Archiv článků: elektrony

Zjistilo se, jak defekty v grafenu souvisejí s vodivostí

Grafen má velmi unikátní vlastnosti a mohl by vylepšit mnoho součástek a přístrojů. Pro úspěšné využití tohoto 2D materiálu v praxi je podstatné detailní pochopení jeho fyzikálně-chemických vlastností – včetně role strukturních defektů. Vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR zjistili, že když zkombinují dvě různé metody …

více »

Podivné kovy a vysokoteplotní supravodivost

Jako podivné kovy (strange metals) se označují materiály, u nichž se odpor v závislosti na teplotě mění „až příliš jednoduše“. V běžném kovu ovlivňuje elektrický odpor spousta různých procesů – elektrony se mohou srážet s atomovou mřížkou, s nečistotami i samy se sebou a každý z těchto faktorů má jinou …

více »

Nový materiál s těžkými fermiony napodobuje kovy vzácných zemin

Kondův jev a speciální kvantové provázání. Fyzikové vytvořili nový ultratenký dvouvrstvý materiál s vlastnostmi, které dosud vyžadovaly sloučeniny kovů vzácných zemin. Tento materiál, který lze navíc poměrně snadno vyrobit, by podle autorů výzkumu mohl poskytnout platformu pro kvantové výpočty, posunout výzkum nekonvenční supravodivosti a tzv. kvantové kritičnosti. Původně se vědci …

více »

V polovodičích nového typu mohou mít elektrony zápornou hmotnost

Jak se často uvádí, v grafenu a podobných materiálech se elektrony chovají, jako by měly nulovou efektivní hmotnost. Tím ale podivnosti zdaleka nekončí. V nově připravených nanostrukturách mají mít elektrony rovnou hmotnost zápornou. Na výzkumu se podíleli vědci z University of Regensburg (Řezno), Berkeley, Yale, Cambridge a Tsukuba (Japonsko). Co …

více »

Nový elektrid z trimerů uhlíku

Elektridy jsou velmi zajímavé iontové „sloučeniny“, kde v krystalové mřížce ovšem namísto záporně nabitých atomů či jejich skupin najdeme samotné elektrony, které tak nejsou součástí atomového obalu. Zkoumané elektridy mají často navíc povahu 2D materiálů, i když to nemusí nutně znamenat, že se skládají jen z jediné vrstvy atomů. Hannes …

více »

První přímé pozorování Wignerových krystalů

Wignerovy, respektive elektronové krystaly, znamenají pravidelné a stabilní uspořádání elektronů v materiálu. Tedy míněno „volných“ elektronů, které nejsou součástí slupek atomů. Již v roce 1934 fyzik a nositel Nobelovy ceny Eugene Wigner ukázal, že elektrony v materiálu se mohou teoreticky uspořádat do pravidelných krystalických obrazců díky jejich vzájemnému elektrickému odpuzování. …

více »

Excitony mají duální charakter

Excitony, tedy kvazičástice složené ze vzájemně svázaného elektronu a kladně nabité díry, fungují v pevných látkách jako přenašeče energie. Vědci se nyní zaměřili na otázku, jak excitony interagují se světlem a jaká je vlastně jejich struktura. Závěr výzkumu praví, že po excitaci excitonů (:-)) mohou tyto na sebe vzít dvě …

více »

Na stopě dosud neznámých částic? Kvantové oscilace objevili i v izolátorech

Tellurid wolframičitý WTe2 vykazuje velmi zajímavé chování, které by mohlo naznačovat i existenci dosud neznámých částic – neutrálních fermionů. Fyzikové z Princetonu (hlavní autor článku Sanfeng Wu) publikovali v Nature studii, která poprvé zachytila tzv. kvantovou oscilaci i u nekovových (ve smyslu elektricky nevodivých) materiálů. Kovy za nízkých teplot zvláštním …

více »

Podařilo se přímo zobrazit vlnové funkce elektronů v kvantové tečce

Kvantové tečky se již používají poměrně běžně, jedná se o potenciálové jámy v polovodičích, „virtuální atomy“, v nichž se podobně jako v normálních atomech mohou elektrony nacházet pouze na oddělených (kvantovaných) energetických vrstvách. Vědci nyní dokázali znázornit, jak vypadají vlnové funkce takto uvězněných elektronů ve dvojvrstvém grafenu. Kvantové tečky ve …

více »

V grafenu objevili nové kvazičástice, Brown-Zakovy fermiony

A jak to souvisí s Hofstadterovým motýlem? Když grafenovou mřížku přesně zarovnáme na podklad s jinými speciálními vlastnostmi, nitrid bóru, dostaneme se k úplně nové fyzice. Právě to provedl tým University of Manchester, který vedli Andre Geim (spoluobjevitel grafenu a nositel Nobelovy ceny za fyziku) a Alexey Berdyugin. Již dříve …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close