Díky obdobným studiím zkoumajících rozpad leptonů z těžších na lehčí byl na urychlovači LHC v CERNu objeven i Higgsův boson. Andreas Crivellin z Curyšské univerzity a Bruce Mellado z University of Witwatersrand a iThemba LABS v Jihoafrické republice zdokumentovali odchylky ve způsobu interakce částic. Nesrovnalosti se způsobem, jakým by měl …
více »
Podle supersymetrie (SUSY) má mít každý fermion (ve smyslu základní částice) svoji supersymetrickou částici v podobě bosonu – a naopak. Superpartnerem kvarku top (nejtěžšího kvarku Standardního modelu) by pak byla částice skvark top – „stop“. V roce 2021 vědci z kolaborace CMS (Compact Muon Solenoid) v CERNu analyzovali celý soubor …
více »
Entanglement (provázanost) mezi částicemi, které spolu interagovaly a pak se od sebe vzdálily, byl dosud pozorován pouze mezi částicemi stabilními, jako jsou fotony nebo elektrony. Vědci zjistili, že entanglement lze realizovat a může přetrvávat i mezi nestabilními kvarky top a jejich partnery z antihmoty. Kvark top (t, svrchní) je nejtěžším …
více »
Neutronové hvězdy, ultrachladné atomové plyny a kvark-gluonové plazma vznikající při srážkách atomových jader na Velkém hadronovém urychlovači (LHC): všechny tyto tři formy hmoty mají mnoho společného. Představují tekutý stav hmoty složený ze silně interagujících částic. Nová studie vědců z projektu CMS v CERNu provedla dosud nejpřesnější měření rychlosti, kterou se …
více »
Projekt MoEDAL na Velkém hadronovém urychlovači (LHC) při hledání magnetických monopólů neuspěl. Existence částic, které mají magnetický náboj a jsou předpovězeny několika teoriemi rozšiřujícími Standardní model částicové fyziky, se neprokázala. Vědci ale výsledky nepokládají za neúspěch. Závěry mají výrazně „zúžit prostor“ (tj. vyloučit některé parametry), v němž by se magnetické …
více »
Studenti tuzemské soukromé vysoké školy Unicorn University se mohou pochlubit nebývalým úspěchem. Vytvořili informační systém ITk Production Database, který zaznamenává každý detail o všech součástkách vnitřního detektoru pro experiment ATLAS – součást urychlovače částic v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN). Práce na vývoji informačního systému začaly v roce 2017 …
více »
Nobelovou cenou odměněný objev Higgsova bosonu v roce 2012 vložil poslední chybějící dílek do skládačky Standardního modelu. Otázky ovšem zůstávají. Co leží za tímto rámcem? Kde se skrývají nové jevy, které by vyřešily zbývající záhady vesmíru, jako je povaha temné hmoty a původ asymetrie mezi hmotou a antihmotou? Jedním z …
více »
Německý fyzik českého původu Herwig Schopper stojí za návrhem a realizací urychlovače PETRA v německém výzkumném ústavu DESY Hamburg. Byl ředitelem CERN v době výstavby elektronového urychlovače LEP, v jehož tunelech dnes najdeme protonový urychlovač LHC. Svou vědeckou kariéru zahájil jako výzkumný pracovník u Lise Meitnerové ve Stockholmu a stopu …
více »
Temné fotony patří mezi hypotetické exotické částice, které nejsou součástí standardního modelu částicové fyziky. Průměrnou dobu života by měly mít delší než desetinu miliardtiny sekundy. Na to, co při srážkách obvykle produkuje urychlovač LHC v CERNu, to je docela dlouho. Nový výsledek projektu CMS („spolupráce“, CMS collaboration) definuje přísnější limity …
více »
Ne že by to někoho asi překvapilo, ale nové experimenty konečně přesvědčivě potvrdily, že ve vztahu ke gravitaci se antihmota chová jako hmota běžná. Fyzikové zkoumající (lehký) antivodík (antiproton spárovaný s pozitronem) prokázali, že gravitace ho táhne dolů a netlačí ho nahoru. Nové experimenty provedli vědci z projektu ALPHA (Antihydrogen …
více »
Sciencemag.cz
