Foto: © palau83 / Dollar Photo Club

Kdy měli lidé v minulosti děti? Otcové byli o více než 7 let starší než matky

Nová metoda analýzy mutací DNA umožňuje určit, v jakém věku měli lidé v minulosti děti. A to během celé existence druhu Homo sapiens, tj. po nějakých 250 000 let.

Vědci z Indiana University (Bloomington) uvádějí, že věk, kdy lidé měli děti, byl v průběhu posledních 250 000 let průměrně 26,9 let. Otcové byli trvale starší než matky (v průměru 30,7 let vs. 23,2 let), ale věkový rozdíl se za posledních 5 000 let zmenšil, Matky mají děti v pozdějším věku, nejnovější odhady věku matek podle studie činí v průměru 26,4 let (poznámka: průvodní tisková zpráva uvádí tu „věk, kdy lidé měli děti“ a tu „věk početí“, viz graf). Vyjma tohoto vývoje v poslední době se věk rodiček během historie ale nezvyšoval. Dokonce před 10 000 lety se zřejmě snížil, asi v době populační exploze (v neolitu nebo už těsně předtím).
DNA zděděná po rodičích obsahuje cca 25–75 nových mutací. Počet i charakter mutací, které děti získávají, závisí přitom na věku matky i otce. Starší studie při měření a následném počítání ovšem používaly jinou metodiku, kdy se určí jen průměrná délka generace (=zprůměrovaná pro muže a ženy); starší metody dávaly také výsledky jen pro posledních 40–45 tisíc let. Nový model naproti tomu umožnil (má umožnit) získat z genetických dat více informací (respektive sleduje/zahrnuje i jiná data?).


Věk početí v průběhu minulosti, rozdíl mezi věkem mužů a žen. Credit: Hahn, Wang, et. al., Indiana University

Richard Wang, Human generation times across the past 250,000 years, Science Advances (2023). DOI: 10.1126/sciadv.abm7047. www.science.org/doi/10.1126/sciadv.abm7047
Zdroj: Indiana University / Phys.org

Poznámka PH: Dovolil bych si zde navrhnout jednu změnu celé interpretace. Nebavíme se o tom, kdy mívali lidé v minulosti děti, ale že my jsme potomky dětí, které lidé měli ve věku X. Rozdíl to může být i dost podstatný, i když těžko říct, jakým směrem. Dejme tomu děti mladých nebo nebo naopak starých matek umíraly ve větším množství a s menší pravděpodobností zanechávaly potomky (třeba i v souvislosti s tím, jak při porodech umíraly samotné ženy, pak samozřejmě menší šance i na přežití a další rozmnožení dítěte). Potomci starších mužů mohli být méně životaschopní, ale zase mít zajištěny lepší podmínky vzhledem k sociálnímu statutu (co převážilo?). Některé děti byly možná i častěji než jiné po porodu i přímo „odkládány“. Atd. Prostě data podle mě znamenají něco trochu jiného, než tvrdí samotná studie.

Voda v kráteru Gale na Marsu přetrvávala déle, než se myslelo

Mezinárodní tým vědců pod vedením Imperial College London objevil doklady otm, že v marsovském kráteru …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close