Archiv článků: biologie

Podstata čištění vody: rozpuštěné organické látky využívají bakterie, jimi se pak dále živí bičíkovci. Významnou součást sladkovodních ekosystémů tvoří heterotrofní bičíkovci, což jsou drobné prakticky bezbarvé jednobuněčné organismy o velikosti většinou 2-8 µm. Tito nepatrní dravci představují důležitý mezičlánek v potravním řetězci sladkých vod, protože se živí zejména bakteriemi žijícími …

O rypoších víme, že se dožívají až 30 let – a to není jejich jediná zvláštnost. Spíše než savce tito hlodavci svým způsobem života připomínají sociální hmyz, jsou studenokrevní, vydrží čtvrt hodiny nedýchat, nemají na povrchu těla receptory bolesti a prakticky netrpí rakovinou. Co konkrétně má znamenat nové zjištění, že …

Buněčné elektrárny v lidském těle se chovají jako kamna ve špatně izolované místnosti, mají tedy stabilně vyšší teplotu než okolí. Objev to má být hodně převratný. V PLOS Biology vyšla studie mezinárodního vědeckého týmu (hlavní autor Pierre Rustin z francouzského INSERM/CNRS), že mitochondrie v lidském těle fungují při teplotě o …

Rozpoznat vážku, dozvědět se zajímavosti o jejím životě a podílet se na vědeckém výzkumu, který povede k lepší ochraně tohoto v ekologii klíčového druhu. To umožňuje nová mobilní aplikace vytvořená vědci z Ostravské univerzity. Unikátní projekt vědců z Katedry biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity již nyní slouží nejen …

K fundamentálním teoriím popisujícím vývoj života na Zemi patří fenomén v anglické literatuře označovaný jako „cost of reproduction“, tedy v překladu něco jako „cena za rozmnožení“. Jedná se o negativní vztah mezi dlouhověkostí a životaschopností jedince na straně jedné a jeho rozmnožovacím potenciálem či mírou jeho rozmnožení na straně druhé; …

Rak nažloutlý je prvním nalezeným jeskynním rakem žijícím mimo Severní Ameriku. Jedná se o unikátní objev, který přispěje k poznání evolučního vývoje nepříbuzných druhů a jejich přizpůsobení se extrémnímu prostředí, jakým jsou jeskyně. “Objevený rak nažloutlý (Cherax acherontis) má vlivem nedostatku světla zakrnělé oči a jeho tělo ztratilo téměř veškerou …

Novokaledonské vrány a novozélandští papoušci nestor kea se údajně učí jako děti, s využitím hry. Podobně se zřejmě budou chovat i další jim příbuzní inteligentní ptáci ze skupin krkavcovitých a papoušků. Papoušci kea i novokaledonské vrány dokáží identifikovat předměty, které by se daly využít jako nástroje, eventuálně z nich nástroje …

Nové, dosud v žádném jiném organizmu nepopsané uspořádání molekul zachycujících světlo, nalezli čeští vědci v bakterii žijící v jezerech pouště Gobi. Funguje podobně, jako trychtýř pro plnění lahví, a v zachycování energie je velmi efektivní. Nejen rostliny, ale i některé bakterie umí využívat energii slunce (fotosyntetizovat). Z 29 dosud známých …

Krev savců obsahuje molekulu E2D, která už v nejmenších koncentracích dělá s mozkem divy. Někteří živočichové upadají jejím účinkem málem do vražedného šílenství, jiní dostávají strach. I když jde o molekulu z krve savců, působí podle článku v Scientific Reports i třeba na hmyz (mušky „horse flies“). Různé druhy přitom …

Během přizpůsobování parazitickému způsobu života ztratil bičíkovec velké množství enzymů nutných ke zpracování složitých látek. Nejnovější práce parazitologů z českobudějovického Biologického centra Akademie věd ČR a jejich zahraničních kolegů přináší další díl do skládanky o evoluci parazitismu. V článku vydaném v  prestižním americkém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences popisují, …