Tag Archives: elektrony

Připravili sloučeninu C13Cl2, která má elektronový obal ve tvaru Möbiovy pásky. Mezinárodní tým vědců z IBM, Univerzity v Manchesteru, Oxfordské univerzity, ETH Curych, EPFL a Univerzity v Řezně vytvořil a charakterizoval molekulu, která se liší od všech dosud známých – její elektrony se pohybují strukturou ve tvaru vývrtky, což zásadně …

I velmi slabé síly mezi molekulami mohou mít kousek povahy chemické vazby. Tým vědců z CEITEC Masarykovy univerzity (MUNI) vedený Radkem Markem jako první experimentálně prokázal pomocí citlivé metody jaderné magnetické rezonance (NMR), že i slabé síly mezi molekulami – tzv. halogenové vazby – mají částečně kovalentní povahu, tedy že …

Ve školních hodinách chemie jsme se učili, že elektrony mimo valenční vrstvu se nepodílejí na chemické vazbě. Nacházejí příliš hluboko uvnitř atomu, aby mohly významněji interagovat s elektrony jiných atomů. Skutečnost je však složitější, protože podle teorie se vnitřní elektrony některých prvků aktivují, když jsou dostatečně silně stlačeny, například při …

Výzkum fyziků z českých institucí ukazuje, jak světelná pole umožňují řídit s mimořádnou přesností děje uvnitř materiálů. Vědeckému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy pod vedením Martina Kozáka se ve spolupráci s vědci ze Sekce optiky Fyzikálního ústavu a centra IT4Innovations při VŠB TU Ostrava podařilo řídit pohyb elektronů v …

Vysoce nabité mionové ionty vznikají, když je záporný mion zachycen atomem. Během tzv. mionové kaskády je pak většina vázaných elektronů vyvržena… Mezinárodní tým vědců, včetně členů japonského Kavli Institute for the Physics and Mathematics of the Universe, poprvé přímo pozoroval ionty s velkým elektrickým nábojem obsahující miony, zcela novou třídu …

Fyzikové z MIT oznámili nečekaný objev elektronů tvořících krystalické struktury ve čtyřvrstvém a pětivrstvém kosočtverečném grafenu – materiálu o tloušťce pouhé miliardtiny metru. Při teplotě mezihvězdného prostoru stačí k přípravě elektronových krystalů pouhé řízení vnějšího elektrického napětí. Za těchto podmínek se elektrony mohou také štěpit na „zlomkové“ (frakční) kvazičástice se …

V grafenu a některých dalších 2D materiálech se elektrony mohou rozštěpit na kvazičástice se zlomkovými elektrickými náboji. Vědci z MITu se nyní tento jev pokusili podrobněji popsat a vysvětlit. Autoři nové studie se zaměřili na pětivrstvý grafen na podkladovém materiálu v podobě 2D nitridu bóru. Long Ju, Senthil Todadr a …

U dosavadních metod šlo dosáhnout buď vysokého prostorového rozlišení, nebo časového, ne oboje současně. Fyzikové na Stuttgartské univerzitě pod vedením profesora Sebastiana Lotha vyvíjejí mikroskopii, která jim poprvé umožňuje zaznamenat pohyb elektronů na atomární úrovni s extrémně vysokým prostorovým i časovým rozlišením. Mohlo by to umožnit zodpovědět dosud nevyřešené otázky …

Vědci poprvé pozorovali kvazičástice, které jsou při pohybu jedním směrem bez hmotnosti, ale v jiném směru hmotnost mají. Tato kvazičástice, tzv. semi-Diracův fermion, byla poprvé teoreticky popsána před 16 lety, ale teprve nyní se ji podařilo detekovat uvnitř krystalu polokovového materiálu ZrSiS. Objev podle vědců otevírá dveře k budoucímu pokroku …

Fyzikové z Princetonu pomocí grafenu poprvé přímo vizualizovali tzv. Wignerův krystal – zvláštní formu hmoty, která je tvořena výhradně elektrony. „Objev potvrzuje 90 let starou teorii, že elektrony se mohou samy uspořádat do jakýchsi krystalů, aniž by se k tomu musely spojovat kolem atomových jader. Výzkum by mohl přispět k …