Dalekohledy ESO pomáhají vysvětlit příčiny mimořádně jasného jevu. Až dosud se vědci domnívali, že mimořádně jasný bodový zdroj světla, který zaznamenali v roce 2015 v jedné vzdálené galaxii, byl nejjasnější supernovou, jakou kdy spatřili. Ale následná pozorování objektu, který dostal označení ASASSN-15lh, provedená řadou přístrojů včetně dalekohledů ESO jeho původní …
více »Hawkingovo záření prý detekováno – jako zvukové vlny
Jeden z nejdůležitějších Hawkingových objevů zní, že černé díry září. Nejsou tedy paradoxně úplně černé a ani věčné, v kosmicky velmi vzdálené budoucnosti se i ty největší z nich „vypaří“. Proč, jak se často uvádí, Stephen Hawking i přes svou genialitu zřejmě nedostane Nobelovu cenu? Protože záření černých děr sotva …
více »Černá díra se krmí oblaky chladného mezigalaktického plynu
Mezinárodnímu týmu astronomů pracujícímu s radioteleskopem ALMA se podařilo zaznamenat dosud nepozorovaný kosmický jev. V mohutné galaxii vzdálené miliardu světelných let pozorovali rozsáhlé oblaky mezigalaktického plynu padající k superhmotné černé díře v jejím středu. Výsledky byly zveřejněny 9. června 2016 ve vědeckém časopise Nature. Nová pozorování provedená pomocí ALMA poskytují …
více »Temná hmota je v prvotních černých dírách?
O temné hmotě vesměs předpokládáme, že ji tvoří různé exotické částice typu WIMP. Nicméně existuje i řada alternativních teorií. Tak třeba MOND (modifikovaná newtonovská mechanika) zavádí namísto temné hmoty přidání dalšího členu do gravitačního zákona; protože o temné hmotě víme v podstatě jen to, že gravitačně interaguje a nezáří, MOND …
více »Elektrony v grafenu se chovají jako kapalina
Jak známo, elektrony v grafenu se dokáží pohybovat velmi rychle, teprve nyní se však podařilo podrobněji popsat mechanismus, která za tímto chováním stojí. Výzkumníci z Harvardu publikovali v časopisu Science model, podle nehož elektrony v grafenu (tedy v dvojrozměrné vrstvě uhlíku) fungují jako kapalina. Pro demonstraci jevu bylo třeba připravit …
více »Intenzivní magnetické pole v blízkosti supermasivní černé díry
Odhalujeme tajemné mechanismy na okraji horizontu událostí ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array – Atakamská velká milimetrová/submilimetrová anténní soustava) odhalila extrémně silné magnetické pole v oblastech centra galaxie, velmi těsně nad horizontem událostí supermasivní černé díry, v místech, kam naše přístroje zatím nepronikly. Nová pozorování napomohla astronomům pochopit strukturu a vznik …
více »Intenzivní magnetické pole v blízkosti supermasivní černé díry
ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array – Atakamská velká milimetrová/submilimetrová anténní soustava) odhalila extrémně silné magnetické pole v oblastech centra galaxie, velmi těsně nad horizontem událostí supermasivní černé díry, v místech, kam naše přístroje zatím nepronikly. Nová pozorování napomohla astronomům pochopit strukturu a vznik těchto superhmotných černých děr v jádrech galaxií …
více »Záhadné výtrysky z obřích černých děr
Dva mezinárodní týmy astronomů využily možnosti pole radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) a sledovaly výtrysky (jety) vycházející z mohutných černých děr v centrech galaxií. Jejich cílem bylo odhalit, jakým způsobem výtrysky ovlivňují své okolí. Přitom se jim podařilo získat dosud nejlepší záběr oblaků molekulárního plynu nedaleko klidné černé díry …
více »Oblak plynu roztrhaný černou dírou
Nová pozorování provedená dalekohledem ESO/VLT poprvé v historii zachycují oblak plynu, který je cupován silami supermasivní černé díry sídlící v centru naší Galaxie. Původní oblak je nyní výrazně protažen. Jeho čelní část již prošla nejbližším bodem dráhy a odlétá pryč od černé díry rychlostí převyšující 10 milionů km za hodinu. …
více »Krmení černé díry
Astronomové využívající dalekohled ESO/VLT objevili oblak plynu obsahující materiál o hmotnosti několika Zemí, který výrazně zrychluje svůj pohyb směrem k černé díře ve středu naší Galaxie. Je to poprvé v historii, co je pozorováno přiblížení takového oblaku k supermasivní černé díře. Výsledky budou publikovány 5. ledna 2012 v časopise Nature. …
více »