Pixabay License. Volné pro komerční užití

Mozek počítá čas podle tepů srdce

Z vlastní zkušenosti samozřejmě víme, že při zpětném pohledu nám nějaký týden nebo měsíc nebo i rok přijde dlouhý pokaždé jinak. Nový výzkum nicméně ukazuje, že podobně různou rychlostí vnímáme i čas přítomný, respektive těsně přecházející. Mozek se v tomto ohledu řídí tepem srdce, tedy vlastně rychlostí metabolismu. Nakonec podobně (podle tepu) lidé měřili krátké časové úseky už ve starověku.
Vědci z Cornell University (hlavní autorka studie Saeedeh Sadeghi) a německého Institute for Frontier Areas of Psychology and Mental Health se v nové práci soustředili na krátké časové úseky a jejich okamžité vnímání. Většina jiných experimentů vede k výsledkům příliš zatížených dodatečnými emocemi a myšlenkami – člověku se zdá, že cesta vlakem trvá déle, když při tom musí stát v tlačenici. Výzkumníci proto zkusili namísto toho zkoumat bezprostřední vnímání času.
45 účastníků studie ve věku 18 až 21 let bez diagnostikovaných srdečních potíží bylo sledováno pomocí EKG s milisekundovým rozlišením. EKG bylo propojeno s počítačem, který spouštěl krátké tóny trvající 80-180 milisekund podle srdečních úderů. Účastníci studie uváděli, zda byly tóny delší nebo kratší v porovnání s ostatními. Jak se ukázalo, pokud byl tep předcházející tónu rychlejší/kratší, tón se vnímal jako delší (odpovídal více tepům). Když byl předcházející srdeční tep delší, zdálo se trvání zvuku naopak kratší.
Vedle toho, že mozek měří čas podle srdce, se také ale zjistilo, že mozek činnost srdce přímo řídí; změna pozornosti vzápětí ovlivnila srdeční frekvenci.
Spojení mezi vnímáním času a srdcem podle autorů studie zřejmě souvisí s tím, že naše vnímání „momentálního“ času se odvozuje z energetického metabolismu organismu. Toto sladění pomáhá mozku řídit zdroje na základě měnící se srdeční frekvence a dalších tělesných stavů (míněno přirozeně řízení mimo naši vědomou kontrolu).

Saeedeh Sadeghi et al, Wrinkles in subsecond time perception are synchronized to the heart, Psychophysiology (2023). DOI: 10.1111/psyp.14270
Zdroj: Cornell University / MedicalXpress.com

Důkazy o primordiálních černých dírách se mohou skrývat v planetkách, nebo dokonce v běžných objektech na Zemi

Extrémní podmínky raného vesmíru možná umožnily vznik mnoha malých černých děr dávno před zrodem prvních …

One comment

  1. Toto věděli učitelé hudby už před minimálně padesáti lety, když jsem chodil na hodiny klavíru, a pravděpodobně už několik století. Vždy před veřejným vystoupením mě má učitelka varovala, ať nehraju moc rychle, protože rychlost hraní odvozujeme od rychlosti tepu srdce a při trémě srdce bije rychleji.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *