Archiv článků: člověk

Homosexualita představuje pro evoluční biologii zajímavý paradox. Pokud mají homosexuální jedinci v průměru méně potomků než heterosexuální lidé a zároveň je sexualní orientace do určité míry geneticky podmíněná, jak je možné, že se genetické předpoklady pro homosexualitu stále udržují v lidské populaci? Na tuto otázku se snažila odpovědět nedávná studie …

Kdy se objevil lidský jazyk cca ve své současné podobě? Názory se liší, vědci se nyní na problém zkusili podívat z trochu nezvyklé strany. Nezkoumali fosilie (anatomie hlasivek, řečová centra v mozku…), ale vyšli z následujících úvah/faktů: – Homo sapiens jako druh je starý 250 až 200 tisíc let. První …

Nová genomická studie má odhalovat dosud skrytou kapitolu lidské evoluce. Obě linie se od sebe vzdálily a později se opět spojily, a to dlouho předtím, než se moderní lidé rozšířili po celém světě. Pomocí pokročilé analýzy založené na sekvencích celého genomu vědci z University of Cambridge našli důkaz, že moderní …

Existuje studie filozofa Thomase Nagela „Jaké je to být netopýrem“. Snad slavná, alespoň svého času. Mě tedy nezaujala, ba přímo i přišla banální. Například Richard Dawkins polemizuje s Nagelem, že pro netopýra je jeho sonar podobný našemu zraku, takže netopýr se v tomto ohledu od nás nejspíš tolik neliší. Nicméně …

Ikonický předek člověka Australopithecus afarensis „Lucy“ společně se „Selam“ v srpnu zavítá do Prahy! Národní muzeum společně s Ministerstvem cestovního ruchu Etiopie představí veřejnosti jedny z nejcennějších a nejstarších paleoantropologických exponátů. Jeden z nejcennějších a nejstarších paleoantropologických exponátů na světě bude od 25. srpna tohoto roku vystaven v úvodním sále …

Hlavním cílem projektu je identifikovat chemické látky, které jsou zodpovědné za vůni prsu. Tým profesora Jana Havlíčka z katedry zoologie bude v rámci nového mezinárodního projektu zkoumat význam čichu novorozenců pro úspěšný začátek a udržení kojení. Úspěšné kojení je zásadní pro přežití, růst a zdraví dítěte. Světová zdravotnická organizace udává, …

Bílkovina syncytin-1 je zásadní pro tvorbu speciální vrstvy buněk na rozhraní mezi placentou a děložní sliznicí matky, díky které si matka a plod snáze vyměňují živiny a odpadní látky. Do procesu se musí zapojit také další bílkoviny, zejména receptory pro syncytin. Vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR v nové …

Přesným mapováním genové exprese v jednotlivých částech mozku vědci zjistili, jak se gliové buňky dostávají do aktivovaných stavů, které se mění v závislosti na jejich vzdálenosti od místa poranění. Tým vědců z Biotechnologického ústavu Akademie věd ČR (BTÚ AV ČR) a Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR (ÚEM AV ČR) …

Po dvě třetiny historie homininů (před šesti až dvěma miliony let) naši předci, bratranci a jiní příbuzní právem preferovali hybridní řešení: život na stromech, aby se chránili před predátory. Zvláštností na lidském těle najdeme celou řadu. Pokud dovedete hýbat ušním boltcem jako sloni, znamená to, že máte v uchu sice neužitečné, …

A co z toho vyplývá pro umělé neuronové sítě? Navzdory předchozím předpokladům jsou nervové buňky v lidské mozkové kůře (neokortexu) zapojeny jinak než u myší. Takové jsou závěry nové studie provedené na Charité-Universitätsmedizin Berlin. Výzkum zjistil, že zatímco lidské neurony komunikují jednosměrně, u myší mají signály tendenci proudit ve smyčkách. …