Christopher J. Bae z University of Hawai (Manoa) klasifikoval další druh východoasijského člověka. Homo juluensis žil přibližně před 300 000 lety, v malých skupinách lovil divoké koně, vyráběl kamenné nástroje a pravděpodobně zpracovával zvířecí kůže. Tito lidé vymizeli zhruba před 50 000 lety. Do skupiny Homo juluensis by se mohli …
více »Nová role známého genu: CDK12 je nezbytný pro zrání vajíček a plodnost
Vědci z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR popsali dosud neznámou, ale zásadní roli genu CDK12 při zrání vajíček a udržení plodnosti. Jejich nejnovější studie dokazuje, že odstranění tohoto genu ve vajíčkách vede k úplné neplodnosti myších samiček v důsledku funkčního selhání vaječníků. Výsledky naznačují obdobnou funkci tohoto genu …
více »Systém krevních skupin se stále komplikuje
Objev nové krevní skupiny MAL vyřešil 50 let starou záhadu. Vědci z NHS Blood and Transplant (Bristol) a Bristolské univerzity identifikovali genetické pozadí dosud záhadného antigenu krevní skupiny AnWj. Zjištění umožňují identifikaci a léčbu (vzácných) pacientů, kterým tato krevní skupina chybí. Někteří lidé ji postrádají vlivem nemoci, ale vzácná dědičná …
více »2,1 dítěte na ženu nemusí k přežití populace stačit
Lidské populace potřebují nejméně 2,7 dítěte na ženu – tedy mnohem vyšší míru porodnosti, než se dosud předpokládalo – aby se spolehlivě vyhnuly vymření v delším časovém horizontu. Alespoň to tvrdí nová studie (hlavní autor Takuya Okabe z japonské Shizuoka University). Jak uvádí průvodní tisková zpráva: „Ačkoli se míra plodnosti …
více »Evoluční záhada homosexuality: hypotéza sexuálně antagonistických genů se nepotvrdila
Homosexualita představuje pro evoluční biologii zajímavý paradox. Pokud mají homosexuální jedinci v průměru méně potomků než heterosexuální lidé a zároveň je sexualní orientace do určité míry geneticky podmíněná, jak je možné, že se genetické předpoklady pro homosexualitu stále udržují v lidské populaci? Na tuto otázku se snažila odpovědět nedávná studie …
více »Lidské jazyky jsou staré alespoň 135 000 let – tedy podle genů
Kdy se objevil lidský jazyk cca ve své současné podobě? Názory se liší, vědci se nyní na problém zkusili podívat z trochu nezvyklé strany. Nezkoumali fosilie (anatomie hlasivek, řečová centra v mozku…), ale vyšli z následujících úvah/faktů: – Homo sapiens jako druh je starý 250 až 200 tisíc let. První …
více »Moderní lidé možná vznikli křížením dvou linií předků
Nová genomická studie má odhalovat dosud skrytou kapitolu lidské evoluce. Obě linie se od sebe vzdálily a později se opět spojily, a to dlouho předtím, než se moderní lidé rozšířili po celém světě. Pomocí pokročilé analýzy založené na sekvencích celého genomu vědci z University of Cambridge našli důkaz, že moderní …
více »Jaké je to být neandrtálcem?
Existuje studie filozofa Thomase Nagela „Jaké je to být netopýrem“. Snad slavná, alespoň svého času. Mě tedy nezaujala, ba přímo i přišla banální. Například Richard Dawkins polemizuje s Nagelem, že pro netopýra je jeho sonar podobný našemu zraku, takže netopýr se v tomto ohledu od nás nejspíš tolik neliší. Nicméně …
více »Na výstavu do Národního muzea zapůjčí slavnou Lucy
Ikonický předek člověka Australopithecus afarensis „Lucy“ společně se „Selam“ v srpnu zavítá do Prahy! Národní muzeum společně s Ministerstvem cestovního ruchu Etiopie představí veřejnosti jedny z nejcennějších a nejstarších paleoantropologických exponátů. Jeden z nejcennějších a nejstarších paleoantropologických exponátů na světě bude od 25. srpna tohoto roku vystaven v úvodním sále …
více »Jak novorozenci využívají čich k úspěšnému kojení
Hlavním cílem projektu je identifikovat chemické látky, které jsou zodpovědné za vůni prsu. Tým profesora Jana Havlíčka z katedry zoologie bude v rámci nového mezinárodního projektu zkoumat význam čichu novorozenců pro úspěšný začátek a udržení kojení. Úspěšné kojení je zásadní pro přežití, růst a zdraví dítěte. Světová zdravotnická organizace udává, …
více »