A kde se největší viry vůbec vzaly? Mezi viry a buněčnými organismy existuje jasná dělicí linie, v čem ale přesně spočívá? Jistě, viry jsou při svém rozmnožování závislé zcela na hostitelském organismu, to ovšem platí v té či oné míře pro všechny parazity. Hlavní rozdíl nespočívá ve velikosti viru ani …
více »Jak vyrobit buňku
Co je potřeba k vytvoření buňky? Všechny živé buňky na planetě sdílejí šest základních vlastnosti. Náš text nemá znít jako učebnice, ale vyjmenujme si je. Všechny buňky potřebují: (i) nepřetržitý přísun reaktivního uhlíku pro syntézu nových organických molekul (ii) přísun volné energie k pohonu metabolických biochemických dějů, tedy tvorby nových …
více »K čemu slouží redukované mitochondrie?
Vědci před několika lety objevili kuriózní případ prvoků (oxymonád), kteří nemají mitochondrie. Od té doby si výzkumná skupina docenta Hampla z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a výzkumného centra BIOCEV klade otázku, jak k unikátní ztrátě mitochondrie došlo. V práci, která právě vyšla v prestižním časopise Current Biology, studoval tým docenta …
více »Eukaryotní buňka měla vzniknout bez kyslíku, kvůli vodíkovému dýchání
Mitochondrie poskytují eukaryotické buňce kyslíkový metabolismus („dýchání“), takže je logické předpokládat, že právě v souvislosti s vzestupem koncentrace kyslíku eukaryotická buňka také vznikla. Nová studie toto převládající přesvědčení ale zpochybňuje. Na výzkumu se podíleli především lidé z univerzit v Oxfordu a Exeteru. Uvádějí, že eukaryota podle nezávislých datování vznikla v …
více »Život: hardware, software, wetware
V živých organismech se biologické moduly spojují a produkují komplexnější chování. Metaforou, která nám to přiblíží, jsou rozdílné funkce chytrého telefonu. O těchto funkcích – volání, připojení se k internetu, fotografování, přehrávání hudby, posílání e-mailů a tak dále – můžeme uvažovat jako o odlišných modulech operujících v buňce. Inženýr navrhující …
více »Membrány v metanových mořích Titanu
Eventuální živé organismy v mořích Titanu by musely dokázat oddělit své vnitřní prostředí něčím na způsob membrány. Jaké by mohla mít složení? Na povrchu jsou ve sloučeninách běžně dostupné jen tři prvky, vodík, uhlík a dusík, čili by mělo jít o jejich kombinaci. Vědci z NASA nyní v atmosféře Titanu …
více »Hydrogenozom, mitochondrie a vodík
Pátrání po předcích eukaryotické buňky se dostalo do velkých nesnází. Představa, že existuje primitivní přechodná forma – spojující článek, který by měl jádro, ale ne mitochondrii – sice nebyla definitivně vyvrácena, zdá se však málo pravděpodobná. Všichni nadějní kandidáti na chybějící článek zklamali na celé čáře, protože se ukázalo, že …
více »ATP a lipidová dvojvrstva umí pohánět elektroniku
Biologická mašinérie a ATP mohou představovat zdroj energie pro integrovaný obvod. Na jedné straně jsou standardní polovodičové technologie založené na oxidech kovů (CMOS), na druhé umělá membrána s lipidovou dvojvrstvou. Adenosintrifosfát (ATP) funguje v živých organismech jako hlavní zdroj okamžitě využitelné energie, respektive její základní jednotka/měna. Nový výzkum vědců z …
více »Spojování nádorových buněk vytváří superbuňky
Vědci z Masarykovy univerzity v Brně zjistili, že slučování nádorových buněk v lidském těle je škodlivé, a nikoli prospěšné, jak se dosud domnívali. Pohlcením jedné buňky druhou vznikají takové nádorové buňky, které nezničí ani ta nejagresivnější forma léčby, uvedl v dnešní tiskové zprávě vedoucí výzkumného týmu Michal Masařík. Navíc se …
více »