Zdroj: Pixabay. Pixabay License. Volné pro komerční užití

Při dopadu asteroidu vznikl lonsdaleit, zvláštní diamant kombinovaný s grafenem

Rázové vlny způsobené srážkami asteroidů se Zemí vytvářejí materiály s různě složitou uhlíkovou strukturou. Podobné materiály by mohly být v budoucnu využity i pro pokročilé technické aplikace.

Podle nové studie diamanty („diamanty“?) vzniklé během vysokoenergetické rázové vlny při srážce s asteroidem před přibližně 50 000 lety mají výjimečné vlastnosti způsobené krátkodobě působícími vysokými teplotami a extrémním tlakem. Vědci z Velké Británie, USA, Maďarska, Itálie a Francie použili pro studii podrobné nejmodernější krystalografické a spektroskopické zkoumání minerálu lonsdaleitu ze železného meteoritu Canyon Diablo. Meteorit byl nalezen v roce 1891 v arizonské poušti.
Lonsdaleit byl dříve považován za čistý hexagonální diamant, odlišný od klasického kubického diamantu. Vědci však nyní zjistili, že se ve skutečnosti skládá z nanostrukturního diamantu, jímž prorůstají částice podobné grafenu, tzv. diafity. Hlavní autor studie Péter Németh uvádí, že rozpoznání různých typů prorůstání mezi grafenovými a diamantovými strukturami umožňuje zpětně určit i tlakově-teplotních podmínky, k nimž dochází při dopadech asteroidů.
Ukázalo se například, že rozhraní mezi diamantem a grafenem způsobuje, že okolní vrstvy grafenu mají od sebe neobvyklou vzdálenost. Strukturní jednotky a složitost zaznamenané ve vzorcích lonsdaleitu se mohou vyskytovat v celé řadě dalších uhlíkatých materiálů, které vznikají nárazovým a statickým stlačováním nebo depozicí z plynné fáze.
Řízení růstu různých vrstev v jediném materiálu by do budoucna mohlo umožnit vytvářet materiály s přesně vyladěnými vlastnostmi, tvrdé i tvárné a lišící se elektrickou vodivostí. Vedle toho nová studie také obecně ukazuje, že minerál lonsdaleit má složitější podobu, než jsme dosud předpokládali.

Shock-formed carbon materials with intergrown sp3- and sp2-bonded nanostructured units, Proceedings of the National Academy of Sciences (2022). DOI: 10.1073/pnas.2203672119
Zdroj: University College London / Phys.org

Lonsdaleit na Wikipedia.cz

Sonda Juno změřila produkci kyslíku na Europě

Vědci zapojení do projektu americké meziplanetární sondy Juno, která krouží kolem Jupiteru, vypočítali, že množství …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close