Tag Archives: černé díry

Záblesky pravděpodobně vznikají při průletech hvězdy skrz hustý disk plynu obklopující černou díru. Vědci z Masarykovy univerzity pod vedením studenta Martina Mondeka přináší nové poznatky o dění v centrech galaxií, kde se nacházejí supermasivní černé díry. Jejich výzkum pomáhá objasnit původ záhadných záblesků rentgenového záření, které astronomové v posledních letech …

Ve světě černých děr se obecně rozlišují tři velikostní kategorie: černé díry s hvězdnou hmotností (přibližně pětkrát – PH: možná i méně – až padesátkrát větší než hmotnost Slunce), supermasivní (miliony až miliardy hmotností Slunce) a černé díry se střední hmotností někde mezi nimi. I když o samotné existenci černých …

Jedna z najväčších záhad modernej fyziky, „informačný paradox čiernych dier“, možno konečne našla elegantné riešenie a odpoveď by mohla odhaliť aj pôvod hmotnosti základných častíc. V 70. rokoch 20. storočia Stephen Hawking pomocou semiklasických výpočtov preukázal, že čierne diery nie sú skutočne čierne, ale vyžarujú slabé žiarenie, ktoré spôsobuje ich …

Po 10 a 11 rozměrech v superstrunách zde má další nápad na dodatečné dimenze. Řešily by informační paradox černých děr i Higgsovo pole. V 70. letech 20. století Stephen Hawking ukázal, že černé díry nejsou ve skutečnosti černé, ale vyzařují slabé záření, které způsobuje jejich postupné zmenšování, až nakonec zmizí. …

Méně než 10 % běžné hmoty se nachází ve hvězdách a galaxiích. Většinu tvoří velmi řídký horký plyn… Mezinárodní tým astronomů vedený Congyaem Zhangem z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně odhalil turbulentní pohyby mezigalaktického plynu vyvolané superhmotnou černou dírou ve středu kupy galaxií v …

Pokud je nová teorie správná, Mléčná dráha by v současnosti mohla obsahovat desítky středně hmotných černých děr v okruhu asi 600 světelných let od své centrální černé veledíry. Studie Astronomického ústavu Univerzity Karlovy ukazuje, jak se středně hmotné černé díry mohou tvořit přirozeně a často, ale v současném/blízkém vesmíru pouze …

Černé díry ve spojující se dvojici nemusí růst stejným tempem. Vědci z Coloradské univerzity v Boulderu možná vyřešili jednu ze záhad týkajících se gravitačních vln. Studie přináší nové poznatky o tom, jak se menší galaxie mohly během miliard let spojovat a vytvářet větší a složitější galaxie, jako je Mléčná dráha. …

Snímky černých děr v centru galaxie M87 a naší Mléčné dráhy, které před několika lety zveřejnili vědci z projektu Event Horizon Telescope (EHT), znamenaly v astronomii průlom. Na těchto snímcích není ovšem vidět samotná černá díra (její horizont), ale horká hmota v jejím bezprostředním okolí. Dokud tato hmota stále obíhá …

Většina menších galaxií nemusí mít ve svých středech supermasivní černé díry – naznačuje to alespoň nedávná studie založená na datech z americké rentgenové observatoře Chandra. Toto zjištění je v kontrastu s obecnou představou, že prakticky každá galaxie má ve svém středu jednu z obřích černých děr. Tým astronomů nyní využil …

Kuriózní: zabít by člověka mohla třeba až primordiální černí díra o velikosti asteroidu… Robert Scherrer z Vanderbilt University analyzuje, co by se stalo, kdyby lidským tělem prošla primordiální černá díra. Může to působit jako kuriozita hodná ocenění Ig Nobel, Scherrera to ovšem zajímá i ve vztahu k temné hmotě. Někteří …