Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS
Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Černá díra, nebo bosonová hvězda?

Astronomové objevili další hvězdu, která je podle všeho součástí páru, jehož druhého člena nevidíme. Běžným vysvětlením takové situace bývá černá díra. V tomto případě ale data z průzkumu Gaia (provozuje Evropská vesmírná agentura) ukazují podivnost: příslušná hvězda má 0,93 % hmotnosti Slunce a obdobné chemické složení. Není ničím zvláštní, tedy až na to, že její uspořádání ve dvojhvězdě s černou dírou by bylo dost neobvyklé. Černé díry totiž vznikají z mnohem hmotnějších hvězd. Autoři studie publikované prozatím na preprintovém souboru arXiv uvádějí, že vznik dvojhvězdy z hvězdy o velikosti našeho Slunce a hvězdy, z niž se později stane černá díra, je scénář vyžadující natolik jemné doladění, že bychom měli uvažovat spíše o jiných možnostech.

Na podobné téma viz také: Topologický soliton: Vypadá to jako černá díra, ale může jít o nový typ hvězdy

Poznámka PH: Dejme tomu, že nejlehčí „hvězdné“ černé díry mají asi hmotnost 2 Sluncí nebo o něco víc. Dejme tomu, že při výbuchu supernovy hvězda přijde o polovinu své hmotnosti. Řádově tedy původní hvězda musela mít hmotnost alespoň 4 Sluncí (velmi hrubý odhad). Snad by zde mohl docházet i k tomu, že by hmotnější hvězda té méně hmotné kradla materiál, vytrhovala ho z ní (v některých dvojhvězdách skutečně zaznamenáno), čili i dnešní hvězda mohla být původně hmotnější?

Jednou z možností, které v těchto případech přicházejí v úvahu (alespoň v tom smyslu, že se zmiňují, spekuluje se o nich apod.) je tzv. bosonová hvězda. Měly by ji tvořit bosony, ovšem nikoliv ty nám známé (nositelé sil), ale bosonové částice temné hmoty. Bosonové částice by se mohly hromadit mnohem snadněji než fermiony; bosony temné hmoty by tedy mohly vytvářet husté kompaktní objekty (působí na ně gravitace), nevyzařovaly by a z pohledu pozorovatele by se nijak nelišily od černých děr.
Samozřejmě – i tento scénář je to dost nepravděpodobný, vyžaduje opět několik speciálních předpokladů (zejména existenci temných bosonů). Nicméně alespoň můžeme jít v úvahách dále: kdyby šlo o bosonou hvězdu, pak by z toho dále vyplývalo…

Alexandre M. Pombo et al, A Sun-like star orbiting a boson star, arXiv (2023). DOI: 10.48550/arxiv.2304.09140
Zdroj: Paul M. Sutter: This star might be orbiting a strange ‚boson star‘, Universe Today/Phys.org

Další studie tvrdí, že černé díry na počátku vesmíru nevznikly z hvězd

Opět zde máme již mnohokrát řešenou hádanku. Vesmírný dalekohled Jamese Webba pozoroval galaxii ve velmi …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *