Archiv článků: černé díry

Známá věta, že černá díra nemá vlasy, znamená, že k popisu černé díry nám stačí pouhé tři údaje: její hmotnost, rotace (hybnost) a elektrický náboj. Není důvod, proč by do černé díry měly padat spíše částice kladně než záporně nabité, takže celkový elektrický náboj by měl být cca nulový a …

Obří centrální černé díry v galaxiích konzumují stále více mezihvězdného prachu a plynu, eventuálně vyvolávají jevy, při nichž je tento plyn odfoukáván pryč. Ve výsledku se tím snižuje množství hmoty, z níž mohou vznikat nové hvězdy; galaxie pak umírají – v tom smyslu, že v nich tvorba nových hvězd ustává. …

Rudí obři v okolí galaktické černé veledíry nezhynuli. Naopak, prošli zmlazovací kúrou. „Rudí obři“ jsou pro astronomy zajímavý typ obrovitých, jasně svítících hvězd. I z kosmického hlediska jsou to staré hvězdy, které prošly dlouhým vývojem. V oblasti středu naší Galaxie se však nachází překvapivě málo těchto hvězdných gigantů, naproti tomu …

Nové výpočty na superpočítačích ukazují, co se může stát, pokud fúzují černé díry výrazně odlišné velikosti. V roce 2005 Carlos Lousto z University of Texas (Brownsville) a jeho kolegové s pomocí superpočítačů vyřešili rovnice srážky černých děr. Obdobné numerické řešení předložily nezávisle a cca ve stejné době týmy z NASA …

Za standardním fyzikálním modelem existuje teorie, která by umožňovala nejen existenci červích děr, ale dokonce i takových, jimiž by třeba mohla proletět kosmická loď s lidskou posádkou. Protože jde o téma samozřejmě pro laiky prakticky neuchopitelné, pojďme prostě sledovat, co tvrdí o nové studii Matt Williams na Universe Today. První …

Rotující hvězdy nemají sférickou symetrii, o možnosti jejich zhroucení do singularity se proto vedly spory. Ještě jednou letošní Nobelovy ceny. Minulé úterý oznámila Královská švédská akademie věd jména letošních laureátů Nobelovy ceny za fyziku. Nejprestižnější vědecké ocenění získali britský matematický fyzik Roger Penrose, německý astrofyzik Reinhard Genzel a americká astronomka …

Ačkoliv se jedná o mohutný a jasný úkaz, až dosud měli astronomové při zkoumání těchto záblesků problém. Pomocí dalekohledů Evropské jižní observatoře (ESO) a dalších astronomických organizací po celém světě se vědcům podařilo zachytit vzácný úkaz – intenzivní záblesk záření doprovázející ‚slapové roztrhání‘ hvězdy superhmotnou černou dírou. Zjasnění, které jev …

Fúze extrémně hmotných objektů, ať už jde o neutronové hvězdy nebo černé díry, jsou prozatím jediným zdrojem tak silného narušení časoprostoru a tak silných gravitačních vln, abychom je dokázali zachytit. Nový výzkum ARC Center of Excellence for Gravitational Wave Discovery nyní ukazuje, že po srážce dvou černých děr výsledný objekt …

Reinhard Genzel a Andrea Ghez společně obdrželi Nobelovu cenu za fyziku pro rok 2020 za práci na výzkumu superhmotné černé díry Sagittarius A* v srdci naší Galaxie, Mléčné dráhy. Reinhard Genzel, ředitel německého Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics, a jeho tým prováděli pozorování zdroje Sagittarius A* po téměř 30 …

Roger Penrose rozvinul mocné matematické metody pomocí kterých ukázal za určitých podmínek nevyhnutelnost gravitačního kolapsu hmoty… Švédská akademie věd udělila letošní Nobelovu cenu za fyziku třem fyzikům za jejich objevy v oblasti černých děr. Polovina Nobelovy ceny putuje k britskému matematickému fyzikovi Rogeru Penrosovi za jeho důkaz vzniku černých děr …