Během nitroděložního vývoje jsou játra hlavním místem tvorby krevních buněk. Krátce po narození však tato aktivita prudce klesá a krvetvorba se přesouvá do kostní dřeně. Tento proces nebyl dosud u lidských novorozenců dostatečně prozkoumán, zejména kvůli nedostatku vhodných vzorků. Vědci z Fyziologického ústavu AV ČR a 1. lékařské fakulty Univerzity …
více »
Mezi chlapci narozenými v roce 2024 bylo nejvíce Jakubů, mezi dívkami Elišek. Obě jména si udržují první pozici v oblíbenosti už po více než dekádu. Jakub je nejoblíbenějším chlapeckým jménem od roku 2011 a Eliška nejoblíbenějším dívčím jménem od roku 2012. „Jméno Jakub vévodí popularitě chlapeckých jmen už po čtrnácté …
více »
Výzkum vědeckého týmu pod vedením Kláry Marečkové z CEITEC Masarykovy univerzity ukazuje, že strava matky během těhotenství může ovlivnit tvarování mozkové kůry a slovní inteligenci dítěte v dospělosti. Studie poukazuje na to, že zdravější, protizánětlivá výživa může podpořit vývoj mozku a jazykových schopností budoucích generací. Tým výzkumníků z CEITEC Masarykovy …
více »
Lidské populace potřebují nejméně 2,7 dítěte na ženu – tedy mnohem vyšší míru porodnosti, než se dosud předpokládalo – aby se spolehlivě vyhnuly vymření v delším časovém horizontu. Alespoň to tvrdí nová studie (hlavní autor Takuya Okabe z japonské Shizuoka University). Jak uvádí průvodní tisková zpráva: „Ačkoli se míra plodnosti …
více »
Děti a teenageři spí rok od roku méně. Poprvé se průměrná délka spánku ve všedních dnech dostala pod osm hodin. Doporučené délky spánku dosáhne jen polovina českých školáků. Ti se tak dostávají do spánkového deficitu, který se nedaří vyrovnat ani o víkendu. Za nesouladem mezi spánkovými návyky ve všedních dnech …
více »
Hlavním cílem projektu je identifikovat chemické látky, které jsou zodpovědné za vůni prsu. Tým profesora Jana Havlíčka z katedry zoologie bude v rámci nového mezinárodního projektu zkoumat význam čichu novorozenců pro úspěšný začátek a udržení kojení. Úspěšné kojení je zásadní pro přežití, růst a zdraví dítěte. Světová zdravotnická organizace udává, …
více »
Zásadní pokrok v diagnostice a léčbě retinopatie u předčasně narozených dětí přináší nejnovější výzkum ostravských vědců. S pomocí umělé inteligence dokáží rychleji a spolehlivěji odhalit závažné onemocnění sítnice a významně tak snížit riziko slepoty u ohrožených dětí. Retinopatie nedonošených (onemocnění sítnice předčasně narozených dětí) je nejčastější příčinou těžkého zrakového postižení …
více »
Prevence, včasný záchyt a účinná terapie duševních obtíží u dětí školního věku narozených předčasně – to byl hlavní cíl tříletého projektu Péče o duševní zdraví předčasně narozených dětí, jehož výsledky představil výzkumný tým MUDr. Daniely Markové z Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. LF UK a VFN v Praze. …
více »
Nová metoda analýzy mutací DNA umožňuje určit, v jakém věku měli lidé v minulosti děti. A to během celé existence druhu Homo sapiens, tj. po nějakých 250 000 let. Vědci z Indiana University (Bloomington) uvádějí, že věk, kdy lidé měli děti, byl v průběhu posledních 250 000 let průměrně 26,9 …
více »
Že se starším matkám (míněno: po třicítce) rodí větší podíl dvojčat, je empiricky doložený fakt. Z hlediska evoluční biologie se to dá vysvětlit hned několika mechanismy (částečně souvisejícími), jde ale o to vybrat ten správný. V zásadě lze třeba navrhnout stejný mechanismus, který vede k většímu množství postižených dětí starších …
více »
Sciencemag.cz
