Kozí mléko spolu s výrobky z něj jsou velice perspektivní komoditou, jejíž spotřeba se zvyšuje i navzdory vyšší ceně. Ta je dána sezonní dojivostí a nižším nádojem v porovnání s dojným skotem. V dnešní době celosvětová produkce jiného mléka, než kravského dosahuje 133 milionů tun ročně, což činí přes 17 % celkové produkce mléka, přičemž …
Read More »Bakterie mohou pomoci s těžbou mědi
Poptávka po mědi je stabilní a nezdá se, že by to nové technologie v elektrotechnice a elektronice mohly nějak výrazněji změnit. Měď a lithium nejspíš navíc vydělají na postupném odklonu od ropy. Měď, ač šlo o jeden z nejdříve používaných kovů, je poměrně vzácná a drahá, i kvůli problémům s …
Read More »Bakterie vyrobí magnetické nanočástice
Bakterie Magnetospirillum gryphiswaldense samovolně produkuje magnetické nanočástice, tzv. magnetosomy (jde vlastně o organelu, kde je miniaturní krystal magnetitu obalen lipidovou membránou). Ve svých buňkách mikroorganismy obsahují řetězce z těchto miniaturních magnetů, čímž se vytváří obdoba jehly magnetického kompasu, která umožňuje bakteriím orientovat se s využitím magnetického pole Země. Ve vodě …
Read More »CRISPR může fungovat reverzibilně, měnit jenom expresi genů
Metoda úpravy genomu CRISPR nemusí zasahovat přímo do samotné DNA, ale tímto způsobem lze také pouze měnit aktivitu (čtení/expresi) jednotlivých genů, trvale, ale vratně. Nová technologie slibuje podstatně rozšířit možnosti úprav genomu. Nejprve asi stojí za to poznamenat, že již existují metody na bázi CRISPR, jimiž se pouze zasáhne do …
Read More »Budou sportovci dopovat pomocí CRISPR/CAS9?
Metody editování genomu pomocí CRSIPR jsou stále populárnější, loni byly za jejich objev udělený i Nobelovy ceny (za chemii). Tak jako jiné biotechnologie, i CRISPR by proto mohli postupně začít využívat formou dopingu také sportovci. Netřeba dodávat, že by na rozdíl od jiných způsobů využití byli často ochotni riskovat a …
Read More »JCVI-syn3A: Syntetická buňka se 492 geny normálně roste a dělí se
Craig Venter, který na sebe upozornil hlavně během projektu sekvenování lidského genomu na přelomu tisíciletí, se v dalších letech mj. zaměřil na konstrukci minimálního organismu – jinak řečeno, osekat z genomu nejjednodušších bakterií (míněno: bakterií s nejmenším genomem) co nejvíce genů a dostat tím minimální sadu nezbytnou pro život. V …
Read More »Miliarda pro české biotechnologické start-upy
V Česku vznikne nový investiční fond zaměřený především na spin-off společnosti v oblasti přírodních věd, medicíny a biotechnologií z akademického prostředí ČR i okolních zemí. Stojí za ním spolupráce mezi pražským i&i Prague (ÚOCHB) a Evropským investičním fondem (EIF). EIF se rozhodl do nově vznikajícího společného fondu investovat několik desítek …
Read More »Objev nového genu pšenice umožní využít vlastnosti jejích planých příbuzných
Efektivnější přenos genů z planých druhů do pšenice a získávání nových odrůd s unikátními vlastnostmi umožní identifikace důležitého genu Ph2. Na objevu, který publikoval prestižní vědecký časopis Nature Communications, se kromě francouzských a australských výzkumníků významně podíleli také odborníci z našeho olomouckého Centra strukturní a funkční genomiky rostlin. Dědičná informace …
Read More »Miniprasata pomáhají s léčbou Crohnovy nemoci
Vědci vytvořili model střevního zúžení u miniprasete. Při léčbě komplikací Crohnovy choroby, vážné nemoci trávicího traktu, můžou pomoci miniprasata. V Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR se podařilo vytvořit model s podobnými komplikacemi, jakými trpí pacienti s Crohnovou chorobou. Zvířata tak mohou posloužit k vývoji a testování nových léčebných postupů. Když pacienti …
Read More »Náhodná čísla generovaná pomocí DNA
Skutečně náhodná čísla se obvykle generují pomocí fyzikálních metod, co to zkusit chemicky? I takové návrhy už tu byly, ale nyní došlo i k praktickému předvedení. Pořadí písmenek v genomu živých organismů náhodné určitě není, a to ať už se díváme na kódující nebo nekódující části. Výzkumníci ze švýcarského technologického …
Read More »
Sciencemag.cz
