Tag Archives: člověk

Nálezy z Olorgesailie v jižní Keni ukazují, že už první Homo sapiens mohli vykazovat to, co označujeme jako moderní lidské chování. Tak brzy bychom to nečekali. Ve vrstvách starých asi 320-305 000 let (tedy hned v době očekávaného vzniku anatomicky moderního Homo sapiens) se podařilo objevit pokročilé nástroje. Na rozdíl …

Záhady a nejistoty přetrvávají, i když existence Homo sapiens v Indii před 300 000 lety zrovna pravděpodobně nepůsobí. Stáří druhu Homo sapiens se posouvá stále více do minulosti. Totéž pak platí i pro první výpravy těchto lidí z Afriky. Viz také: Homo sapiens vyrazili z Afriky hodně dávno V Nature …

Nálezy z Izraele se datují do doby před asi 180 000 lety, což je podle ještě nedávných názorů tak spíše trvání celého druhu Homo sapiens. Předkové dnešních lidí vyráželi z Afriky už před dávnou dobou – nejspíš hned nějaký Homo ergaster (následující po Homo habilis), viz nálezy v Gruzii. Pak …

Krev savců obsahuje molekulu E2D, která už v nejmenších koncentracích dělá s mozkem divy. Někteří živočichové upadají jejím účinkem málem do vražedného šílenství, jiní dostávají strach. I když jde o molekulu z krve savců, působí podle článku v Scientific Reports i třeba na hmyz (mušky „horse flies“). Různé druhy přitom …

V poslední době převládá velmi skeptický pohled na neolit. Přechod k zemědělství, tvrdí tento názor, s sebou přinesl moc práce, nemoci od domácích zvířat, neplnohodnotnou stravu vyvolávající zubní a další choroby. Věk dožití i životní úroveň klesly, neolitici nicméně dokázali konkurenční kultury přečíslit. V porovnání s děsivým neolitem se pak …

Křížení mezi Homo sapiens a neandrtálci a denisovany v Evropě a Asii nebylo zdaleka ojedinělou událostí. Genom obyvatel subsaharské Afriky (ale nikoliv jiných populací) v sobě nese doklady o pravděpodobné hybridizaci předků Homo sapiens a nějakého dalšího, velmi archaického druhu. V časopisu Molecular Biology and Evolution nyní vyšla studie (hlavní …

V tradičním pojetí byli první lidé chápáni jako vysoce masožraví primáti, schopní obstarat si masitou výživu cíleným lovem nebo alespoň systematickým kořistěním z mršin. Mezi masitou potravou a růstem mozku se předpokládala přímá závislost. Na lidském chrupu se projevil trend ke zmenšování stoliček vůči přední části chrupu, tedy větší důraz …

Dochovaná fosilní DNA stará miliony let je dosud pouze zbožným přáním, nicméně evoluci člověka by mohl pomoci rekonstruovat i další biochemický marker – sacharidy. Glykany jsou obecně polysacharidy nebo sacharidové části glykoproteinů, v tomto případě nám jde o látky vyskytující se v povrchové vrstvě buněk (na membráně atd.). Vědci z …

Rozhodně neplatí, že civilizace a kultura zpomalují biologickou evoluci, naopak: otevírají pro ni nové cesty (v moderní společnosti je mnoho možností, jak být reprodukčně úspěšný či neúspěšný, o nichž se lidoopům ani nesní). Tradiční představa, že se evoluce zastavila, neboť přirozený výběr přestal fungovat („moderní medicína udržuje při životě i …

Mechanismus vzniku nejtvrdší tkáně v těle. Zubní sklovina je nejtvrdší a nejodolnější tkání v našem těle. Je z 98 % tvořena anorganickými minerály, zejména hydroxyapatitem. Krystalická struktura skloviny je ale na rozdíl od přírodního hydroxyapatitu velice komplexní. Právě složitost uspořádaní jednotlivých mikrokrystalů do jednotlivých svazků a velmi přesné křížení těchto svazků s rozestupy …