Archiv článků: biotechnologie

Enzym nitrogenáza umí produkovat i vodík

3d struktura proteinů, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Nitrogenázu využívají některé bakterie pro fixaci dusíku za pokojové teploty. Je to reakce velmi zajímavá, když si uvědomíme, jak je molekula dusíku jinak nereaktivní. Pro přímou „anorganickou“ syntézu amoniaku z prvků potřebujeme vysoký tlak, teplotu a katalyzátory – i když existují i pokusy o jiné cesty (viz také: Výroba amoniaku …

více »

2017: České úspěchy v biotechnologiích a farmacii

Laserem proti cukrovce či tuky bojující s rakovinou. Přinášíme náhled na několik letošních medicínských a biotechnologických objevů našich vědců, které mohu v případě úspěchu v budoucnu pomáhat milionům lidí. Cukrovka vyléčena i za 15 minut? S cukrovkou se na celém světě potýká přes 400 milionů lidí. Od inzulínových injekcí by jim …

více »

Editování genů CRISPR a boj s automatickým korektorem

Nástroj, který dokáže předvídat chyby vznikající při metodě editování genů CRISPR, vyvinuli vědci na University of Texas v Austinu. Výsledky publikované v časopisu Cell se pokládají za významné, protože se tím umožní využít CRISPR pro bezpečnou úpravu individuálních genomů. Nástroj CRISPR, který vystříhává určité určené varianty genu a v konečném …

více »

Nová technika pro analýzu malých molekul RNA

MicroRNA představují třídu nekódujících RNA, které hrají klíčovou roli v post-transkripční regulaci genové exprese. Biotechnologický ústav AV ČR se sídlem v centru BIOCEV a přední evropský poskytovatel genomických služeb, švédská biotechnologická firma TATAA Biocenter s podporou firmy Roche v nedávné době úspěšně zakončily vývoj nové ultra sensitivní techniky pro analýzu malých molekul RNA, tzv. …

více »

Rok 2016 ve vědě

Foto: © BillionPhotos.com / Dollar Photo Club

3D struktura proteinů, „posmrtné geny“, false-believe test u lidoopů, evoluce pohádek, gravitační vlny… Co jsme zde letos opomněli? Fyzika a astronomie, technologie a archeologie, rozcestník k dalším textům… Následující text vychází mj. z přehledu magazínu Science (AAAS.org), a to jak z názorů redaktorů, tak i z ankety mezi čtenáři. Kde …

více »

Pořádné zrychlení fotosyntézy v GMO tabáku

Vědci z University of Illinois v Urbana-Champaign přišli na způsob, jak mohou rostliny výrazně zrychlit tvorbu zelené hmoty. Zatím to zvládá GMO tabák. Výsledek je poměrně překvapivý, protože by se dalo předpokládat, že efektivita fotosyntézy už byla odladěna selekcí, a nelze tedy jen tak jednoduše zvyšovat. Přitom ale stačilo upravit …

více »

V živých organismech poprvé vznikla vazba Si-C

Periodická tabulka prvků, autor: Cepheus, zdroj: Wikimedia Commons, licence obrázku public domain

Vazbu Si-C známe třeba z polysiloxanů, to jsou však syntetické produkty. Ačkoliv křemík je všude kolem nás a chemicky se dost podobá uhlíku, živé organismy ho příliš nevyužívají. Chemická podobnost křemíku s uhlíkem vedla dokonce k tomu, že seriózní vědci i autoři sci-fi (StarTrek) s oblibou spekulují o tom, že …

více »

DNA počítače nezvládly hmotnostní bariéru

I v češtině vyšla v řadě Kolumbus od MF kniha „Na úsvitu živých strojů“, která mapuje vývoj oboru DNA počítačů od jeho počátku v polovině 90. let. Vyšla v roce 2008, to už byl ovšem zájem o DNA počítače za zenitem. (Vrcholil těsně na počátku tisíciletí, kdy se všude mluvilo …

více »

Před 20 lety se narodila klonovaná ovce Dolly

zdroj: brian0918&#153, wikipedia, licence obrázku public domain

Ve skotském Roslinově ústavu přišlo před 20 lety na svět zvíře, jehož narození znamenalo velký vědecký úspěch, zároveň ale otevřelo řadu otázek. Ovečka Dolly byla totiž prvním živočichem naklonovaným z dospělé buňky savce a metoda, díky níž se narodila, je teoreticky použitelná i v případě člověka. Asi nejznámější ovčí celebrita, …

více »