Jak známo, některé rostliny dokáží získávat dusík za pomoci symbiotických bakterií u svých kořenů (rhizobie). Až dosud se předpokládalo, že taková symbióza má poměrně přímočarý průběh, kdy bakterie dodávají amonné ionty vzniklé fixací vzdušného dusíku a rostliny jim za to poskytují organické sloučeniny uhlíku (hlavně karboxylové kyseliny). Beat Christen, Matthias …
více »Stromy, bolest a spánek
Zimní spánek je u stromů složitější než u zvířat, byť lze živočichy stejně jako stromy uspat chloroformem a éterem. Zdalipak stromy spí? V severních podnebných pásech jehličnany přestávají růst zhruba začátkem července. Proč tak brzy? Ukazuje se, že stromy vědí, kdy je čas začít s přípravami na zimu a spánek. …
více »Receptory cytokininů jsou i na povrchu rostlinných buněk
Zásadní krok pro poznání působení rostlinných hormonů cytokininů v rostlinách přinesl tým českých vědců ve spolupráci s kolegy z Rakouska, Švédska a Velké Británie. Výzkumníci prokázali, že receptory cytokininů, které jsou nezbytné pro spuštění molekulárně-biologických pochodů v rostlině, se nacházejí také na povrchu buněk. Díky několika inovativním postupům a s využitím pokročilých mikroskopických metod …
více »Přírodovědci našli na Borneu nejmenší druh hvězdnatky
Zatím nejmenší druh hvězdnatky objevil na ostrově Borneo tým vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Výzkumného ústavu rostlinné výroby. Thismia minutissima, česky hvězdnatka nejmenší, má velmi zvláštní vzhled a nepodobá se žádným druhům hvězdnatek rostoucím na Borneu i v jiných částech světa. Přírodovědci si drobné rostliny všimli …
více »Jak funguje genová regulace rostlin
Buňky mají schopnost účinně odstraňovat chybnou mRNA prostřednictvím procesu známého jako NMD. Tým genetiků vedený Karlem Říhou z institutu CEITEC Masarykovy univerzity nedávno zjistil, že proteiny zapojené do kontroly kvality ribonukleové kyseliny (RNA) hrají mnohem složitější roli v regulaci genové exprese, než bylo doposud známo. Výzkumníci rozluštili komplexní spojení mezi …
více »Pozdní jarní mrazy škodí zemědělství víc než jiná rizika spojená s podnebím
Teploty pod bodem mrazu na konci jara patří mezi nejkritičtější extrémní události pro lesy mírného pásma a tajgy. Vědci z České republiky se spolu s dalšími odborníky z 54 institucí po celém světě zabývali unikátním výzkumem, který analyzuje výskyt pozdních jarních mrazů mezi lety 1959 a 2017 a stanovuje strategii odolnosti …
více »Mutant huseníčku rolního s podivnými květy
Bílkovina βNAC hraje důležitou roli ve vývoji květů a plodů huseníčku rolního. Badatelé z Laboratoře biologie pylu nedávno publikovali článek o funkci bílkoviny s názvem βNAC u huseníčku rolního. Článek v časopise International Journal of Molecular Sciences ukazuje, že studovaná bílkovina je potřebná při vývoji květů a plodů… Možná se …
více »Koruny stromů chrání les před globálním oteplováním
Pokud se někde porost výrazně zahustil, mohl tak zcela kompenzovat nárůst teploty způsobený změnou klimatu. Teplotně stabilnější lesní prostředí pod korunami stromů chrání lesní organismy před teplotními extrémy, a ovlivňuje tak jejich reakci na globální oteplování. Lesní rostliny proto mnohem výrazněji reagují na změny v zápoji stromového patra než na celkové …
více »Biologové odhalili propojení mezi auxinem a buněčnými membránami
První kináza aktivuje druhou a ta následně aktivuje bílkoviny PIN. Auxin je jeden z nejdůležitějších rostlinných hormonů. Mezinárodní tým vědců, v jehož čele stál mimo jiných i český rodák Jiří Friml, nyní zkoumal, jak je řízen transport auxinu mezi buňkami. Na výzkumu se podíleli také odborníci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd …
více »Nový rod řas z ostravských hald pojmenovaný po Ostravě
Ostravské haldy jsou dlouhodobě výtečným místem pro studium biodiverzity. Nový rod řas dostal jméno po Ostravě. Mladá vědkyně z katedry biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity (PřF OU) Dovilė Barcytė jej popsala díky vzorku objevenému na Heřmanické haldě. Biologové po celém světě si tak budou zvykat na název Ostravamonas. …
více »