Urychlit šlechtění odolnějších odrůd luštěnin s vyššími výnosy a tím zvýšit zastoupení těchto perspektivních zemědělských plodin na evropských polích má za cíl mezinárodní projekt EU Horizon s názvem Legume Generation, ve kterém spojili síly šlechtitelé a odborníci z veřejného výzkumu včetně vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (PřF …
více »Vědci sledují vitalitu a adaptabilitu dubů v lužních lesích
Vědci z CzechGlobe společně s kolegy z Rakouska, Slovenska a Srbska v letošním roce založili monitorovací síť pro sledování vitality dubů v lužních lesích podél širokého zeměpisného gradientu. Stalo se tak v rámci projektu NetFor, který sleduje adaptabilitu dubu letního na rychle se měnící klimatické podmínky a předpokládá, že střední …
více »Říční nivy, mokřadní revoluce a staré cesty
Archeologie niv je dnes celý vědecký obor a v anglosaské literatuře se někdy dokonce hovoří o „mokřadní revoluci“ (wetland revolution), kdy se různé skupiny lidí naučily využívat výhod říčních a jezerních břehů k výstavbě složitých sídel a opevnění. Patřily mezi ně i vesnice v bažinách benátské laguny osídlené v nebezpečných …
více »Vědci zkouší podpořit biodiverzitu v mokřadech pomocí poloparazitických rostlin
Zabránit šíření invazních rostlin v cenných mokřadních biotopech zkouší v rámci společného projektu vědci z Mendelovy univerzity v Brně a Masarykovy univerzity. Odborníci vytipovali dvě lokality na Břeclavsku, které se potýkají s porosty invazních rostlin zlatobýlu kanadského, zlatobýlu obrovského a astričky kopinaté. Kvůli jejich masivnímu šíření se z lučních mokřadů …
více »Včely samotářky zachraňují zemědělskou produkci
Samotářské včely se podílí na opylování rostlin významnou měrou, v některých případech dokonce větší než včely medonosné nebo čmeláci. Bohužel vlivem ztráty jejich přirozeného životního prostředí se jejich množství snižuje. Čeští experti se proto ve svém výzkumu zaměřili na zefektivnění opylování rostlin prostřednictvím tohoto typu včel. Navrhli také opatření, která …
více »V sinicích, které zabíjely americké orly, našli vědci další silný jed
Jedná se o sloučeniny z rodiny dolastatinů. Mezinárodní tým s jihočeskými vědci z Biologického centra AV ČR, Centra Algatech Mikrobiologického ústavu AV ČR a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích potvrdil výskyt další silně toxické látky ve sladkovodních sinicích v USA. Právě u těchto sinic vědci před dvěma lety objevili nové …
více »Co se stane, když v lesích ubydou ptáci?
Co by se stalo, kdyby z lesů zmizeli ptáci? Takovou otázku si položil výzkumný tým vedený ekoložkou Kateřinou Sam z Biologického centra Akademie věd ČR a Jihočeské univerzity. Jejich rozsáhlá experimentální studie v pralesích na Papui-Nové Guineji, která sledovala fungování potravních sítí mezi hmyzem, ptáky a netopýry, přinesla znepokojivé odpovědi. …
více »Louky: Červení versus červení
Kanadští lovci kožešin od nepaměti věděli, že co se týká úspěšnosti lovu, střídají se dobré roky se špatnými. Počet kožešin rysů kanadských vykoupených od lovců společnosti The Hudson Bay Company mezi lety 1821 a 1931 vytvářel pravidelné devíti- až desetileté cykly [159] nápadně podobné cyklům jeho kořisti – zajíce měnlivého. …
více »Eco-computing: Opravdu kuriózní počítač
Nejde o žádné zelené technologie, ale o navrhované využití ekosystémů k výpočtům. Co všechno „může počítat“? Kapání vody odměřovalo čas. Děrné štítky na tkalcovských stavech realizovaly už jakési algoritmy. Byly zde mechanické stroje pro základní aritmetické úkony. Mohl fungovat mechanický počítač Babbageův, všudypřítomné jsou elektronické systémy. Máme počítače kvantové nebo …
více »Jak spočítat, kolik ryb je v jezeře?
Patnáct let sledovali hydrobiologové z Biologického centra AV ČR čtrnáct nádrží, aby upřesnili modely pro výpočet množství ryb v nádržích a jezerech. Výsledky z této rozsáhlé studie pomohou interpretovat údaje z tisíců evropských lokalit. Otázka, kolik ryb je v jezeře, napadne při pohledu na vodní hladinu snad každého. O to …
více »