Archiv článků: černé díry

Extrémní podmínky raného vesmíru možná umožnily vznik mnoha malých černých děr dávno před zrodem prvních hvězd. O těchto primordiálních (prvotních) černých dírách se teoreticky hovoří již několik desetiletí a mohly by být dokonce tvořit i stále nám unikající temnou hmotu. Přesto nebyla žádná primordiální černá díra dosud nikdy pozorována. Nový …

Opět zde máme již mnohokrát řešenou hádanku. Vesmírný dalekohled Jamese Webba pozoroval galaxii ve velmi rané fázi vesmíru. Světlu z galaxie J1120+0641 trvalo téměř stejně dlouho, než dorazilo k Zemi, jako trval vývoj vesmíru do dnešních dnů. Je obtížně vysvětlitelné, jak mohla černá díra v jejím středu tehdy vážit přes …

Tým astrofyziků pod vedením vědců z Institute for Advanced Study vyvinul novou techniku pro hledání světelných ozvěn černých děr. Nová metoda usnadní měření hmotnosti a rotace černých děr. Mohla by také poskytnout přímý důkaz o kroužení fotonů kolem černých děr v důsledku efektu „gravitační čočky“. Když světlo prochází v blízkosti …

Černá díra se nemůže stabilizovat v Kerrově geometrii, přinejmenším ne na dlouhých časových škálách. Nová studie, která vznikla ve spolupráci Jihodánské univerzity, Karlovy univerzity v Praze (Francesco Di Filippo z Matfyzu), Scuola Internazionale Superiore di Studi Avanzati (SISSA) v Terstu a Victoria University of Wellington na Novém Zélandu, zkoumá společný …

Na první pohled není mezi černými dírami a temnou energií žádná souvislost. Černé díry hmotu polykají, „nerozhánějí“ prostor od sebe jako antigravitace/temná energie. Nová studie si nicméně všímá následující korelace. Na počátku vesmíru byla gravitační síla hmoty nahuštěné vedle sebe obrovská – a přesto docházelo k rychlému rozpínání (inflace). Kde …

V nové studii fyzikové z MITu a dalších institucí navrhují, že pokud většinu temné hmoty ve vesmíru tvoří mikroskopické primordiální černé díry vzniklé v 1. sekundě po velkém třesku, pak by se tyto objekty měly alespoň jednou za deset let přiblížit ke Sluneční soustavě. Vědci předpokládají, že takový průlet by …

Vznik supermasivních černých děr, jako je ta v centru Mléčné dráhy, trvá dlouho. I v případě hmotných a krátkověkých hvězd o hmotnosti 50 Sluncí zabere jejich vyhoření cca miliardu let a výsledkem pak bude černá díra o hmotnosti asi 10 Sluncí. Černá díra Sagittarius A* v centru Mléčné dráhy má …

Podařilo se pozorovat dvojici supermasivních černých děr, které se blíží fúzi. Nacházejí se přibližně 300 světelných let od sebe a byly detekovány pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu a rentgenové observatoře Chandra. Tyto černé díry, ukryté hluboko uvnitř dvojice srážejících se galaxií, jsou poháněny vnikajícím plynem a prachem, což způsobuje, že jasně …

Test otevřel nové okno ke studiu černých děr. S plnou soustavou by EHT mohl pozorovat detaily o velikosti pouhých 13 mikroarcsekund. Kolaborace Event Horizon Telescope (EHT) provedla testovací pozorování pomocí soustavy ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) a dalších zařízení, při nichž bylo dosaženo dosud nejvyššího rozlišení ze zemského povrchu [1]. …

Při zániku rychle rotujících hvězd, jejichž hmotnost je 15 až 20krát větší než v případě Slunce, vznikají gravitační vlny. Po vyčerpání paliva tyto hvězdy implodují a následně explodují (kolapsar). Zůstane po nich černá díra obklopená rozsáhlým diskem zbytků materiálu, který pak rychle padá dovnitř. Událost trvá jen několik minut, deformuje …