Zdroj: Pixabay. Pixabay License. Volné pro komerční užití

Poprvé pozorovány Mahanovy excitony

Excitony jsou kvazičástice vyskytující se v polovodičích, kombinace elektronu a díry. Pohyb excitonu odpovídá přenosu energie bez toho, aby se přenášel elektrický náboj nebo klidová hmotnost (v tomto se exciton podobá fotonu, excitony mají také úzký vztah k optickým vlastnostem polovodičů/optoelektronickým aplikacím; viz dále).
Při určité hustotě volných nosičů náboje, tzv. Mottově hustotě (např. když hustota nosičů náboje stoupá se zvyšující se teplotou), polovodič přechází na látku kovového typu a excitony mizí. V roce 1967 však americký fyzik Gerald Mahan předpověděl, že by mohl existovat jeden speciální typ excitonů (Mahanovy excitony), který by mohl přetrvat i nad Mottovou hustotou. Tyto kvazičástice až dosud nebyly pozorovány, a už vůbec ne za normálních podmínek. Nyní výzkumníci Majed Chergui, László Forró (ECPL), Alexander Steinhoff (University of Bremen) a Ana Akrap (University of Fribourg) tvrdí, že se jim Mahanovy excitony podařilo detekovat; projevují se optickými vlastnostmi, které předpovídala teorie. Pozorování se realizovalo sledováním optických vlastností materiálu při měnící se hustotě nosičů náboje ve femtosekundových intervalech. Jinak šlo o běžnou látku (perovskit, kde se na organickou látku váže brom a olovo a výsledná struktura má podobu krystalu – tento materiál se běžně používá např. ve fotovoltaických článcích, v laserech i pro luminiscenci) a vše probíhalo za pokojové teploty.
Vědci se domnívají, že pozorování otevírá cestu k přípravě dalších exotických stavů hmoty. Pomocí Bose-Einsteinovy kondenzace by se např. v běžném perovskitu daly připravovat hybridní stavy excitonů s fotony.

Tania Palmieri et al. Mahan excitons in room-temperature methylammonium lead bromide perovskites, Nature Communications (2020). DOI: 10.1038/s41467-020-14683-5
Zdroj: Ecole Polytechnique Federale de Lausanne/Phys.org

Překvapení: Neandrtálci sdíleli chromozom Y s Homo sapiens

Ačkoliv neandrtálci byli blízkými příbuznými denisovanů, první analýza neandrtálského chromozomu Y vedla k velmi podivným …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close