Archiv článků: botanika

Šanta kočičí odpuzuje komáry

Proč jsou kočky i další kočkovité šelmy tak posedlé šantou kočičí? Jednoduchá odpověď zní: protože se jim to líbí a vyvolává to v nich stavy euforické až možná halucinační, respektive připomínající lidskou opilost. Lze se ale dál ptát, zda je to celé náhoda, nebo zde zde neexistuje i nějaký hlubší …

více »

Zabránili první zemědělci návratu doby ledové?

United States Department of Agriculture, zdroj: Wkipedia, licence obrázku public domain

Změny koncentrací klíčových skleníkových plynů v neolitu jdou na vrub odlesnění (v případě oxidu uhličitého) a pěstování rýže v umělých mokřadních ekosystémech (v případě metanu). Základem živobytí neolitických, jakož i všech pozdějších zemědělských společností jsou tedy konstruované ekosystémy polí, zahrad a trvalých sídlišť. Většina z nich ovšem stála nemalou měrou …

více »

Kořeny poznají dobrou půdu od zhutněné díky etylénu

Když kořen narazí na zhutněnou půdu, zpomalí svůj růst do délky a jeho špička začne tloustnout. Prestižní odborný časopis Science publikoval objev výrazně rozšiřující naše znalosti o tom, jak rostliny vnímají svět kolem sebe. Velkým problémem dnešního zemědělství je zhutněná půda, která mimo jiné brzdí růst kořenů. Mezinárodní vědecký tým …

více »

Postřik z nanočástic mědi, stříbra a oxidu grafenu ochrání rostliny před bakteriemi

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně vyvinuli speciální postřik, který ochrání rostliny proti škodlivým bakteriím. Přípravky tohoto typu nejsou na trhu prakticky k dispozici, a pokud už jsou, tak je jejich účinnost násobně menší. Univerzita si bude postřik patentovat, v jednání je i komerční partner, který pomůže know how přenést …

více »

Může rostlina trpět?

Tvrdím, že otázka by neměla znít, jestli jsou, nebo nejsou rostliny inteligentní (trvalo by celou věčnost, než bychom se shodli na tom, co vlastně ten termín znamená), ale měla by znít: „Vnímají rostliny?“ A to si tedy pište, že vnímají. Rostliny vnímají svět kolem sebe velmi silně. Vnímají své viditelné …

více »

Rostliny vystavené silnému kompetičnímu prostředí mají zdatnější potomky

Pomocí metylací cytosinu v DNA může organismus zapínat či vypínat aktivitu genů. Rostliny, které zažily silné kompetiční prostředí, jako například existenci v hustém porostu, produkují potomky, kteří jsou úspěšnější v boji o svůj životní prostor. Dokazuje to, že i geneticky totožní jedinci se mohou chovat velmi odlišně díky mezigenerační paměti a toto …

více »

Nedostatek vláhy může být pro růst horských bylin větším omezením než nízká teplota

Pozdější nástup zimy, spojený s oteplováním klimatu, může být pro byliny výhodný, protože mohou růst déle. Ve vysokých nadmořských výškách je však růst bylin v posledních letech omezován nedostatkem vláhy. Vědci z Botanického ústavu AV ČR to ukázali na příkladu šťovíku alpského v Nízkých Tatrách, jehož porosty jsou oteplováním ohroženy. Využili k tomu údaje …

více »

Rostliny v mírném pásu se snaží vykvést jako první

Více než třetina druhů vytrvalých bylin v mírném pásmu volí pro úspěšný jarní start zajímavou strategii – preformaci květenství. Byliny si v pupenu na přezimovacím orgánu připraví květenství, které s příchodem jara rychle rozvinou a přilákají tak první opylovače. Tento postup volí převážně rostliny s velkými genomy. K těmto výsledkům přišel tým vědců Botanického ústavu …

více »

Proteinový komplex CAMEL/CANAR otevírá cestu ke zvýšení regenerační rostlin

Zvýšit regenerační schopnost rostlin by mohla cílená manipulace proteinového komplexu CAMEL/CANAR, který identifikoval tým vědců z Institute of Science and Technology Austria v rakouském Klosterneuburgu. Členem tohoto vědeckého týmu je také doktorand oboru Experimentální biologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Jakub Hajný. Ten je rovněž i prvním autorem článku, jenž funkci …

více »

Jak se vyvíjí a jak roste pyl

Tým vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR publikoval nové poznatky o vývoji a klíčení pylu v Plant Physiology, jednom z nejprestižnějších vědeckých časopisů zaměřených na rostlinnou biologii. Při výzkumu použili i metodu genového inženýrství označovanou jako CRISPR, za niž byla letos udělena Nobelova cena. Pyl slouží …

více »