Archiv článků: biologie

Bonobové pomáhají cizincům i bez požádání

autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Člověk (mnohdy) podrží dveře někomu, kdo jde za ním. Nebo podepře někoho, kdo klopýtne. A to i když dotyčného nezná a dotyčný mu prosbu o pomoc nijak nesignalizuje. Právě poslední omezující podmínka má být důležitá – sami od sebe měli neznámým pomáhat jen lidé. Bonobové to ale dělají také. Jingzhi …

více »

Evoluce virů – viry jako upíři a potomci buněčných organismů?

3d struktura proteinů, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Dopad virů na evoluci biosféry je bezesporu velký, autoři se však liší v pohledu na průběh událostí. Podle některých autorů mohly viriony různých druhů být už součástí abiosféry a představovat jakýsi „DNA svět virů“, který posléze infikoval „RNA svět“ (Forterre 2006ab) a snad dal i vznik jádru (Forterre & Gaïa …

více »

Mouchy domácí, octomilky a siesta

Obdobný vzorec chování nacházíme u dvou druhů hmyzu, molekulární mechanismy ale musí být odlišné. Vědci z Entomologického ústavu Biologického centra srovnávali biorytmy u dvou druhů much. Zaměřili se na vliv teploty na cirkadiánní hodiny a popsali společné i unikátní vlastnosti biologických hodin u octomilky a mouchy domácí. Výsledky jejich práce …

více »

Vlci spolupracují lépe než psi

vlk, autor: retron, zdroj: wikipedia, upraveno. licence obrázku: public domain

Psi jsou samozřejmě výrazně společenští, ve schopnosti rozumět lidským gestům a dalším signálům předčí třeba i v zajatí chované šimpanze. Ale jak je to se schopností psů spolupracovat mezi sebou? Ve srovnání s vlky se zdá, že psi nejsou životně závislí na tom, aby úkoly řešili pouze ve spolupráci s …

více »

Houba škodící na řepce vyrábí rostlinné hormony

Houba drobnička skvrnitá způsobuje fomové černání stonků řepky. Vědci nyní objevili, že drobnička produkuje rostlinné hormony cytokininy, a zmapovali jejich syntézu, přeměny i odbourávání. Výsledky studie rozšiřují znalosti o fyziologii a biochemii hub. V budoucnu by navíc mohly pomoci účinněji bojovat s tímto nebezpečným patogenem. Řepka olejka je důležitou plodinou …

více »

Do vody a na souš: cesty tam a zase zpátky

Teď bych rád přešel k jiné skupině zvířat, která se vrátila ze země do vody, a to k případu pořádně spletitému. Některá z těchto zvířat si to totiž později „rozmyslela“ a vylezla zpět na souš – od dob, kdy obratlovci opustili oceán, už tedy podruhé. Tou skupinou jsou želvy. Mořské …

více »

Vlci a psi se prý v archeologickém záznamu pletou

autor: Jpgordon, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Domestikace psa je věčné téma. Jeden příspěvků k této problematice nyní přidává 3D analýza fosílií. Abby Grace Drakeová z Cornell University, Robert Losey z University of Alberta a jejich kolegové publikovali v Scientific Reports zajímavé výsledky 3D analýz fosílií. Jak se zdá, jednotlivé anatomické změny probíhaly během domestikace postupně – …

více »

Kdo s koho – jehličnany versus listnáče

Střední Evropa je zhruba z jedné třetiny pokryta lesy. V nižších polohách spíše lesy listnatými a ve vyšších jehličnatými. Celkově převažují lesy jehličnaté. Předpokládali jsme, že jejich vyšší podíl zastoupení je dán především lidskou činností v posledních několika málo stoletích. To vede k ochraně především „původních“ listnatých lesů. Je tomu …

více »

Proč se jedovaté žáby neotráví samy

Prales, autor Paul Venter, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Pralesničkovití (Dendrobatidae) jsou skupinou menších žab z pralesů střední a jižní Ameriky. Nazývají se rovněž šípové žáby (dart frogs) – a to proto, že indiáni si jedem žab z této skupiny natírali šípy nebo šipky do foukaček. Jednotlivé druhy pralesniček jsou jedovaté různě, některé velmi značně. Jedovatost bývá spojena s …

více »

Proč je užitečné vytvářet umělé polyploidy vikví

Rostliny se v porovnání se živočichy mnohem ochotněji kříží, přičemž v řadě případů vznikají životaschopní kříženci. Stejně tak se u rostlin mnohem častěji než u živočichů znásobují nebo nějak jinak mění počty chromozomů v jádru buňky. Mechanismy znásobení počtu chromozómů, tzv. polyploidizace, rostlin jsou přitom zajímavé nejen pro vědce, ale …

více »