Archiv článků: elektrony

Chemické reakce by se mohly vyvolávat i pozitrony, zkusilo se to na iontových krystalech

Pozitronové sloučeniny, konkrétně vázané stavy pozitronů s běžnými atomy, molekulami nebo ionty, představují zajímavý aspekt interakcí pozitronů s hmotou a byly již experimentálně studovány prostřednictvím pozorování anihilace pozitronů v plynech. Nyní se na dosavadní výzkumy navázalo novou studií, kterou publikoval prestižní Physical Review Letters. Vědci zkoušeli vystřelit buď pozitronový, nebo …

více »

K přípravě solvatovaných elektronů lze využít plazmony

Volné, respektive rozpouštědlem obalené (solvatované) elektrony v kapalině mohou iniciovat další chemické reakce. Výhodou přitom je, že po elektronech na rozdíl od jiných činidel nezůstane žádný odpad. Samozřejmě ovšem solvatované elektrony na rozdíl od klasických solvatovaných iontů není tak snadné připravit. Vědci z Rice University, Stanford University a University of …

více »

Elektrony v grafenových kvantových tečkách obíhají extrémně rychle

Elektrony v grafenových kvantových tečkách mohou fungovat jako extrémně citlivý senzor vnějšího magnetického pole. Když jsou tyto elektrony uzavřeny v kvantové tečce, pohybují se vysokou rychlostí v kruhových smyčkách kolem okraje tečky. Tyto proudové smyčky vytvářejí magnetické momenty, které jsou velmi citlivé na vnější magnetické pole. Vědci z Kalifornské univerzity …

více »

Klíč k chápání supravodivosti: Pořídili první snímek fermionových párů

Vědci z MITu a Harvardu si hráli s atomy draslíku (40K) za podmínek, které mají simulovat chování elektronů v určitých supravodivých materiálech. Vyvinuli techniku zobrazování přechlazeného mraku atomů draslíku-40, která jim umožnila pozorovat párování částic na velmi malých vzdálenostech. Mohli si také všimnout zajímavých vzorů a chování, například způsobu, jakým …

více »

Poprvé přímo pozorovali solvatované dielektrony

Solvatované („rozpuštěné“) páry elektronů dosud nikdy nebyly přímo zachyceny, podle řady hypotéz ale tyto částice měly existovat v některých kapalinách (voda, kapalný čpavek). Mezinárodní tým složený z vědců kolem francouzského synchrotronu SOLEIL, University of Freiburg, Auburn University a ETH Zurich nyní v Science uvádí, že se konečně podařilo získat přímé …

více »

Ve 2D materiálech existují 2 typy párů elektron–díra

Excitony, tedy vázané páry elektron-díra, představují v posledních letech oblíbený předmět výzkumu, především s ohledem na vývoj elektroniky příští generace. Tyto kvazičástice (elektron, který excitací vyskočí z valenčního do vodivostního pásu, a kladně nabitá díra, která po něm zůstane) se v materiálech nadále pohybují společně. Aktuální výzkum se zaměřil na …

více »

Třikrát grafen: Supravodivost i bez magického úhlu

Kvantové geometrie, supravodivost vs. rychlost elektronů. Elektrony jako kapalina nebo jako plyn. Magický úhel a selenid wolframičitý. Supravodivost vs. rychlost elektronů Vědci zkoumali, jak je vůbec možné, že dvouvrstva grafenu s pootočením o známý magický úhel může fungovat jako (nekonvenční) supravodič. Marc Bockrath a Jeanie Lau z Ohio State University …

více »

Magnony tečou ultratenkými materiály překvapivě rychleji

Tenčí drát má (relativně) vyšší elektrický odpor. Opačně to může fungovat ve velmi tenkých vrstvách blížících se 2D a/nebo za velmi nízkých teplot. Fyzikové z University of Groningen a Brest University nyní stejný jev zaznamenali také v případě magnonů – tedy spinových vln (kvazičástic), které procházejí materiálem a přitom převracejí …

více »

Fermiho oblouky detekovali i ve 2D materiálu

Fermiho plocha se používá ve fyzice kondenzovaných látek k popisu rozložení hybnosti elektronů v kovu. Obvykle tyto Fermiho plochy představují uzavřené obrazce. Výjimky jako Fermiho oblouky (arcs) jsou velmi vzácné a bývají mnohdy spojeny s dalšími exotickými vlastnostmi; v materiálu se např. současně objeví supravodivost, záporná magnetorezistence (změna elektrického odporu …

více »

Změřili interakce elektronů na femtosekundové škále

Jak reagují různé materiály na dopad iontů? Tato otázka hraje důležitou roli například ve výzkumu jaderné fúze, kdy jsou stěny fúzního reaktoru bombardovány vysokoenergetickými ionty; ale také při výrobě polovodičů a jejich další úpravě, kdy iontové paprsky vytvářejí v materiálech mikroskopické struktury. Výsledek dopadu iontů na materiál se dosud studoval …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close