Archiv článků: ekologie

Porosty mořských trav jsou považovány za deštné pralesy oceánu. Jsou to jedny z nejbohatších mořských ekosystémů, které hrají ve světě moří a oceánů důležitou ekologickou roli. Globálně ale ubývá mořských luk, v nichž se objevuje druh mořské trávy rodu Zostera, kterému se přezdívá úhoří tráva. Vliv na tento úbytek mají …

Po loňském rozsáhlém požáru v Národním parku České Švýcarsko pracují vědci na zlepšení předpovědi rizika lesních požárů a zároveň na opatřeních přímo v lesích, které by bránily rychlému šíření požárů. Již existující varovný systém FireRisk, který provozuje Ústav výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe společně s partnery, tj. Českým …

Horská rašeliniště se při zadržování vody nechovají jako houba. Většina srážkové vody z nich odteče v podobě takzvané rychlé vody, která poměrně náhle zvýší hladinu ve vodních tocích. Běžná půda v lese naopak vodu propustí do větší hloubky. Zjistili to vědci z Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR. Podle nich je …

Nakažlivá rakovina, která v posledních 30 letech vyhubila dvě třetiny ďáblů tasmánských, se zřejmě vyvíjí směrem ke koexistenci se svým hostitelem. Alespoň k tomuto závěru došel výzkum vedený University of Tasmania za účasti vědců z Austrálie, Francie a USA. Genetické změny v populaci obličejových nádorů (DFTD, devil facial tumor disease) …

Stromy dokážou pro své přežití udělat více, než si vědci dosud mysleli. Například buky si umějí udržovat v půdě dostatečné množství živin. Při výzkumu, který vedl Filip Oulehle z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a České geologické služby, vědci také zjistili, že pokud žijí různé druhy stromů …

Louka nikoliv jako místo střetu jednotlivých rostlinných výhonků, ale jako prostředí konfrontace rozvětvených rostlinných „klanů“. Do jaké míry to mění pohled na fungování celého lučního ekosystému? Odpověď vyžaduje jednu klíčovou znalost – o jaké zdroje se tu vlastně hraje. Na rozdíl od intenzivně obhospodařovaných luk, kde se k půdnímu povrchu …

Jedovatí ptáci existují, alespoň na Nové Guineji jich již zoologové znají hned několik. Vědci z Kodaňské univerzity Dánského přírodovědného muzea teď rozšířili jejich seznam o dva další druhy. Pištec žlutošíjný (Pachycephala schlegelii, regent whistler) a pištec rezavošíjný (Aleadryas rufinucha, rufous-naped bellbird) vědce překvapili. Jsou totiž v této části světa celkem …

Ačkoliv se počet jedinců českých ptáků v celkovém součtu příliš nemění, počty jednotlivých druhů se v čase vyvíjejí často velmi rozdílně. Nová studie týmu českých ornitologů ukazuje, že počty českých ptáků neovlivňují jen změny podmínek u nás, ale také globální klimatické změny. Největší pokles počtů zažívají vedle polních druhů ptáků …

Překvapivé zjištění o úbytku a šíření motýlů v Beskydech přinesl výzkum pod vedením entomologa Martina Konvičky z Biologického centra Akademie věd ČR. Jeho tým více než deset let sledoval genetické složení populací dvou motýlů, perleťovce prostředního a perleťovce maceškového. Ukázalo se, že první z nich se v naší přírodě úspěšně …

I tak ikonická a jistě sympatická zvířata, jako jsou vlci a mořské vydry, mohou být nepřáteli na život a na smrt. Tak už to v „harmonicky uspořádané“ (řekl by někdo) přírodě chodí. Vlci na aljašském ostrově Pleasant Island po svém příchodu v roce 2013 způsobili prudký pokles populace místních jelenů, …