Archiv článků: diamant

V meteoritu z dávné planetky našli největší přírodní krystalky lonsdaleitu

Minerál lonsdaleit, jakási podivná šesterečná forma diamantu, mohl vzniknout před asi před 4,5 miliardami let, tedy na samém počátky vývoje Sluneční soustavy, kdy se dávná trpasličí planetka srazila s velkým asteroidem. Nová studie potvrzuje existenci lonsdaleitu v ureilitových meteoritech, původem zřejmě z pláště této trpasličí planety. Viz také: Při dopadu …

více »

Při dopadu asteroidu vznikl lonsdaleit, zvláštní diamant kombinovaný s grafenem

Rázové vlny způsobené srážkami asteroidů se Zemí vytvářejí materiály s různě složitou uhlíkovou strukturou. Podobné materiály by mohly být v budoucnu využity i pro pokročilé technické aplikace. Podle nové studie diamanty („diamanty“?) vzniklé během vysokoenergetické rázové vlny při srážce s asteroidem před přibližně 50 000 lety mají výjimečné vlastnosti způsobené …

více »

V obřích ledových planetách je diamantový déšť zřejmě běžný

Podle nové studie by diamantový déšť v nitru určitého typu exoplanet nemusel představovat nic výjimečného. V dřívějším experimentu vědci napodobili extrémní teploty a tlaky, které se vyskytují hluboko uvnitř ledových obrů Neptunu a Uranu, a přitom poprvé pozorovali vznik diamantového deště. Při zkoumání tohoto procesu v novém materiálu, který lépe …

více »

Dopovaný diaman má být stabilnější

2D forma diamantu s borem a dusíkem… Wang Xianlong z Čínské akademie věd a jeho kolegové popsali novou metodu, jak zlepšit stabilitu diamanu syntetizovaného za vysokých tlaků. Ukázalo se, že stabilita materiálu lze zvýšit a jeho další vlastnosti (struktura, elektrický odpor) se dají ladit pomocí dopantů, konkrétně atomů bóru a …

více »

Diamantová zrcadla zvládnou i výkonné lasery

Dnešní lasery jsou dostatečně výkonné, aby řezaly ocel. Z druhé strany to znamená, že mají takovou sílu, že jejich paprsky lze obtížně ovládat – tedy k manipulaci s laserovým světlem je obtížné vytvářet dostatečně odolné a trvanlivé komponenty. A to i když samotné zaměření paprsku je dostatečně přesné/předvídatelné i pro …

více »

Navrhli výrobu nanodiamantů i jinak než výbuchem

Nanodiamanty, tedy míněno doslova jako diamanty složené z částic o rozměrech v nanometrech, se uplatňují jako senzory, počítá se s nimi pro procesory kvantových počítačů i další technologie. I když jde o jednoduchý materiál, výroba nanodiamantů je velmi obtížná. Problém byl dosud především s výrobou diamantových nanočástic, které budou mít …

více »

Pomocí dusíku vylepšili syntézu diamantových nanovláken

Diamantová nanovlákna jsou tvrdá jako diamant a pružná jako plast. Jediný problém, bránící jejich většímu využití, představovala až dosud obtížnost výroby. Výzkumníci pod vedením Samuela Dunninga a Timothyho Strobela z Carnegie (na práci se dále podíleli Bo Chen z Donostia International Physics Center a Li Zhu z Rutgers University) nyní …

více »

Nejtvrdší sklo je z uhlíku, připravili ho z buckyballu

Vědcům se podařilo syntetizovat novou ultratvrdou formu uhlíkového skla připomínající diamant. Materiál má značný potenciál pro využití v elektronice i dalších zařízeních. Jedná se o vůbec nejtvrdší známé sklo, navíc s nejvyšší tepelnou vodivostí mezi všemi materiály tohoto typu. Výsledky výzkumu byly publikovány v Nature. Uhlík překonává ostatní prvky svou …

více »

Uhlík pod zemským pláštěm: není všechno diamant

Vysoké teploty a tlaky v zemském plášti přeměňují minerály bohaté na uhlík na diamant. Uhlík se ale může dostat ještě níž, až na rozhraní spodního pláště a jádra. Z této oblasti dosud nebyl přímo získán žádný vzorek, nicméně nové simulace naznačují, že by zde dokonce mohly existovat opět uhličitany. Během …

více »

Diamant pro kvantové počítače a senzory

Základem práce na hradlech je elektrická detekce spinových stavů v diamantovém kvantovém bitu. Profesor Miloš Nesládek a Dr. Michal Gulka z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT jsou hlavními autory článku „Room-temperature control and electrical readout of individual nitrogen-vacancy nuclear spins“, který publikoval 20. července 2021 prestižní britský vědecký časopis Nature Communications. …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close