Archiv článků: ekologie

Mykologové z Botanického ústavu AV ČR objevili a vědecky popsali dva nové rody mikroskopických hub, které žijí v prostředí s vysokým obsahem soli – v mořské trávě u Mauricia a ve slané půdě v západních Čechách. Objev ukazuje, že některé druhy hub doposud spojované jen s mořským prostředím, dokáží překvapivě žít i …

Mykorhizní houby žijící v přátelském vztahu s kořeny rostlin vytvářejí podzemní sítě, které zajišťují koloběh klíčových živin, ovlivňují rostlinnou rozmanitost a pomáhají regulovat globální zásoby uhlíku. Díky databázi GlobalFungi, vytvořené v Mikrobiologickém ústavu AV ČR, odborníci zmapovali celkovou diverzitu těchto nepostradatelných spolupracovníků (symbiontů) kořenů rostlin. Výsledky mezinárodního týmu prokázaly, že …

Na snímcích z fotopasti, která byla na začátku jara umístěna v národní přírodní rezervaci Tabulová, byli v jednom okamžiku zachyceni dva dospělí šakali obecní. Fotopasti jsou v chráněné krajinné oblasti Pálava instalovány kvůli systematickému monitoringu zdejší přírody. Zaznamenané údaje se stávají součástí Nálezové databáze ochrany přírody, kterou spravuje Agentura ochrany …

V květnu 2012 zasáhl požár přibližně 165 hektarů lesa v oblasti Moravské Sahary. Výzkum ukázal, že požár měl pozitivní dopad na obnovu biodiverzity. Vědci a vědkyně z Lesnické a dřevařské a Agronomické fakulty MENDELU pod vedením Emanuela Kuly se zaměřili na to, jak požár a následné lesnické zásahy ovlivňují společenstva …

Na mimořádnou úspěšnost mývala v nepůvodním prostředí má vliv také jeho značná vynalézavost a kognitivní schopnosti. Projekt zaměřený na výskyt mývala severního (Procyon lotor), v České republice nepůvodního živočišného druhu zavlečeného člověkem, probíhá na Ústavu ochrany lesů a myslivosti Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU (LDF MENDELU). Jedná se o první …

Každý druh se chová trochu jinak. Nemůžeme tedy říci, že po zdvojení genomu rostliny vždy osídlí horská prostředí nebo sušší oblasti, jak se dlouho předpokládalo… Výzkum provedený Filipem Kolářem z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Patrickem Meirmansem z Univerzity v Amsterdamu odhalil, že zdvojení genomu (tzv. polyploidizace), které hraje klíčovou …

Zoo Praha včera spolu s partnery projektu Návrat divokých koní vypustila ve Zlaté stepi ve středním Kazachstánu sedm koní Převalského. Jednoho hřebce a šest klisen přepravila ve spolupráci s Armádou ČR z Prahy a z maďarského Debrecína. Hřebec Galvan a klisny Grâce a Zina II putovali z chovné stanice v …

Prodlužující se vegetační sezona, jeden z projevů klimatické změny v Evropě, má překvapivý vliv na rozmnožování srnce obecného, nejrozšířenějšího kopytníka starého kontinentu. Srnec má zajímavou reprodukční biologii, protože jako jediný evropský sudokopytník využívá tzv. embryonální diapauzu (utajenou březost), kdy se v děloze srny zárodek po několik měsíců téměř nevyvíjí. Doposud …

Kde dříve burácely tanky, dnes přežívají vzácné druhy. Vědci ze tří prestižních institucí – Univerzity Karlovy, České zemědělské univerzity a neziskové organizace Beleco – zjistili, že řízené projíždění vozidel po bývalých vojenských výcvikových prostorech významně přispívá k ochraně ohrožených druhů napříč různými skupinami organismů. Výsledky rozsáhlého výzkumu byly publikovány v …

Invazní ryba sumeček černý je v České republice stále vážnější hrozbou pro místní ekosystémy a působí ekologické i ekonomické problémy. Vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR proto sumečka černého monitorují a spolupracují s místními rybářskými podniky a rybářskými svazy na účinných metodách regulace. Cílem je chránit původní biodiverzitu …