Archiv článků: elektronika

Grafen lze ovládat pomocí tlaku

Grafen má výjimečné vlastnosti, pro některé z aplikací je však nevýhodou malá šířka zakázaného pásu. Jak postupovat, potřebujeme-li polovodič? Pokusy grafen dotovat jinými prvky nás často zase připraví o jeho unikátní vlastnosti. Matthew Yankowitz a jeho kolegové z Columbia University tvrdí, že jednou z možností je změna tlaku. Grafen vložili …

více »

Magnonová spintronika

Magnon dá pokládat za kvantovou spinovou vlnu, která při svém šíření převrací spiny. Tři nezávislé skupiny fyziků představily prvky, které by mohly vést k prakticky použitelným spintronickým obvodům. Nizozemští fyzici vytvořili zařízení, které nazvali „magnonový tranzistor“, čínští a němečtí vědci zase představili verze „magnonového ventilu“. Spintronika je obor elektroniky, která …

více »

Jemnější ladění 2D materiálů

Na Pennsylvania State University se soustředili na problém, že připravené 2D materiály často nemají očekávané vlastnosti. Týká se to nejčastější průmyslově používané metody, tedy desublimace z plynu na podkladový substrát (chemical vapor deposition, CVD). Naproti tomu postupné odlupování vrstviček sice vede ke vzniku vysoce kvalitních materiálů, ostatně právě tak byl …

více »

Proud ze zkroucených nanotrubiček

Známe několik způsobů, jak přeměňovat mechanickou energii na elektrickou, např. piezoelektrický jev (proud vzniká deformací krystalů) nebo elektromagnetickou indukci (proud generuje pohyb vodiče v magnetickém poli). V časopisu Science byla publikována studie amerických a jihokorejských fyziků, která ukazuje, že jako zdroj elektrické energie mohou fungovat i uhlíkové nanotrubičky. Vlastní impulz …

více »

Zřejmě poprvé zaznamenán piezomagnetický jev

Železné piliny v magnetickém poli, licence obrázku public domain

Po piezoelektrickém jevu je tu analogický efekt, kdy látka účinkem mechanického působení mění své magnetické vlastnosti. Peizomagnetický efekt objevili vědci u sloučeniny BaFe2As2 (arsenid železnato-barnatý). Nicholas Curro, profesor fyziky z University of California (Davis) a hlavní autor článku uveřejněného v Nature Communications, přitom přiznává, že u přírodních sloučenin se tento …

více »

Gallium jako 2D materiál

Periodická tabulka prvků, autor: Cepheus, zdroj: Wikimedia Commons, licence obrázku public domain

Připravit monoatomární vrstvu kovu je docela problém. Kovy jsou kompaktní, rozhodně je nelze vrstvu po vrstvě odlepovat třeba pomocí izolepy (grafen byl poprvé připraven cca takto). Gallium má navíc nízkou teplotu tání, takže se zatím nedařilo získat vrstvu ani usazováním – depozicí – par. Také se snadno oxiduje. Vědci z …

více »

Na ČVUT byl dokončen nový software pro analýzu a návrh antén

Toolbox obsahuje řadu původních a světově unikátních přístupů k analýze elektricky malých antén a odražečů. Nový softwarový nástroj, který má podobu toolboxu do vývojového prostředí MATLAB, vyvinuli vědci na katedře elektromagnetického pole Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Nástroj AToM, Antenna Toolbox for MATLAB, je společným dílem výzkumníků z ČVUT, VUT v …

více »

Piezoelektrický jev u jednotlivých molekul

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

Průlom ve studiu elektromechanického chování molekul umožní nanogenerátory elektrické energie. Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, Fyzikálního ústavu AV ČR a Univerzity Palackého v Olomouci prokázali existenci piezoelektrického jevu u jednotlivých molekul. Práce publikovaná v prestižním časopise Journal of the American Chemical Society představuje průlom ve studiu …

více »

Kov místo skla: Jak efektivně kódovat data do paprsku

Výzkumníci z ETH v Curychu přišli s novým typem modulátoru, který převádí elektrické signály nesoucí data na informaci zakódovanou do světelného paprsku. Hlavní inovací podle vědců je, že aktivní část převodního prvku je vyrobena z kovu namísto skla. Nový modulátor má být díky tomu rychlejší, menší i levnější. Menší přitom …

více »

Casimirova síla, elektronika a nanotechnologie

nanotechnologie - atomová struktura, autor: Erwinrossen, licence obrázku public domain

Nové experimenty ukazují, že přitažlivý efekt Casimirovy síly může vznikat mezi dvěma objekty libovolného tvaru. Výzkum, který realizovali američtí vědci, by mohl pomoci zdokonalit řadu praktických zařízení od airbagů až po mobilní telefony. V roce 1948 vyslovil holandský fyzik Hendrik Casimir zdánlivě protismyslnou myšlenku: dvě nenabitá, paralelní zrcadla nebo desky …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close