Archiv článků: elektronika

Tisk podchlazených kovů i na živou hmotu

Tisk z kapalných kovů obvykle vyžaduje překročit teplotu jejich tání, což zase omezuje paletu materiálů, na které lze kovy nanášet. Nyní se ale podařilo jednoduše nanášet součástky z kapalných kovů (například elektroniku, ale zdaleka nejen ji) i na takové materiály, jako je želatina, stavební hmoty, papír nebo dokonce květiny či …

více »

Nový stav hmoty: Elektrony mezi 2D materiály vytvářejí samostatnou vrstvu

Vědci z Northeastern University v Bostonu přišli s novým stavem hmoty, který by se rovněž mohl stát základem budoucí elektroniky, přitom stále založené na náboji elektronů, nikoliv např. na spinu. Základem nové studie jsou dvojdimenzionální materiály typu grafenu. Zkoumáním interakcí mezi více vrstvami 2D materiálů se speciálně zabývá twistronika. Výzkumníci …

více »

Rozměrné plochy kvalitního grafenu lze levně pěstovat ze semen

Monokrystal grafenu můžeme rozřezat, kousky pečlivě rozmístit a nechat srůst dalším uhlíkem, čímž vznikne větší fólie. Výroba grafenu v posledních letech výrazně zlevnila na řádově 50 dolarů za kilogram, nicméně takový grafen není příliš kvalitní a pro mnohé aplikace se nehodí. Požadované elektrické vlastnosti levného grafenu narušují různé defekty krystalové …

více »

Magnetická tornáda poprvé zaznamenána a vizualizována ve 3D

Magnony, skyrmiony, spintronika – paměti a možná i procesory nové generace budou nejspíš založeny na ovládání magnetických vlastností namísto elektrického náboje. Přitom ale teprve nyní přišli vědci s technikou, která umožňuje přímo pozorovat komplexní chování magnetických materiálů včetně různých extrémně rychlých „vln“ a „tornád“, a to včetně těch, které fungují …

více »

Elektrony v grafenu opravdu tečou jako voda

Na izraelském Weizmannově institutu se vědcům podařilo zobrazit, jak vlastně elektrony protékají grafenem. Výsledek – skutečně jde o „kapalinu“, což se tedy předpokládalo a o toto zvláštní chování elektronů se opírá i očekávání, že grafen se stane základem elektroniky budoucnosti. I když mluvíme o elektrickém proudu, v běžném vodiči se …

více »

Přepínatelné diody a paměti z fullerenů: krok k molekulární elektronice

Molekuly ve fullerenu C70 uvěznit se nemohou snadno otáčet, ale současně lze jejich polohu obracet vnějším elektrickým napětím. Jak postupuje vývoj elektronických součástek, jedním z jeho příznaků je, že se tyto součástky neustále zmenšují. Pozornost tak nyní přitahují součástky tvořené pouhou jednou molekulou. A právě takové součástky navrhli Adam Jaroš …

více »

Teplo se díky kvantovým jevům může šířit i vakuem

Kouzla kvantové fyziky na bázi Casimirova jevu umožňují, že teplo se vakuem může šířit i vedením, jako fonony. Mohl by tento jev najít využití i při chlazení elektroniky? Nejprve základní vysvětlení. Tělesa s nenulovou teplotou vyzařují fotony a vychládají, v tomto smyslu ani vakuum nepředstavuje dokonalou izolaci. O to ale …

více »

Grafen pod nanotrubičkami urychluje elektrony

Nanotrubička, autor Arnero, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

Kombinace dvou unikátních modifikací uhlíku by měla umožňovat další optimalizaci elektrických vlastností. Transparentní vodivé filmy (TCF) se dnes používají v dotykových displejích, diodách OLED nebo solárních článcích. V současnosti se jako materiál pro tyto filmy využívají zejména oxidy kovů, ale do budoucna by měly být nahrazeny materiály na bázi uhlíku, …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close