Archiv článků: čas

Počáteční nerovnováha minulosti je důvodem, proč současnost nese stopy minulosti. Vznik jakékoli stopy není ničím jiným než mezikrokem k následující rovnováze. Nese-li přítomnost stopy minulosti, je to výhradně díky nerovnováze této minulosti. Právě z tohoto důvodu si pamatujeme minulost, nikoli budoucnost – kvůli nerovnováze, jež panovala v minulosti. Minulost známe, …

Na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) právě spouštějí zařízení kompletně vyvinuté v Česku – detektor ELT (European Laser Timing) navrhli a testovali odborníci z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT, výrobu „železa“ obstarala kroměřížská společností CSRC, nyní součást firmy BD Sensors. ELT je očima evropského experimentu ACES (Atomic Clock Ensemble in …

Einsteinova obecná teorie relativity jako teorie gravitace šla od jednoho triumfu k dalšímu. Učí nás, že prostoročas se může ohýbat a deformovat. Tato skutečnost inspiruje sny o cestování časem, o dimenzionálních portálech, červích dírách a warpových pohonech. Mohly by se tyto fantazie a touhy někdy stát technickou realitou? Osobně vidím …

Všechny kvantové počítače mají jedno společné: použijeme nějaký kvantový fyzikální systém a změníme jejich stav tím, že jej vystavíte působení velmi specifických sil po určitou dobu. To však znamená, že abychom se mohli spolehnout na správnost výsledku výpočetní operace, potřebujeme co nejpřesnější hodiny. Zde však narážíme na problém. Každé hodiny …

Thomas Hertog začal spolupracovat se Stephenem Hawkingem v roce 1998 v rámci svého doktorandského projektu. Kontakt pak pokračoval přes 20 let až do Hawkingovy smrti. Výsledkem je nová kosmologická představa (teorie? model?), kterou nyní Hertog popsal v knize O původu času (On the Origin of Time: Stephen Hawking’s Final Theory). …

Z vlastní zkušenosti samozřejmě víme, že při zpětném pohledu nám nějaký týden nebo měsíc nebo i rok přijde dlouhý pokaždé jinak. Nový výzkum nicméně ukazuje, že podobně různou rychlostí vnímáme i čas přítomný, respektive těsně přecházející. Mozek se v tomto ohledu řídí tepem srdce, tedy vlastně rychlostí metabolismu. Nakonec podobně …

Fyzikové Huw Price a Ken Wharton navrhují na The Conversation řešení paradoxů kvantové mechaniky za pomoci paradoxů jiných (subjektivně). Svoji představuju označují jako kvantová retrokauzalita. Nobelova cena za fyziku byla loni udělena za experimenty v oblasti Bellových nerovností. Výsledky lze interpretovat různě – jako nelokálnost („strašidelné působení na dálku“, jak …

Kvantová fyzika by stejně jako ta klasická sama o sobě měla být vratná (v rovnicích není šipka času), zaměříme-li se tedy na systémy dostatečně malé na to, aby se v nich uplatňovala termodynamika/entropie. Proto by neměl být v principu problém nějaký proces spustit pozpátku a dostat se do libovolného bodu …

A jak to souvisí s kvazikrystaly, vyššími dimenzemi, neperiodickým dlážděním, symetriemi a stabilitou qubitů? Fyzikové vytvořili pomocí sekvence laserových pulzů inspirovaných Fibonacciho čísly pozoruhodnou, dosud neznámou formu hmoty nacházející se uvnitř kvantového počítače. Tato „fáze“ se vyznačuje dvěma časovými rozměry, přestože zde stále existuje pouze jediný tok času. Takže rovnou …

Když fyzikové hovoří o neexistenci času, mohou se tím myslet různé věci: neexistence šipky času nebo neexistence času jako takového. První možnost vychází prostě z toho, že fundamentální fyzikální zákony jsou časově symetrické. Mnohé související modely jsou celkem bezproblémové (míněno: na pochopení). Třeba: protože informační stroje, ať už jde o …