Archiv článků: bosony

Astronomové objevili další hvězdu, která je podle všeho součástí páru, jehož druhého člena nevidíme. Běžným vysvětlením takové situace bývá černá díra. V tomto případě ale data z průzkumu Gaia (provozuje Evropská vesmírná agentura) ukazují podivnost: příslušná hvězda má 0,93 % hmotnosti Slunce a obdobné chemické složení. Není ničím zvláštní, tedy …

Oblaka ultralehkých částic kolem černých děr by mohla připomínat chování elektronů v atomu. A jak to souvisí s gravitačními vlnami a proč mají být příslušné černé díry navíc binární? Opět jeden z astrofyzikálních výzkumů, nad nímž laik může jen pokývat hlavou, nicméně následuje pokus příslušný chaos termínů a metafor trochu …

Téměř 100 let poté, co italský fyzik Ettore Majorana přišel s myšlenkou, že elektrony lze rozdělit na dvě částice, tvrdí studie vědců z Dartmouth College a SUNY Polytechnic Institute, že totéž by mohlo platit i pro fotony. Pokud se objev tzv. Majoranových bosonů potvrdí, znamenalo by to samozřejmě zásadní příspěvek …

Boseho-Einsteinův kondenzát je speciální, exotický kolektivní stav hmoty, kdy se částice chovají jako celek jako bosony, tj. neplatí pro ně vylučovací princip. Může jít např. o shluk atomů s celočíselným spinem. Částice mají stejnou (nejnižší možnou) energii a měly by vykazovat kvantové vlastnosti, i když jsou relativně velké. Až dosud …

Temná hmota by podle jedná teorie mohla být alespoň zčásti tvořena obřími bosonovými mračny. Takové útvary složené z ultralehkých částic by ovšem bylo extrémně těžké detekovat. Nová studie navrhuje k tomu zkusit využít gravitační vlny zachycované observatořemi LIGO, Virgo a KAGRA. Tyto observatoře by takto mohly dohlédnout až k mrakům …

Jedním z typů částic představujících kandidáty na temnou hmotu jsou ultralehké bosony, tedy částice s klidovou hmotností menší než miliardtina elektronu. Mezi tento typ bosonů by spadaly i často v této souvislosti zmiňované axiony. Fyzici z MITu, Utrecht University a Chinese University of Hong Kong se nyní ultralehké bosony pokusili …

Alespoň podle nové teorie by událost GW190521 detekovaná podle gravitačních vln nemusela odpovídat fúzi černých děr, ale objektů ještě exotičtějších. V květnu 2019 zaznamenaly detektory LIGO a VIRGO gravitační vlny, které odpovídaly fúzi dvou černých děr o hmotnostech asi 85 a 66 Sluncí. Výsledně vznikla černá díra o hmotnosti přes …

Helium-3 je méně běžný izotop helia, hned s několika zajímavými vlastnostmi. Spolu s běžným („lehkým“) vodíkem jde o jediné stabilní jádro obsahující více protonů než neutronů. Podobně jako He-4 může být za nízkých teplot i He-3 supratekuté (aby spiny vyšly tak, že se částice bude moci chovat jako boson, musí …

Při anihilaci vzniká z hmoty energie, opačný proces nastává při zrození částice a antičástice z energie vakua. Ty však obvykle (pomiňme okolí černých děr) zase vzápětí anihilují. Kdy tedy z energie nevratně vzniká hmota? Na velkém hadronovém urychlovači v CERNu většinou také přeměňují hmotu na energii, maximálně tuto energii poté …

Produkce 2 W bosonů s opačným elektrickým nábojem. Během mezinárodní konference ICHEP 2020, konané v těchto dnech v Praze, experiment ATLAS oznámil první pozorování vzácného procesu, kdy srážka dvou fotonů vede ke vzniku páru intermediálních bosonů W, elementárních částic, které zprostředkovávají jednu ze čtyř fundamentálních sil, tzv. slabou sílu. Měření potvrdilo jednu z hlavních …