Archiv článků: černé díry

Nový výzkum ukazuje, že po kolizi neutronových hvězd zřejmě zhruba sekundu existoval zvláštní objekt víceméně neznámého typu. V roce 2017 a od té doby ještě několikrát se podařilo zachytit gravitační vlny, které provázely fúzi neutronových hvězd za vzniku černé díry. Otázka zní, jak rychle tento proces („vytvoření horizontu“) proběhne. Podle …

Pokud by EHT, Vesmírný dalekohled Jamese Webba ale i GRAVITY na observatoři Paranal součinně pozorovaly objekt, který by vykazoval vlastnosti červí díry, na zpracovaných snímcích to poznáme tak, že v centrální části namísto prázdného stínu odhalíme světlé prstence. Mezinárodní tým fyziků pokračuje v Opavě ve výzkumu superhmotných černých děr a …

V roce 2020 oznámil tým vedený astronomy Evropské jižní observatoře (ESO) objev Zemi nejbližší černé díry, která se měla nacházet jen asi tisíc světelných let daleko v systému hvězdy HR 6819. Výsledky této studie však řada vědců zpochybnila, mezi nimi i mezinárodní tým z university KU Leuven v Belgii. Původní …

Rozdíly ve vzhledu aktivních jader galaxií vznikají díky různé orientaci, ve které ze Země pozorujeme černou díru a její prstenec. Pomocí interferometru VLTI pracujícího na Evropské jižní observatoři astronomové zkoumali oblak prachu v centru galaxie M77, který ukrývá superhmotnou černou díru. Pozorování přispěla k potvrzení 30 let staré předpovědi a …

Astronomové se domnívají, že se jim poprvé podařilo objevit splynutí dvou černých děr, které se vůči sobě pohybovaly po velmi výstředních drahách. Podle studie publikované v Nature Astronomy vědci z Rochester Institute of Technology a University of Florida to může vysvětlit některé podivnosti v datech o fúzi černých děr, jak …

Dochází před fúzí černých děr k nějaké rezonanci jejich rotací? Jak známo, problém tří těles nemá v newtonovské dynamice obecné analytické řešení, což ovšem nebrání více či méně přesně jej řešit iteračně. Méně se už ví, že v obecné teorii relativity (respektive v Einsteinových rovnicích) stačí k podobnému „zmatení rovnic“ …

Opavští fyzikové ve spolupráci se zahraničními vědci studují doposud nevysvětlené vlastnosti proměnného rentgenového záření pocházejícího z blízkosti superhmotných černých děr. Toto záření je vysíláno ze zóny, kde ještě může uniknout z vlivů silné gravitace, a podle výpočtů mohou pozorované frekvence oscilací vznikat jen u méně hmotných černých děr. U těch …

Problém tří těles nemá obecné analytické řešení. Arend Moerman z nizozemské Leiden University obhájil svou diplomovou práci o simulaci chaotických interakcí tří černých děr. Simulace, které provedl společně s vědci z Leidenu a Oxfordu, ukazují, že lehčí černé díry mají tendenci se vzájemně vystřelovat do vesmíru, zatímco těžší se budou …

Černé díry se jako možné vysvětlení temné hmoty navrhují již nějakou dobu; do modelů zapadají tím, že se svým okolím interagují (skoro) pouze gravitačně. Černých děr s hmotnostmi hvězd ale prostě není dost, temné hmoty potřebujeme víc (poznámka: samozřejmě ji můžeme přiřadit objektům různého typu). Nová studie počítá s primordiálními …

Leo I, respektive Galaxie ve Lvu I, představuje jednu ze satelitních trpasličích galaxií Mléčné dráhy. Astronomové z McDonaldovy observatoře Texaské univerzity v Austinu a německého Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics objevili nyní v jejím centru neobvykle hmotnou černou díru. Je téměř stejně velká jako černá díra ve středu naší …