Archiv článků: černé díry

Vědci z Astronomického institutu Havajské univerzity (IfA) objevili dosud nejenergetičtější známé kosmické exploze. Novou třídu událostí pojmenovali „extrémní jaderné přechodné jevy“ (ENT, extreme nuclear transients). K těmto mimořádným jevům dochází, když se masivní hvězdy – nejméně třikrát těžší než naše Slunce – roztrhají na kusy poté, co se přiblíží příliš …

Černé díry se definují jako gravitační past, oblast, ze které nemůže nic uniknout. Mohou ale (vně horizontu samozřejmě) také vytvářet silné proudy nabitých částic, což vede k explozivním výbuchům gama záření. Tyto výtrysky mohou během pouhých sekund uvolnit více energie, než naše Slunce vyzáří za celý svůj život. Aby mohlo …

Dosavadní odhad zněl 10 na 1100 let. Tedy rozdíl v tolika řádech, že už je to jedno, dalo by se jistě říct. Co je zajímavé, má jít o proces obdobný Hawkingovu záření, který by ukončil život nejen černých děr. „Vypaření“ se týká hvězd a jejich pozůstatků i další hmoty. Výpočet …

Singularity vědci nemají rádi. Již nějakou dobu proto pracují na alternativních modelech černých děr, které je neobsahují. Nová studie Institute for Fundamental Physics of the Universe v Terstu podává přehled o současném stavu poznání v této oblasti. Popisuje dva alternativní modely a navrhuje testy, jimiž se jednotlivé verze (pseudo)černých děr …

Jak se liší vnějšek bílé díry od vnějšku černé díry? Nacházíme-li se vně, jak vůbec můžeme rozeznat černou díru od bílé? Překvapivá odpověď zní, že nemůžeme. Nedostává-li se něco dovnitř anebo ven z horizontu, je zvenčí bílá díra od té černé v zásadě nerozeznatelná. Černá díra vše gravitačně přitahuje, stejně …

Ačkoli víme, že v centru většiny galaxií najdeme supermasivní černé díry (s hmotností v milionech Sluncí nebo i o několik řádů více), jejich pozorování je z podstaty věci problémem. Na rozdíl od oblíbené představy o černých dírách, které neustále požírají okolní hmotu, mohou tato gravitační monstra trávit dlouhá období v …

Astronomové sčítající veškerou běžnou hmotu (hvězdy, další hmotu v galaxiích, plyn mezi galaxiemi…) v dnešním vesmíru docházeli dosud k rozpačitému závěru: více než polovina normální hmoty – tedy polovina z 15 % hmoty vesmíru, která není temnou hmotou – totiž chybí. Hvězd a plynu, které vidíme, je málo. Nová měření …

Zářením černých děr se zde nemyslí Hawkinogovo záření, ale výtrysky z jádra galaxie, které jsou obecně důsledkem zdejšího extrémního prostředí, provázejí pád hmoty do centrální obří černé díry. Kolem aktivního galaktického jádra proto samozřejmě panují podmínky pro život pozemského typu vysloveně nepřátelské. Vědci z Dartmouthské a Exeterské univerzity ale nyní …

Výzkum poukazuje na zásadní rozdíl mezi turbulencí akrečních disků černých děr a turbulencí slunečního větru. Výzkumníci z japonských Tohoku University a Utsunomiya University pokročili v pochopení povahy turbulence v akrečních discích obklopujících černé díry. Pomocí superpočítačů provedli simulace těchto jevů v dosud nejvyšším rozlišení. Akreční disk je tvořen plynem ve …

Asi každý se už, minimálně ve sci-fi, setkal s názorem, že vesmír je vlastně fluktuace (např. v důsledku energie vakua), jako takový je nestabilní a jen podivnou náhodou vydržel existovat tak dlouho. Lucien Heurtier (Kings College London) na The Conversation nyní také tvrdí, že vesmír balancuje na tenké hraně „bytí“. …