriony různých druhů být už součástí abiosféry a představovat jakýsi „DNA svět virů“, který posléze infikoval „RNA svět“ (Forterre 2006ab) a snad dal i vznik jádru (Forterre & Gaïa …
více »Mouchy domácí, octomilky a siesta
Obdobný vzorec chování nacházíme u dvou druhů hmyzu, molekulární mechanismy ale musí být odlišné. Vědci z Entomologického ústavu Biologického centra srovnávali biorytmy u dvou druhů much. Zaměřili se na vliv teploty na cirkadiánní hodiny a popsali společné i unikátní vlastnosti biologických hodin u octomilky a mouchy domácí. Výsledky jejich práce …
více »Vlci spolupracují lépe než psi
Psi jsou samozřejmě výrazně společenští, ve schopnosti rozumět lidským gestům a dalším signálům předčí třeba i v zajatí chované šimpanze. Ale jak je to se schopností psů spolupracovat mezi sebou? Ve srovnání s vlky se zdá, že psi nejsou životně závislí na tom, aby úkoly řešili pouze ve spolupráci s …
více »Houba škodící na řepce vyrábí rostlinné hormony
Houba drobnička skvrnitá způsobuje fomové černání stonků řepky. Vědci nyní objevili, že drobnička produkuje rostlinné hormony cytokininy, a zmapovali jejich syntézu, přeměny i odbourávání. Výsledky studie rozšiřují znalosti o fyziologii a biochemii hub. V budoucnu by navíc mohly pomoci účinněji bojovat s tímto nebezpečným patogenem. Řepka olejka je důležitou plodinou …
více »Do vody a na souš: cesty tam a zase zpátky
Teď bych rád přešel k jiné skupině zvířat, která se vrátila ze země do vody, a to k případu pořádně spletitému. Některá z těchto zvířat si to totiž později „rozmyslela“ a vylezla zpět na souš – od dob, kdy obratlovci opustili oceán, už tedy podruhé. Tou skupinou jsou želvy. Mořské …
více »