Archiv článků: botanika

Vitamín E chrání rostlinné buňky před kyslíkovými radikály

Důležitou roli v ochraně rostlinných buněk před negativním působením oxidačního stresu hraje vitamín E. Zjistili to biofyzici z Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH). Detailně popsali molekulární mechanismus ochrany rostlinné buňky pomocí vitamínu E na úrovni základních procesů fotosyntézy. Výzkum může pomoci zvýšit odolnost rostlin vůči abiotickému …

více »

Výzkum chromozomů kukuřice může objasnit i příčiny genetických poruch u člověka

B chromozomy jsou černí pasažéři v genetické informaci. Neřídí se Mendelovými zákony dědičnosti, nerozdělí se rovnoměrně do pohlavních buněk. Vědci z Ústavu experimentální botaniky AV ČR ve spolupráci s americkými a čínskými kolegy pokročili ve výzkumu B chromozomu u kukuřice a jako první na světě přečetli jeho dědičnou informaci. O …

více »

Bezpilotní letoun hledá invazní rostliny

Karlovarský kraj, který byl bolševníkem nejzamořenější v republice, investoval do boje s tímto nebezpečným plevelem v letech 2013 až 2015 přes 80 milionů korun. Malé bezpilotní letadlo uzpůsobené pro potřeby monitorování výskytu invazních druhů rostlin. To je jeden z výsledků dlouholeté spolupráce VUT v Brně a Botanického ústavu Akademie věd v Průhonicích. Zatímco na Leteckém …

více »

Je evoluce předvídatelná? Záleží na měřítku

Dá se předvídat, pomocí kterých genů se organismy vypořádají se změnami prostředí? Jak se geneticky přizpůsobí ke změnám klimatu, znečištění přírody nebo k novým patogenům? Výzkum vědců vedený týmem Evoluční genomiky na katedře botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, publikovaný v prestižním časopise Americké akademie věd (PNAS), ukázal, že to do …

více »

Globální vegetační změny se zrychlují poslední 4 000 let

Ekologové mají často sklon si myslet, že drastičtější změny ve vegetaci začaly v poslední době… Zrychlování změn biodiverzity začalo již před několika tisíciletími a bylo překvapivě větší než přechod od poslední doby ledové. Ukazuje to studie právě publikovaná v jednom z nejprestižnějších světových odborných časopisů Science, na níž se podíleli …

více »

V genomu planých ječmenů je DNA prosa

Způsob přenosu DNA není znám, ale jedná se zřejmě o tzv. horizontální přenos. Vědci Botanického ústavu AV ČR objevili v genomech planých ječmenů úsek DNA, který pochází z jejich vzdáleného příbuzného z podčeledi Panicoideae, konkrétně prosa. Zjistili, že ač tento úsek DNA byl přenesen do předka jedné skupiny ječmenů před několika …

více »

Geny masožravých rostlin by mohly vylepšit zemědělské plodiny

Rajče a tabák mají žláznaté chlupy, bylo by velice zajímavé, kdyby se na jejich povrchu nacházelo právě také nějaké „lepidlo“. Nový výzkumný projekt mezinárodního vědeckého týmu včetně vědců z Pennsylvania State University podpořený Human Frontier Science Program počítá s tím, že zemědělské plodiny obohacené o geny masožravých rostlin by mohly …

více »

Jak hormony brasinosteroidy řídí růst kořenů

Mechanismus účinku rostlinných hormonů brasinosteroidů na růst kořenů se podařilo objasnit týmu biologů z Belgie a České republiky. Výsledky jejich výzkumu vlivu hladiny brasinosteroidů na dělení a růst buněk kořene, které zveřejnil prestižní odborný časopis Nature Plants, přispějí k lepšímu pochopení vývoje kořenového systému a v budoucnu se mohou uplatnit …

více »

Obnovu vojenských lokalit zajistí ozdobnice obrovská

Ozdobnice obrovská prokázala fantastickou schopnost růst i ve znečištěné půdě, a dokonce přispívat k postupnému odstraňování jejího znečištění. Projekt programu NATO „Science for Peace and Security“ stál u zrodu dnes už stabilního vědeckého týmu na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, který se zabývá možností využití tzv. marginálních …

více »

Obilniny si berou geny od svých sousedů

United States Department of Agriculture, zdroj: Wkipedia, licence obrázku public domain

Titulek původní zprávy mluví o přirozených genetických modifikacích. Pěstované obilniny, respektive traviny, mají v sobě celou řadu genů pocházejících od jiných rostlin. Výzkum vedený na University of Sheffield se zaměřil na rýži, pšenici, kukuřici a ječmen. Tyto druhy mají být schopné přednostně využívat horizontální (laterální) přenos genů; samozřejmě jim to …

více »