Archiv článků: diamant

Minerál lonsdaleit, jakási podivná šesterečná forma diamantu, mohl vzniknout před asi před 4,5 miliardami let, tedy na samém počátky vývoje Sluneční soustavy, kdy se dávná trpasličí planetka srazila s velkým asteroidem. Nová studie potvrzuje existenci lonsdaleitu v ureilitových meteoritech, původem zřejmě z pláště této trpasličí planety. Viz také: Při dopadu …

Rázové vlny způsobené srážkami asteroidů se Zemí vytvářejí materiály s různě složitou uhlíkovou strukturou. Podobné materiály by mohly být v budoucnu využity i pro pokročilé technické aplikace. Podle nové studie diamanty („diamanty“?) vzniklé během vysokoenergetické rázové vlny při srážce s asteroidem před přibližně 50 000 lety mají výjimečné vlastnosti způsobené …

Podle nové studie by diamantový déšť v nitru určitého typu exoplanet nemusel představovat nic výjimečného. V dřívějším experimentu vědci napodobili extrémní teploty a tlaky, které se vyskytují hluboko uvnitř ledových obrů Neptunu a Uranu, a přitom poprvé pozorovali vznik diamantového deště. Při zkoumání tohoto procesu v novém materiálu, který lépe …

2D forma diamantu s borem a dusíkem… Wang Xianlong z Čínské akademie věd a jeho kolegové popsali novou metodu, jak zlepšit stabilitu diamanu syntetizovaného za vysokých tlaků. Ukázalo se, že stabilita materiálu lze zvýšit a jeho další vlastnosti (struktura, elektrický odpor) se dají ladit pomocí dopantů, konkrétně atomů bóru a …

Dnešní lasery jsou dostatečně výkonné, aby řezaly ocel. Z druhé strany to znamená, že mají takovou sílu, že jejich paprsky lze obtížně ovládat – tedy k manipulaci s laserovým světlem je obtížné vytvářet dostatečně odolné a trvanlivé komponenty. A to i když samotné zaměření paprsku je dostatečně přesné/předvídatelné i pro …

Nanodiamanty, tedy míněno doslova jako diamanty složené z částic o rozměrech v nanometrech, se uplatňují jako senzory, počítá se s nimi pro procesory kvantových počítačů i další technologie. I když jde o jednoduchý materiál, výroba nanodiamantů je velmi obtížná. Problém byl dosud především s výrobou diamantových nanočástic, které budou mít …

Diamantová nanovlákna jsou tvrdá jako diamant a pružná jako plast. Jediný problém, bránící jejich většímu využití, představovala až dosud obtížnost výroby. Výzkumníci pod vedením Samuela Dunninga a Timothyho Strobela z Carnegie (na práci se dále podíleli Bo Chen z Donostia International Physics Center a Li Zhu z Rutgers University) nyní …

Vědcům se podařilo syntetizovat novou ultratvrdou formu uhlíkového skla připomínající diamant. Materiál má značný potenciál pro využití v elektronice i dalších zařízeních. Jedná se o vůbec nejtvrdší známé sklo, navíc s nejvyšší tepelnou vodivostí mezi všemi materiály tohoto typu. Výsledky výzkumu byly publikovány v Nature. Uhlík překonává ostatní prvky svou …

Vysoké teploty a tlaky v zemském plášti přeměňují minerály bohaté na uhlík na diamant. Uhlík se ale může dostat ještě níž, až na rozhraní spodního pláště a jádra. Z této oblasti dosud nebyl přímo získán žádný vzorek, nicméně nové simulace naznačují, že by zde dokonce mohly existovat opět uhličitany. Během …

Základem práce na hradlech je elektrická detekce spinových stavů v diamantovém kvantovém bitu. Profesor Miloš Nesládek a Dr. Michal Gulka z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT jsou hlavními autory článku „Room-temperature control and electrical readout of individual nitrogen-vacancy nuclear spins“, který publikoval 20. července 2021 prestižní britský vědecký časopis Nature Communications. …