Archiv článků: černé díry

Přesněji řečeno jde o celkovou plochu horizontu/ů událostí. Při veškerých změnách černých děr by měla plocha horizontu růst (nebo se alespoň nezmenšovat), analogicky jako roste entropie. To je celkem jasné při pádu „normálního“ předmětu do černé díry (černá díra se zvětší, tudíž i plocha horizontu), méně jasné ovšem v případě …

Událost GW190814 byla v roce 2019 zaznamenána pomocí gravitačních vln na detektoru LIGO-Virgin. Černá díra o hmotnosti asi 23 Sluncí při této události pohltila svého společníka v binárním systému. Co byla ale zač druhá hvězda s hmotností 2,6 Slunce? Šlo by o nejtěžší známou neutronovou hvězdu nebo naopak nejlehčí známou …

Obří černé díry se při pohlcení hvězdy chovají podobně jako ty menší, bez ohledu na propastný rozdíl v jejich velikosti. Vědci z MIT, Evropské jižní observatoře a dalších institucí použili několik dalekohledů, aby sledovali událost AT2018fyk.Obří černá díra o hmotnosti asi 50 milionů Sluncí se nachází ve vzdálenosti cca 860 …

Astrofyzikové opakovaně narážejí na problém s určením konkrétní hodnoty Hubbleovy konstanty, která odpovídá rychlosti rozpínání vesmíru. Jak se zde již opakovaně popisovalo, různé metody dávají odlišné výsledky. Ne sice fatálně různé, celkový kosmologický pohled na vesmír to nemění, ale je to prostě záhada a ukazuje to, že zde něčemu nerozumíme. …

Nová vizualizace NASA ukazuje tanec dvojice černých děr. Gravitace ohýbá světlo vystupující z akrečního disku. Světlo vycházející ze vzdálenější černé díry se přitom transformuje na rychle se měnící dvojici oblouků. Ještě působivější je to celé samozřejmě na animaci. Větší z černých děr, ta v popředí, má hmotnost 200 milionů Sluncí, …

Jedním z typů částic představujících kandidáty na temnou hmotu jsou ultralehké bosony, tedy částice s klidovou hmotností menší než miliardtina elektronu. Mezi tento typ bosonů by spadaly i často v této souvislosti zmiňované axiony. Fyzici z MITu, Utrecht University a Chinese University of Hong Kong se nyní ultralehké bosony pokusili …

Primordiální objekty z doby krátce po velké třesku, jádra kulových hvězdokup i trpasličích galaxií. Astronomové z University of Melbourne a Monash University nedávno objevili černou díru o hmotnosti asi 55 000 Sluncí. Není to monstrum, jaká známe z center galaxií, ani nejde o běžnou černou díru vzniklou gravitačním zhroucením hvězdy. …

Jasné výtrysky vystupující z jádra M87 se táhnou minimálně 5 tisíc světelných let od jejího středu. Vědci a instituce podílející se na programu Event Horizon Telescope (EHT), kterým se v roce 2019 podařilo získat historicky první snímek černé díry, zveřejnili nový pohled na tento extrémně hmotný objekt ležící ve středu …

Modelování černých děr pomocí proudící vody padající do různých vodopádů a vírů je populární. Dokonce se tímto způsobem, dokazuje i existence Hawkingova záření. Jak moc to brát vážně, toť otázka, ale řekněme, že Physical Review Letters nevycházejí nesmysly. Takže věřme, že i následující příspěvek k hypotetickému fungování černých děr je …

Nebo snad mohou podobně fungovat částice temné hmoty? Hypotetické spojení hned několika bizarních dějů. S černými děrami je problém, respektive hned několik. Myslíme si, že snad nějak rozumíme vzniku černých děr z gravitačně zhroucených hvězd a obřím černým dírám v centrech galaxií. První problematickou kategorií jsou černé díry „střední“, tj. …