Archiv článků: botanika

Jak to, že rostliny některých druhů žijí i tisíce let, a přesto u nich nedochází k masivním mutacím, které by způsobovaly rychlejší stárnutí a zásadní změnu genomu, zkoumají biologové už řadu let. Čím déle totiž rostlina žije, tím více mutací by měla její DNA obsahovat. Délka života rostliny má však …

Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci si připsali další objev nového druhu rostliny z rodu Thismia v sultanátu Brunej na ostrově Borneo. Je jí Thismia inconspicua, kterou ekologové našli v tropickém pralese na počátku loňského roku. Jedná se o již třetí druh z rodu, o jehož přítomnosti v …

Světově unikátní jinan dvoulaločný objevili vědci z Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity (PřF MU). Mezi několika semenáčky tohoto stromu, které vyrostly v Botanické zahradě PřF MU, náhodou našli jeden, který má proti běžným dvěma sadám chromozomů sady čtyři. Tento takzvaný tetraploid je mezi jinany a jejich příbuznými …

Jednu z nejpodivnějších rozmnožovacích strategií na světě vynalezly růže ze skupiny dobře známé růže šípkové (Rosa canina agg.). Abychom celý jedinečný systém pochopili, budeme se muset ponořit až na úroveň jednotlivých chromozomů. Právě na způsobu jejich rozchodu pomocí zvláštně pozměněné meiózy celá záhada spočívá. V diploidní buňce šípkové růže nalezneme …

Vědci z Laboratoře biologie pylu se, jak již název napovídá, zaměřují na výzkum samčího gametofytu, tedy pylu a pylové láčky. Pylová zrna slouží k přenosu genetické informace, a tudíž představují pevnou, odolnou strukturou, která obsahuje dehydratovanou cytoplazmu – je to podobné, jako když chceme uskladnit potraviny sušením; ve vysušeném stavu …

Možná jste při svých toulkách botanickou zahradou v posledních letech místo nádherně kvetoucích rododendronů mohli pozorovat pouze nevzhledné ohlodané větvičky a zajímali jste se, kterýpak škůdce má tuto spoušť na svědomí. Je jím drobná „rostlinná vosa“ z rodu pilatek, která se do našich končin dostala teprve nedávno Současný život ve …

Tradiční způsob hospodaření v krajině dal vznik i dalšímu společenstvuna skalnatých svazích – vřesovištím. Vyskytují se na jižních i severníchsvazích kyselých břidlic a buližníků, např. v Troji, v Šárce, v Tichém údolí. Tvoří je především vřes, v optimálním rozvoji tak zapojený, že mezi ním pronikají jen úzké lístky trávy metličky …

Zkuste projít drsnou divočinou pražských pralesů! Najdete jich tu hned několik desítek… a vlastně to většinou nejsou pralesy, protože jejich stáří bývá do sta let. Vyznačují se však mnohem spontánnějším chováním, prudší dynamikou a obtížnější prostupností než beskydské Mionší či křivoklátský Kohoutov… Pražské pralesy vznikají často mezi domy, na opuštěných …

Pro rostliny je světelné záření jediným zdrojem energie pro zajištění veškerých životních funkcí. Přeměnu světelného záření na formy energie využitelné rostlinou buňkou zajišťuje fotosyntéza, což je složitý biochemický proces, který probíhá na bílkovinných strukturách (fotosystémech) uvnitř chloroplastů. Fotosystémy potřebují nepřetržitý přísun světelné energie a jsou proto obklopené tzv. světlosběrnými komplexy, …

Kompletní genetickou informaci banánovníku se podařilo přečíst badatelům ze sedmi zemí včetně Česka. Poznatky získané analýzou genomu budou sloužit především ke šlechtění této důležité tropické plodiny. Pomohou zároveň lépe pochopit evoluci rostlin. Výsledky zveřejnil prestižní mezinárodní odborný časopis Nature. Projektu se účastnili také doc. Jaroslav Doležel a Dr. Eva Hřibová …